Čína otevřela v Gobi obří hybridní elektrárnu. Vyrábí i v noci a nepotřebuje k tomu žádné baterie – stačí jí roztavená sůl

Uprostřed pouště Gobi začala vyrábět elektřinu největší provozovaná hybridní solární elektrárna na světě, a po západu slunce ji nezastaví ani tma.

Zdroj fotografie: New China TV

Státní společnost China Three Gorges (CTG) v červenci 2026 spustila komerční zkušební provoz gigawattového komplexu poblíž města Hami v provincii Sin-ťiang. „Hybridní“ v tomto případě neznamená kombinaci soláru a větru, jak by se mohlo zdát. Elektrárna spojuje dvě odlišné solární technologie v jednom projektu: 900 megawattů klasické fotovoltaiky, která přeměňuje sluneční záření přímo na elektřinu, a 100 megawattů takzvané koncentrované solární energie (CSP) s lineárními Fresnelovými reflektory. Právě druhá část je klíčem k výrobě elektřiny i po západu slunce. Přes den řady zrcadel soustřeďují sluneční paprsky na přijímací trubice a ohřívají směs dusičnanových solí až na zhruba 550 °C. Horká sůl putuje do izolovaného zásobníku, kde čeká na svou chvíli. Jakmile slunce zapadne, roztavená sůl proudí přes výměník tepla, vyrábí vysokotlakou páru a ta roztáčí turbínu. Žádné lithiové články, žádná elektrochemie. Energie se ukládá jako teplo a z tepla se znovu stává elektřina, a to podle návrhu až několik hodin po setmění.

260 tisíc zrcadel na ploše dvou Prah

Slovo „obří“ v tomto případě není nadsázka. Elektrárna zabírá 1 817 hektarů, což odpovídá zhruba rozloze Prahy 6. Na pouštní pláni stojí 260 tisíc sledovaných zrcadel s celkovou kolektorovou plochou 800 tisíc metrů čtverečních, rozmístěných do 46 kolektorových okruhů. V nádržích pod nimi čeká přibližně 19 tisíc tun roztavené soli.

Čísla výroby odpovídají rozměrům: podle CTG má elektrárna ročně dodat 2,067 terawatthodiny elektřiny, což místní úřady přepočítávají na spotřebu asi 830 tisíc domácností. Zároveň má projekt ušetřit přibližně 620 tisíc tun standardního uhlí ročně. Fotovoltaická část byla k síti připojena už v prosinci 2024, plný gigawattový výkon celého fotovoltaického a CSP komplexu pak v září 2025. Komerční zkušební provoz integrovaného celku CTG oznámila 7. července 2026.

Roztavená sůl není baterie, a to je pointa

Když se řekne „úložiště energie“, většina lidí si představí lithiové baterie. Princip roztavené soli je zásadně odlišný. Baterie ukládají elektřinu elektrochemicky: při nabíjení a vybíjení se v nich přesouvají ionty mezi elektrodami. Roztavená sůl naproti tomu uchovává teplo. Nejde tedy o nabíjení ve stejném smyslu jako u baterie a samotné tepelné médium nepodléhá cyklování stejným způsobem jako elektrochemické články. Horká nádrž uchovává sůl při vysoké teplotě, zatímco po odebrání tepla se ochlazená sůl vrací do studené nádrže a celý cyklus se opakuje.

Americké ministerstvo energetiky ve svých technických materiálech uvádí, že ukládání tepelné energie může být výhodné tam, kde je potřeba levná akumulace tepla a následná výroba elektřiny. Neznamená to ale, že jde o bezúdržbový systém. Vysoké teploty namáhají nádrže, potrubí i armatury a přinášejí riziko koroze a tepelné únavy materiálů. Po západu slunce navíc hrozí zatuhnutí soli v potrubí, pokud systém není správně provozován a vyhříván. Jsou to ale jiná provozní rizika než u lithiových článků, kde se řeší například tepelný únik nebo požár.

Důležité je i to, kde se obě technologie potkávají a kde se míjejí. Lithiové baterie dnes představují významnou technologii pro krátkodobou akumulaci, typicky v řádu několika hodin, a dobře se hodí například k vyrovnávání špiček. Tepelné úložiště v roztavené soli může dávat smysl tam, kde je k dispozici dostatek přímého slunečního záření a kde je potřeba přesunout výrobu elektřiny do večerních a nočních hodin. Podle IEA proto nelze obě technologie jednoduše postavit proti sobě. Každá řeší jiný typ energetického problému.

Proč zrovna Čína a proč zrovna poušť

Lineární Fresnelův reflektor, tedy řady plochých nebo mírně zakřivených zrcadel odrážejících světlo na pevně umístěnou přijímací trubici, není žádná novinka. Technologii popisuje americké ministerstvo energetiky jako jednu z architektur CSP. CTG ji ale nasadila ve velkém měřítku v kombinaci s fotovoltaikou. Odborný server pv magazine srovnává Hami například s dubajským komplexem Noor Energy 1 o celkovém výkonu zhruba 950 MW. Ten kombinuje 700 MW CSP a 250 MW fotovoltaiky, ale používá jinou konfiguraci CSP.

Proč se to povedlo právě tady? Gobi nabízí vhodnou kombinaci podmínek: vysokou úroveň přímého slunečního záření (DNI), rozsáhlé plochy, nízké srážky a politickou podporu Pekingu pro rozvoj velkých energetických základen v pouštních a aridních oblastech. Čína navíc disponuje státními developery a dodavatelským řetězcem, které umožňují stavět energetické projekty v mimořádně velkém měřítku. V širší oblasti Hami vznikají i další rozsáhlé hybridní projekty, včetně projektu společnosti CEEC o výkonu 1,5 GW, který počítá s věžovým CSP namísto lineárního Fresnelova systému.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Technologie koncentrované solární energie není Evropě neznámá. Podle zpráv Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) má CSP v EU komerční základnu, ale její další rozvoj závisí mimo jiné na tom, jak trh ocení flexibilitu a řiditelnost výroby. Problém je prostý: pro velké CSP elektrárny potřebujete hodně přímého slunečního záření. Česko s jeho vyšším podílem rozptýleného záření a častější oblačností nemá podmínky pro gigawattový PV-CSP hybrid po vzoru Gobi.

Reálnější cesta pro střední Evropu vede přes menší aplikace: solární teplo pro průmysl, akumulaci tepla v teplárenství nebo sezónní zásobníky. V polských Gliwicích například vzniká solární teplárenský park o tepelném výkonu 13,2 MW s velkým zásobníkem horké vody pro městské vytápění. Princip akumulace tepla je podobný, ale účel i měřítko jsou zcela odlišné od čínského projektu.

Hami není konec lithiových baterií ani univerzální řešení pro celý svět. Je to ale ukázka toho, že v pouštních regionech s dostatkem přímého slunečního záření může kombinace fotovoltaiky a koncentrované solární energie s tepelným úložištěm posunout část výroby do večerních a nočních hodin. A to je v energetice, kde je jedním z hlavních problémů solární výroby její proměnlivost, důležitý technologický posun.