Hasič varuje před zvykem většiny Čechů: „Starý mobil nenechávejte v šuplíku, může začít hořet i bez nabíjení“

Průměrná česká domácnost schovává víc než dva nepoužívané mobily. Uvnitř každého z nich tiká lithium-iontová baterie, která stárne.

Zdroj fotografie: Unsplash

Představte si noční stolek. Nahoře budík, uvnitř nabíječky, pár propisek a na dne starý smartphone, „kdyby se hlavní rozbil“. Leží tam třetí rok, baterie je buď úplně vybitá, nebo pořád ukazuje pár procent. Nikdo ho nekontroluje, nikdo ho nenabíjí. Přesně tento scénář řeší Hasičský záchranný sbor ČR ve svých doporučeních k požární ochraně domácnosti: staré a nepotřebné baterie a akumulátory nemají ležet doma, ale patří do sběrného dvora. A důvod není jen ekologický. Je bezpečnostní.

Proč baterie hoří, i když telefon jen leží

Většina lidí si požár spojí nabíjením, přehřátá nabíječka, levný kabel, noční nabíjení pod polštářem. Jenže lithium-iontový článek degraduje i v klidu. Odborná literatura tomu říká kalendářní stárnutí: uvnitř článku probíhající elektrochemické reakce nezávislé na tom, jestli telefon někdo používá. Elektrolyt reaguje s povrchem elektrod, vznikají vedlejší produkty, článek se pomalu samovybíjí a jeho vnitřní struktura se mění.

Podle katalogu hrozeb amerického NIST může poškozená nebo zestárlá baterie generovat více tepla, než dokáže bezpečně odvést. Je to takzvaný tepelný únik (thermal runaway), řetězová tepelná reakce, která vede k požáru nebo explozi. A k jejímu spuštění nemusí být telefon zapojený do zásuvky.

Klíčovou roli hrají podmínky skladování. HZS vypočítává před dlouhým držením baterie ve stavu plného nabití nebo naopak úplného vybití, ideál leží mezi 20 a 80 % kapacity. Při 40 % nabití má být životnost zhruba trojnásobná oproti nevhodnému režimu. Teplo, vlhkost a blízkost hořlavých materiálů riziko dál násobí. Šuplík plný papírů vedle takového radiátoru je z pohledu hasiče jeden z nejhorších možných úložných prostorů.

Dva mobily navíc v každé domácnosti

Že nejde o okrajový problém, potvrdil průzkum agentury Ipsos pro projekt Remobil z června 2024. Češi obměňují telefon každé dva až tři roky, recyklují ale jen třetinu starých přístrojů. Zbytek končí v zásuvkách, skříních a krabicích, nejčastěji s vysvětlením, že jde o zálohu pro případ nouze.

HZS zvolil pro Den požární bezpečnosti 2024 právě téma „Bateriové zdroje v domácnostech a jejich rizika“. V oficiálních statistikách sboru figuruje za období 2006–2023 přes 12 tisíc požárů v příčinné souvislosti s elektrochemickými zdroji. Jen v roce 2023 jich bylo 236, pokud odečteme vozidla. Kolik z nich konkrétně konkrétně starý mobil v šuplíku, sbor veřejně nerozlišuje, ale trend je rostoucí a institucionálně řešený, ne mediálně vyfouklý.

Jak poznat, že je starý telefon problém

Některé varovné signály jsou viditelné přímo okem:

• Vyboulený nebo nafouklý zadní kryt – plyn uvnitř článku tlačí na obal.
• Deformace pouzdra – baterie mění tvar, displej se odlepuje.
• Únik elektrolytu – mastná nebo lepkavá stopa, štiplavý zápach.
• Neobvyklé zahřívání – telefon je teplý, i když je vypnutý.
• Praskání, kouř – v tomto bodě už jde o akutní nebezpečí.

Důležitá poznámka: absence těchto znaků neznamená automaticky bezpečnost. Část poruch probíhá uvnitř článku a zvenku není vidět. Proto HZS doporučuje kontrolu nespoléhat na vizuální jako jedinou pojistku a staré nepotřebné kusy raději odevzdat.

Kam s ním – praktický návod pro Česko

Odevzdání je bezplatné a jednodušší, než většina lidí čeká:

• ASEKOL – síť červených kontejnerů, e-boxů a sběrných míst na sběrných dvorech, dostupná téměř v každé obci. Telefon stačí vhodit vcelku, nerozebírat, nevyndávat zabudovanou baterii.
• Remobil – bezplatné odeslání přes Zásilkovnu po celý rok, sběrné boxy nebo kurýrní odvoz pro deset a více kusů. Spolupracuje je prodejnami T-Mobile.
• Sběrný dvůr – klasická varianta; u zjevně poškozeného kusu je lepší osobní používání než volné vhazování do nádob.

Při přepravě platí jednoduchá pravidla: telefon nechat vcelku, chránit před mačkáním a kontaktem s kovovými předměty. U volné vyjmutelné baterie přelepit kontakty nevodivou páskou a dát ji do samostatného plastového sáčku.

Co dělat, když už hoří

HZS výkon, že u požáru akumulátoru bývají pro lidi často nebezpečnější zplodiny hoření než samotný plamen. Toxický kouř z lithium-iontového článku obsahuje fluorovodík a další jedovaté látky. Doporučený postup je jednoznačný: okamžitá evakuace, uzavření dveří místností a volání na 150 nebo 112. Žádné hašení vodou z hrnku, žádné vynášení hořícího zařízení na balkon.

Starý telefon jako krátkodobá záloha na pár týdnů, v suchém, chladném místě, mimo hořlaviny, nabitý na 40 %, dává smysl. Tři roky zapomenutý v šuplíku mezi účtenkami a bavlněnými utěrkami ne. Rozdíl mezi dvěma scénáři stojí jednu cestu na sběrný dvůr.