Ceny ojetých aut se za 10 let ztrojnásobily, „Octávka“ za 280 tisíc Kč je standard. A nejlevnější modely zdražují nejrychleji

Průměrná ojetina v Česku stojí přes 300 tisíc korun. Před deseti lety to bylo o sto tisíc méně, a v Polsku je situace ještě dramatičtější.

Zdroj fotografie: PickPik

Když se dnes podíváte na inzeráty ojetých aut, čísla vypadají jako z jiné planety. Škoda Octavia za 280 tisíc korun? Před pár lety by to znělo jako přestřelená nabídka překupníka, dnes je to naprosto běžná cena za slušně vybavený kus. Podle Cebia činila průměrná inzerovaná cena ojetého auta v Česku v prvním čtvrtletí 2026 rovných 304 tisíc korun. Octavia za 280 tisíc tedy není výstřelek, ale střed trhu. A nejhorší zprávu mají ti, kdo hledají auto za co nejméně peněz: právě nejlevnější segment zdražuje nejrychleji.

Trojnásobek? V Polsku ano, v Česku ne tak docela

Čísla, která kolují internetem, pocházejí z polského trhu, a tam je příběh skutečně drsný. Podle dat platformy OTOMOTO se mediánová cena ojetého auta vyšplhala z přibližně 12 700 PLN v roce 2015 na 44 800 PLN na jaře 2026. Přepočet je jednoduchý: (44 800 − 12 700) / 12 700 × 100 = nárůst o 252,8 %, tedy 3,53násobek. Ztrojnásobení je tedy mírně podstřelený popis, reálně šlo o ještě více.

Český trh tak divoký není, ale pohodlný rozhodně také ne. V prvním čtvrtletí 2016 stála průměrná inzerovaná ojetina 203 800 korun. O deset let později je to 304 tisíc. Nárůst o zhruba 49 procent, tedy na 1,49násobek. Žádný trojnásobek, ale sto tisíc korun navíc za dekádu bolí dost, zvlášť v segmentu, kde každá desetitisícovka rozhoduje.

Proč nejlevnější auta zdražují nejrychleji

Mechanismus je prostý: hodně lidí chce levné auto, ale levných aut je čím dál méně. Polská data ukazují masivní přesun kupujících od dražších vozů do pásma 10–20 tisíc PLN. Jenže právě tam nabídka vysychá. Auta na LPG, která patří k nejúspornějším v provozu, mizí z inzerce v rekordních 32 dnech. Běžná ojetina se v Česku prodá průměrně za 60 dní, ale zánovní vůz čeká na kupce 101 dní. Drahé auto si může vybírat, levné se prodává velmi rychle.

Nejrychleji proto rostou ceny starších mainstreamových modelů s nízkou spotřebou a levným servisem, typicky kompaktních hatchbacků a sedanů s malými benzínovými motory nebo právě s LPG. Prémiové limuzíny naopak ztrácejí hodnotu rychleji, protože servisní náklady odrazují kupce s omezeným rozpočtem. Kdo hledá auto do 100–150 tisíc korun, kupuje dnes hlavně mobilitu. Na komfortní rezervu v této cenové hladině už prostor nezbývá.

Mohou za to elektroauta? Ne tak jednoduše

Oblíbená zkratka zní: „EU nás nutí do elektroaut, a proto jsou spalováky drahé.“ Realita je složitější a v některých ohledech paradoxní.

Příčiny zdražení ojetin se dají rozdělit do tří vrstev:

• Dražší nová auta. Výrobci investují do elektrifikace, plní přísnější emisní limity a to se promítá do cen celého portfolia. Dražší nové auto znamená dražší mladší ojetinu za pár let.
• Nedostatek levných ojetin. Starší úsporné vozy se opotřebovávají a vyřazují, ale nové levné modely je nenahrazují dostatečně rychle. Nabídka ve spodním segmentu klesá.
• Změna pohonného mixu. Elektromobily a hybridy mění skladbu trhu, ale tady přichází překvapení: ojeté elektroauto v Evropě cenově spíše klesá, než roste.

Podle indexu AUTO1 Group z ledna 2026 spadly ceny ojetých elektromobilů pod úroveň roku 2019, zatímco benzinové a dieselové vozy zůstaly stabilnější. Fraunhofer ISI uvádí, že v Německu jsou cenové struktury ojetých elektromobilů už srovnatelné s benzinovými a naftovými vozy stejného stáří. Elektromobilita tedy jednu část sekundárního trhu paradoxně zlevňuje, zatímco nejlevnější spalovací ojetiny dál zdražují kvůli nedostatku.

V Polsku už elektromobilita není okrajová záležitost: na konci dubna 2026 tam jezdilo téměř 148 tisíc elektromobilů a jejich podíl na nových registracích dosáhl 5,8 procenta. Polovina potenciálních kupců nových elektromobilů považuje za přijatelný rozpočet 80–160 tisíc PLN, tedy zhruba 470–940 tisíc korun. To není hračka pro bohaté, ale segment střední třídy, která počítá provozní náklady.

Ničí EU trh s ojetými auty?

Pravidlo o nulovém flotilním cíli CO₂ od roku 2035 se týká výhradně nových aut. Nezakazuje provoz, prodej ani registraci ojetých spalovacích vozů. Navíc EU v roce 2025 schválila dodatečnou flexibilitu pro automobilky při plnění emisních cílů v letech 2025–2027, tedy zmírnění, nikoli zpřísnění.

Regulace EU mění ekonomiku nových aut a tím nepřímo i sekundární trh. Sama ale nevysvětluje, proč nejvíce zdražuje právě nejlevnější bazarový segment. Za to může hlavně prostá tržní mechanika: silná poptávka naráží na slabou nabídku. Kdyby EU zítra zrušila všechna emisní pravidla, levné ojetiny by nezlevnily, protože jich prostě není dost.

Širší evropský trh spíše směřuje ke stabilizaci než k dalšímu skokovému zdražování. AUTO1 na začátku roku 2026 hlásil mírné poklesy cen u části segmentů. Spodní patro trhu ale může zůstat napjaté déle než zbytek, protože právě tam je tlak poptávky nejsilnější.

Jak se v tom zorientovat a nespálit se

Kdo dnes kupuje ojetinu, potřebuje víc než jen rozpočet na auto samotné. Cebia doporučuje počítat minimálně s 10 procenty kupní ceny na první servis po koupi. Tři základní kroky zůstávají stejné bez ohledu na pohon: online prověření historie a kilometrů, nezávislá fyzická kontrola a písemné zachycení klíčových tvrzení prodejce ve smlouvě. U elektromobilů a plug-in hybridů přibývá čtvrtý krok – kontrola stavu trakční baterie. A formulace „jak stojí a leží“ ve smlouvě by měla být automatickým důvodem odejít.

Ojetina za 280 tisíc korun dnes není luxus. Je to nová normalita trhu, kde se za mobilitu platí víc než kdykoli v posledních dvaceti letech a kde nejlevnější auta paradoxně zdražují nejrychleji.