Bývalý uhelný důl se změní v jedno z nejvýkonnějších datových center Evropy. Stojí za tím miliardář, který vlastní Lidl

Zakladatel řetězce Lidl staví na místě bývalé hnědouhelné elektrárny v Braniborsku datové centrum za 11 miliard eur s kapacitou až 100 tisíc GPU.

Zdroj fotografie: dpa/Pleul

Areál bývalé elektrárny Kraftwerk Lübbenau, která spalovala hnědé uhlí od roku 1959 do roku 1996, leží v srdci někdejšího lužického těžebního revíru. Dnes se z něj stává staveniště jednoho z největších datových center na kontinentu. Projekt nese název Schwarz Digits Datacenter Lübbenau a za ním stojí digitální divize Schwarz Group, koncernu, pod který spadají Lidl i Kaufland. Dieter Schwarz, muž, který v sedmdesátých letech přebudoval rodinný potravinářský velkoobchod na diskontní řetězec a v roce 1973 otevřel první prodejny Lidl, operativní vedení skupiny sice v prosinci 2021 předal Gerdu Chrzanowskému, ale zůstává klíčovou vlastnickou a strategickou figurou. A právě pod jeho vlivem se skupina pustila do sázky, která nemá v evropském retailu obdobu: vybudovat vlastní AI infrastrukturu kontinentálního měřítka.

Z uhelného brownfieldu k serverovým halám

Označení „bývalý uhelný důl“ je zjednodušení, které ale míří správným směrem. Lokalita v Lübbenau/Spreewaldu leží v průmyslové zóně Am Spreewalddreieck, na více než padesátihektarovém areálu bývalé lignitové elektrárny, jehož přestavbu financuje spolková země Braniborsko jako součást strukturální transformace postuhelného regionu. Datové centrum zabere přes 13 hektarů z tohoto brownfieldu.

Co to prakticky znamená? Demolice starých objektů, recyklace zhruba 20 tisíc kubíků betonu a kamene, přemístění přes 120 tisíc kubíků zeminy. Město Lübbenau už v říjnu 2025 zveřejnilo konkrétní stavební plán: do roku 2027 mají stát první tři z celkem šesti modulů, administrativní budova a vlastní rozvodna. Nejde tedy o vizualizaci ani o tiskovou konferenci s rendery. Je to fyzicky rozběhnutá stavba s rozpočtem 11 miliard eur, podle Schwarz Digits největší jednotlivá investice v historii celé skupiny.

Proč zrovna tady a proč to dává smysl

Opuštěný elektrárenský areál v Lužici se na první pohled jeví jako zvláštní adresa pro špičkovou technologii. Jenže opak je pravdou. Bývalá elektrárna znamená blízkost energetického uzlu, napojení na dálnice i železnici a přítomnost mezinárodních datových tras. Schwarz Digits navíc v Lübbenau není nováčkem, působí tu od roku 1996 a provozuje druhé největší logistické centrum Kauflandu v Německu s více než 1 100 zaměstnanci.

Plánovaný příkon datového centra činí kolem 200 MW. Pro představu: mnichovská Industrial AI Cloud, kterou Deutsche Telekom a Nvidia spustily v únoru 2026, běží na zhruba 10 tisících GPU. Lübbenau má nabídnout desetinásobek, až 100 tisíc GPU. Firma tvrdí, že tím zvýší současný výpočetní výkon skupiny sedmkrát. Označení „jedno z nejvýkonnějších v Evropě“ je tvrzením Schwarz Digits, ale parametry ho podpírají.

Chlazení má fungovat bez průběžného přívodu pitné vody, suchý okruh bez odparu na střeše. A odpadní teplo ze serverů nemá přijít vniveč: od roku 2028 má proudit do městské teplárenské sítě. Schwarz Digits uvádí teoretickou kapacitu až pro 75 tisíc domácností, byť skutečný počet napojených odběratelů zatím nikdo nepotvrdil.

Víc než serverovna pro Lidl

Lübbenau nedává smysl jako izolovaný projekt. Dává smysl jako součást strategie, kterou Schwarz Digits otevřeně nazývá cestou k „prvnímu německo-evropskému hyperscalerovi“. Jednotlivé díly skládanky:

• STACKIT – vlastní cloudová platforma skupiny, alternativa k americkým hyperscalerům pro evropské firmy a veřejný sektor.
• Cohere a Aleph Alpha – 24. dubna 2026 oznámily spojení, přičemž firmy Schwarz Group se zavázaly jako hlavní investor s částkou 500 milionů eur. Německé ministerstvo digitalizace krok rámuje jako milník digitální suverenity.
• Kampus Bad Friedrichshall – v červenci 2026 Schwarz Digits otevřel nové sídlo pro až 5 500 zaměstnanců na 15,5 hektaru u Heilbronnu.
• IPAI Heilbronn – třiadvacetihektarový AI ekosystém pro firmy, startupy a veřejný sektor se státní počáteční podporou až 50 milionů eur.

Heilbronn je mozkovna. Lübbenau je motorovna. Dohromady tvoří infrastrukturu, která má evropským firmám, úřadům a regulovaným odvětvím nabídnout AI služby bez závislosti na amerických poskytovatelích.

Co z toho plyne pro region a pro Česko

Přímý dopad na ceny v Lidlu nikdo neslibuje a bylo by naivní ho čekat. Schwarz Group s tržbami 185,6 miliardy eur a plánovanými investicemi přes 10 miliard eur ve fiskálním roce 2026 řeší datové centrum jako skupinový kapitálový výdaj, ne jako položku v kalkulaci ceny rohlíku.

Pro Lübbenau projekt znamená desítky přímých pracovních míst, město počítá se 100 až 150 pozicemi, zástupce Schwarz Digits mluvil o zhruba 60 denních provozních rolích. Větší efekt přijde nepřímo: stavebnictví, servis, dodavatelé.

A Česko? Technicky by podobný projekt mohl vzniknout na některém z tuzemských postuhelných brownfieldů. CzechInvest eviduje datová centra mezi podporovanými centry strategických služeb a v databázi má přes 6 500 brownfieldových lokalit, nejvíce v Moravskoslezském kraji, největší rozlohou v Ústeckém. Bývalé průmyslové a energetické areály v uhelných regionech by typologicky odpovídaly německému scénáři nejpřesněji. Konkrétní český projekt s parametry Lübbenau se nám ale zatím dohledat nepodařilo.

Sázka na suverenitu, ne na hype

Schwarz Group se nepokouší jen „mít AI“. Pokouší se vlastnit co největší kus celého evropského AI hodnotového řetězce, od výpočetního výkonu přes cloud až po jazykové modely pro stát a regulované obory. Je to ambiciózní, drahé a nejisté. Výpočetní základ v Lübbenau je dnes tvrdě doložený: stavba běží, parametry jsou veřejné, peníze alokované. Tržní úspěch finálních služeb, které na této infrastruktuře poběží, ale zatím nikdo garantovat nemůže.

První tři moduly mají stát do konce roku 2027. Pak se ukáže, jestli z bývalé elektrárny v Lužici skutečně poběží evropská odpověď na americké hyperscalery, nebo jen velmi drahá serverovna.