Čínský robot-kentaur unese 210 kg a vjede do hořící budovy místo hasičů. Má pracovat tam, kam se člověk nedostane

Šanghajská firma představila stroj, který nemá vypadat jako člověk, ale má ho nahradit tam, kde by člověk nepřežil.

Zdroj fotografie: YouTube RunRobotics

Na konferenci WAIC 2026 v Šanghaji debutoval robot, jemuž přezdívka „kentaur“ sedí na první pohled: nahoře dvojice robotických paží s hlavou plnou senzorů, dole čtyři kloubové nohy zakončené koly. Vyrobila ho firma Shanghai Runke Juneng Technology, známá také pod anglickým názvem Run Robotics, a míří s ním do prostředí, kde teplota, výbušné plyny nebo radiace znamenají pro člověka smrtelné riziko. Oněch 210 kilogramů představuje maximální statickou nosnost, tedy to, co robot udrží v klidu na místě. Běžná pracovní zátěž, s níž se má pohybovat terénem, činí 100 až 120 kilogramů, což je stále mnohonásobně více, než zvládne třeba populární Spot od Boston Dynamics. Výrobce robota cílí přímo do segmentu požární ochrany, uzavřel první partnerskou spolupráci s firmou Shanghai Huayan Fire Engineering a podle deníku Labor Daily eviduje záměr na odběr několika kusů. Veřejně doložený ostrý zásah v reálném požáru ale zatím chybí – jde o deklarovaný scénář, nikoli o ověřenou praxi.

Proč kentaur, a ne humanoid

Většina robotických novinek posledních let sází na co nejvěrnější napodobení lidského těla. Run Robotics šla opačným směrem. Čtyřnohý podvozek s koly dává stroji stabilitu v nerovném terénu, schopnost překonávat schody i sutiny a zároveň vysokou rychlost na rovném povrchu díky kolům. Horní polovina s dvojicí paží zase umožňuje manipulovat s ventily, nástroji, překážkami nebo zraněnými. Jde o záměrný odklon od člověku podobné konstrukce; robot nemá vypadat dobře na veletrhu, ale fungovat v dole, huti nebo na ropném poli.

Podobnou architekturu přitom robotika zná. Evropský výzkumný projekt CENTAURO, financovaný z programu Horizon 2020, testoval kentauří koncepci pro záchranné zásahy už v letech 2015–2019. Na rozdíl od čínského stroje ale zůstal ve fázi výzkumu s veřejně publikovanými akademickými výsledky. Run Robotics míří rovnou ke komerčnímu nasazení: firma deklaruje, že více než 95 % komponent pochází od čínských dodavatelů, malou sériovou výrobu plánuje spustit ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 a objednávky hlásí z několika rizikových odvětví.

Co robot zvládne sám a kdy už potřebuje člověka

Autonomie čínského kentaura funguje ve dvou režimech. Samostatně zvládá vnímat okolí pomocí lidaru, binokulárních kamer a hloubkových senzorů, rozpoznávat potrubí, ventily, měřidla, překážky i osoby, plánovat trasu a vyhýbat se nebezpečí. Když ale přijde na fyzický zásah – uzavření ventilu, odklízení trosek nebo transport materiálu – operátor na bezpečném stanovišti převezme řízení na dálku.

Nejde tedy o plně autonomního záchranáře. Spíš o stroj pro nejrizikovější první fázi zásahu: vstoupí tam, kde je příliš horko, příliš toxicky nebo příliš nestabilně, provede průzkum, nahlásí situaci a na pokyn operátora začne pracovat. Lidský velitel ani rozhodování z rovnice nemizí. Stejnou logikou ostatně funguje i robot tEODor, kterého česká policie nasazuje při pyrotechnických zásazích; minimalizuje nutnost pohybu člověka v prostoru ohroženém výbuchem.

Jak si stojí vedle konkurence

Srovnání s komerčně nejrozšířenějším průmyslovým robotem Spot od Boston Dynamics ukazuje, kam Run Robotics míří. Spot unese 14 kilogramů, vydrží zhruba 90 minut na jedno nabití a tisíce kusů už slouží zákazníkům po celém světě při inspekcích a vzdáleném průzkumu. Čínský kentaur nabízí řádově vyšší nosnost a dvojici manipulačních paží, ale nemá za sebou srovnatelnou provozní historii. Atlas od Boston Dynamics je zase humanoidní robot, který teprve začíná svou komerční cestu.

Zásadní informaci přitom Run Robotics při premiéře nezveřejnila: výdrž baterie. U stroje určeného pro dlouhé zásahy v nepřístupném terénu je to parametr, který může rozhodnout o reálné použitelnosti více než samotná špičková nosnost.

Cesta na evropský trh nebude krátká

Kdyby se podobný stroj měl dostat do Evropy, třeba do českých hutí, tunelů nebo k podnikovým hasičským jednotkám, musel by projít posouzením shody podle nového nařízení EU o strojních zařízeních, které se začne používat od 14. ledna 2027. Pokud by jeho umělá inteligence spadala mezi vysoce rizikové systémy, přidaly by se i povinnosti podle evropského AI Actu; pro AI integrovanou do robotiky a průmyslových strojů začnou platit od 2. srpna 2028. Na české straně by navíc vstoupila do hry certifikační infrastruktura Technického ústavu požární ochrany při HZS.

Regulace ale není jedinou překážkou. Chybějí nezávislé testy, servisní síť, dokumentace v evropských jazycích i jasně vymezená odpovědnost dovozce. Podle nás je realistický horizont pro první pilotní nasazení v Evropě nejdříve rok 2028, spíše však později.

Šanghajský kentaur není hotový produkt pro zítřejší směnu. Je to ale jeden z nejkonkrétnějších pokusů přestat stavět roboty, kteří vypadají jako lidé, a začít stavět stroje, které dělají to, co lidé dělat nemohou.