Bunda ze speciální textilie vyrábí pitnou vodu ze vzduchu. V testech zvládla až 1 litr denně bez jiného zdroje

Prototyp bundy z texaské univerzity dokázal v testech vytáhnout ze vzduchu až 894 mililitrů pitné vody za den, a to i při vlhkosti pouhých 20 procent.

Zdroj fotografie: Pexels

Získávat vodu ze vzduchu umíme už roky. Jenže dosud to znamenalo boxy, panely nebo rozměrná sorpční lože, která člověk nikam neodnese. Tým z University of Texas at Austin teď celý princip přesunul do textilie, kterou si oblečete na záda. Výsledkem je bunda s odnímatelnými moduly, která zachytává vzdušnou vlhkost, zatímco ji máte na sobě. Není to sci-fi koncept na papíře; venkovní testy proběhly ve třech různých lokalitách na dvou kontinentech a získaná voda splnila standard WHO pro pitnou vodu. Studie vyšla 10. června 2026 v časopise Science Advances.

Vlákno, které pije vzduch

Klíčem celé technologie je materiál, který autoři označují jako HOP-Fiber, hierarchicky otevřeně porézní vlákno. Skládá se z hydroxypropylcelulózy a celulózy v hmotnostním poměru 3:5, doplněné hygroskopickou solí chloridu lithného (LiCl). Právě ta funguje jako magnet na vodní páru.

Povrch vlákna je otevřeně porézní, uvnitř se větví do hierarchické struktury menších a menších pórů. Díky tomu vodní pára nejprve zkondenzuje na povrchu, pak se rychle vtáhne dovnitř a dál do textilie. Po vetkání do látky si materiál zachovává prodyšnou makroporézní architekturu; nenosíte na sobě igelitový pytel, ale textilii, která dýchá.

Podle University of Texas at Austin vykazuje HOP-Fiber tří- až desetinásobné zlepšení výkonu oproti konvenčním sběrným materiálům při zvětšení měřítka. To je podstatné, protože právě škálování bývá Achillovou patou podobných technologií; co funguje na centimetrovém vzorku, často selhává na metrové ploše.

Kolik vody bunda skutečně vyrobí

„Litr denně“ z titulku je zaokrouhlení. Přesná naměřená data ukazují rozsah 410 až 894 mililitrů za den, a to při relativní vlhkosti vzduchu od 20 do 80 procent. Přepočteno na kilogram sorbentu jde o 3,76 až 7,45 litru vody denně. Maximum 894 ml odpovídá podmínkám s vyšší vlhkostí; ve velmi suchém prostředí výtěžnost klesá ke čtyřem stům mililitrům.

Venkovní testy neproběhly jen v laboratoři. Bundu zkoušeli v Si-čchangu v Číně (březen 2024), v Austinu v Texasu (říjen 2024) i v Čcheng-tu (červen 2024). Vzorek vody ze Si-čchangu měl podle sekundárního shrnutí studie nízký zbytek lithných iontů a splnil limity WHO pro pitnou vodu. Slovo „pitná“ v titulku tedy stojí na měřitelných datech, ne na přání.

Co znamená „bez jiného zdroje“, a co ne

Bunda nepotřebuje přívod kapalné vody ani napojení na vodovod. Vstupem je čistě vzdušná vlhkost. V tomto smyslu funguje bez jiného zdroje vody. Ale pozor: bez energie to úplně není. Proces má dva kroky.

• Sběr vlhkosti: Textilie na těle pasivně adsorbuje vodní páru do odnímatelných modulů.
• Uvolnění a kondenzace: Moduly se vyjmou a vloží do skládacího kolektoru, kde se zahřejí. Voda se odpaří a na vnitřním povrchu kolektoru znovu zkondenzuje jako kapalina k odběru.

Přesný energetický režim ohřevu u bundového prototypu autoři veřejně nespecifikovali. Paralelní větší systém stejného týmu, popsaný v Nature Water, využívá solární energii a v Chihuahuanské poušti dosáhl 1,3 litru denně. U bundy ale zatím nelze tvrdit, že funguje čistě na sluneční nebo tělesné teplo; formulace „bez přívodu vody, s následným ohřevem při sběru“ odpovídá tomu, co je veřejně známo.

Stačí to k přežití?

Krátká odpověď: ne jako jediný zdroj. Technická doporučení WHO stanovují pro nouzové přežití minimálně 2,5 až 3 litry na osobu a den jen na pití a přípravu jídla. Bunda v nejlepším případě pokryje zhruba 36 procent tohoto minima, v suchém prostředí jen 13 procent. V horku a při fyzické aktivitě potřeba vody dál roste.

🚨 JACKET THAT PULLS DRINKING WATER FROM AIR UNVEILED BY UT AUSTIN ENGINEERS.

Engineers at the University of Texas at Austin have built a jacket that can pull drinking water from the air. The fabric collects moisture and moves it into small units that heat up and release clean… pic.twitter.com/mlbxJoenQa

— The Content Factory (@tcf_updates) June 12, 2026

Skutečný přínos je jinde. Tam, kde každý nesený litr navíc znamená kilogram zátěže navíc (na horské túře, při záchranné operaci, v pouštním nasazení), je i půl litru „navíc“ bez nutnosti nést ho v batohu zásadní rozdíl. Autoři přímo jmenují turisty, kempaře, běžce, zemědělské pracovníky, záchranáře i vojáky. Pro českou armádu, která aktuálně působí v sahelské Mauritánii v podmínkách autonomních mobilních operací daleko od zásobovacích základen, by podobná technologie mohla jednou dávat smysl jako osobní doplňkový zdroj.

Kdy si ji koupíte? Zatím nikdy

Bunda zůstává laboratorním prototypem. Univerzitní komercializační jednotka podala patentovou přihlášku, ale žádný výrobní partner, cena ani termín uvedení na trh zveřejněny nebyly. Nejsou k dispozici ani údaje o hmotnosti bundy, životnosti sorpčních modulů, praní nebo servisních intervalech.

Tým ale myslí dál než na bundy. UT Austin výslovně uvádí batohy, stany a nouzové přístřešky jako další cílové aplikace stejné textilní technologie. A právě to je možná nejzajímavější linka: ne jedna bunda, ale celá kategorie outdoorového vybavení, které tiše pije vzduch, zatímco ho používáte.

Průlom není v tom, kolik vody textilie vyrobí. Je v tom, že atmosférický sběr vody poprvé opustil formát krabice a přestěhoval se na lidské tělo.