Jedna aplikace slibuje slunce, druhá déšť. Proč se předpovědi počasí v telefonu tak liší a která má pravdu

Stejné město, stejný den, dvě aplikace, a dvě úplně jiné ikonky. Rozdíl nevzniká tím, že by jedna „kecala“. Vzniká hluboko pod kapotou.

Zdroj fotografie: Pexels

Otevřete si ráno telefon a Apple Weather ukazuje na odpoledne sluníčko s mráčkem. AccuWeather vedle toho hlásí déšť. Yr je někde mezi. Přirozená reakce je hledat viníka, tu jednu „špatnou“ aplikaci. Jenže problém je jinde. Každá z těchto služeb čerpá z jiného numerického modelu, jinak ho statisticky upravuje a jinak překládá výsledek do jednoduché ikonky. Apple Weather uvádí mezi svými zdroji NOAA i ECMWF. AccuWeather výslovně pracuje s daty ECMWF, která si ale přepočítává vlastní vrstvou korekcí. Yr přiznává, že pro většinu světa používá ECMWF s rozlišením 9 km a výstup dále postprocessuje. Stačí, aby se srážkové pásmo v modelu posunulo o pár kilometrů nebo o hodinu, a jedna aplikace skončí u „oblačno“, druhá u „déšť“.

Tři vrstvy, kde vzniká rozpor

Rozdíl mezi aplikacemi se rodí ve třech vrstvách, které na sebe navazují jako ozubená kola.

Zdrojový model. Dva největší globální modely, evropský ECMWF a americký GFS, počítají atmosféru v jiném rozlišení. ECMWF pracuje s mřížkou kolem 9 km, GFS veřejně nabízí data v rozlišení 0,25° (zhruba 28 km). Pro Česko navíc existuje regionální model ALADIN provozovaný ČHMÚ, který jde až na 1 km. Když jedna aplikace jede na GFS a druhá na ECMWF, vidí trochu jinou atmosféru, a u lokální přeháňky to může znamenat rozdíl mezi „sucho“ a „liják“.

Postprocessing. Surový výstup modelu nikdo uživateli neservíruje přímo. Každá služba na něj nasazuje vlastní statistické korekce, strojové učení, lokální klimatologické opravy. In‑počasí kombinuje modely ICON, ECMWF a GFS. Meteocentrum míchá NOR, ICON a GFS a přidává vlastní ML vrstvu. Výsledek: dvě aplikace mohou čerpat ze stejného modelu a přesto se lišit.

Ikonka. Tady se láme chleba. Každá služba má jiný práh pro to, kdy zobrazí déšť. Jedna potřebuje 30% pravděpodobnost srážek, druhá 50 %. Jedna počítá průměr za šestihodinový blok, druhá za hodinový. ČHMÚ samo upozorňuje, že piktogramy na webu jsou automatizovaný výstup z jednoho modelu, zatímco textovou předpověď připravují zkušení meteorologové, kteří porovnávají více modelů najednou.

Proč už neplatí „zdarma = horší model“

Dlouho platila jednoduchá zkratka: bezplatné aplikace jedou na americkém GFS, placené na přesnějším ECMWF. V roce 2026 je tahle rovnice zavádějící. ECMWF otevřelo celý svůj Real-time Catalogue od 1. října 2025 a zpřístupnilo i 9km nativní rozlišení v otevřenější distribuci. Zároveň americká NOAA avizovala nasazení GFSv17 v říjnu 2026, které má zvýšit rozlišení z 13 km na 9 km. Oba velké modely se tedy sbližují.

Skutečný rozdíl mezi placenou a bezplatnou aplikací se dnes přesouvá jinam: kvalita postprocessingu, radarové vrstvy, absence reklam, delší horizont a hlavně to, jak poctivě služba pracuje s nejistotou. Appka, která vám upřímně řekne „modely se rozcházejí, zítra je to padesát na padesát“, vám dá víc než ta, která sebevědomě zobrazí jednu ikonku slunce.

Kdy věřit radaru a kdy textové předpovědi

Na různé časové horizonty fungují různé nástroje. Orientační přesnost podle NOAA:

• Do 2 hodin: radar a nowcasting. ČHMÚ nabízí radarová data v pětiminutovém kroku a v aplikaci K-appku s predikcí srážek na hodinu dopředu, aktualizovanou každých 5 minut. Tady žádná ikonka nenahradí pohled na radarovou mapu.
• 1–5 dní: vysoká spolehlivost, kolem 90 %. Textová předpověď ČHMÚ, kterou dělají meteorologové nad více modely, bývá v tomto horizontu nejcennější zdroj pro české území.
• 6–7 dní: stále použitelné, zhruba 80% úspěšnost, ale s rezervou.
• 8–10 dní: spíš trend než plán. ČHMÚ říká „dosti přesná předpověď“ zhruba do 5 dnů, nad 10 dní už jen předpokládaný charakter počasí.
• Nad 10 dní: asi padesát na padesát. Detailní hodinový rozpis na 14 dní dopředu v jakékoliv aplikaci je víc marketing než meteorologie.

Proč existuje tahle hranice? Atmosféra je chaotický systém. ECMWF to vysvětluje přes slavný efekt motýla: malé chyby v odhadu počátečního stavu se v čase zvětšují a zhruba po týdnu znemožňují detailní předpověď. Světová meteorologická organizace (WMO) stanovuje vnější deterministický limit na přibližně dva týdny. Žádný superpočítač to nezmění, nejde o výkon, ale o fyziku problému.

Co si z toho odnést: praktický návod

Neexistuje jedna aplikace, která by byla vždy nejpřesnější pro každou obec a každou situaci. Ale existuje chytřejší způsob, jak předpověď číst.

Pro Česko dává největší smysl kombinace dvou věcí. Zaprvé oficiální zdroj, aplikace Počasí ČHMÚ s radarem, výstrahami a textovou předpovědí, kterou připravují lidé, ne automat. Zadruhé transparentní multi-modelová služba typu Windy, kde si můžete sami ověřit, jestli se modely shodují, nebo se rozcházejí. Yr je další dobrá volba díky otevřenosti ohledně svých zdrojů a metod.

A hlavně: když vám dvě aplikace ukazují něco jiného, neznamená to, že jedna z nich selhala. Znamená to, že samotná meteorologická situace je pro modely obtížně čitelná. Ten rozpor je sám o sobě cenná informace, říká vám, abyste si vzali deštník, i když jedna ikonka slibuje slunce.