Z nuly na 800 km/h za 5,3 sekundy: Čínský „vlak“ vystřelený katapultem je budoucnost. A žádné kolo se země nedotkne

Čínský tým vystřelil 1,1tunové levitující vozidlo na 800 km/h za 5,3 sekundy, na trati dlouhé pouhý kilometr a bez jediného dotyku kola s podložkou.

Zdroj fotografie: RailwayPro / Hubei East Lake Laboratory

Nejde o klasický vlak, ve kterém byste si koupili jízdenku. Slovo „vlak“ je třeba brát s rezervou, protože 24. listopadu 2025 se po jednokilometrové experimentální dráze v čínské provincii Chu-pej rozjelo bezpilotní testovací vozidlo, kovová kapsule o hmotnosti 1 110 kilogramů, která se nad kolejí vznáší díky magnetické levitaci. Katapult neznamená středověké rameno, ale elektromagnetický lineární motor, který kapsuli dodá obrovský impuls na krátké vzdálenosti; princip je podobný jako u elektromagnetických startovacích systémů na amerických letadlových lodích. Maximum 800 km/h padlo zhruba po šesti stech metrech, celé zrychlení a následné řízené zastavení trvalo asi osm sekund. Nečekejte, že byste se tím příští rok svezli na dovolenou. Budoucnost je v tom, co tenhle kilometrový sprint ověřuje: elektromagnetický pohon, stabilitu levitace při extrémní rychlosti a hlavně schopnost bezpečně zabrzdit. To jsou stavební kameny pro příští generaci maglevové dopravy, elektromagnetické starty letadel i kosmické aplikace.

Čísla, která stojí za rozklíčování

Náš přepočet parametrů rekordní jízdy ukazuje, jak extrémní zrychlení Donghu předvedlo. Z nuly na 800 km/h za 5,3 sekundy vychází průměrné zrychlení přibližně 41,9 m/s², tedy asi 4,3 g. Pro srovnání: elektromagnetický katapult na letadlové lodi musí letadlu během několika sekund dodat velmi vysoké zrychlení, ale přímé srovnání s F-35 není zcela přesné, protože výsledné přetížení závisí na hmotnosti letounu, profilu startu i průběhu tahu. Donghu tak lze podle samotného průměrného zrychlení označit za extrémně razantní experimentální systém.

Proč to člověk nemůže zažít? Už samotných 4,3 g po dobu několika sekund je daleko za hranicí komfortu veřejné dopravy. Medicínská doporučení pro vystavení přetížení se navíc liší podle směru působení síly, délky expozice a polohy těla. Železniční cestující v běžném sedadle by takový sprint jednoduše nezvládli. Proto sedí v kapsuli jen senzory, ne lidé.

Od 650 přes 700 na 800: pět měsíců iterací

Listopadový rekord nebyl náhodný výstřel. Byl to splněný plán. Už v červnu 2025 vedoucí projektu Li Wej-čchao veřejně deklaroval, že konstrukční cíl jednokilometrové tratě je právě 800 km/h. Pak přišla série kroků:

• 16. června 2025 – první veřejná demonstrace: 650 km/h za 7,1 sekundy, vozidlo o hmotnosti 1 030 kg.
• 14. července 2025 – posun na 700 km/h.
• 24. listopadu 2025 – rekordních 800 km/h za 5,3 sekundy s těžší 1 110kilogramovou kapsulí.

Mezi jednotlivými testy tým ladil využití trakční energie, optimalizoval permanentní magnety, přepracovával aerodynamický tvar vozidla, zpřesňoval enkodéry a senzory a vylepšoval brzdění kombinací magnetického odporu a elektromagnetické síly. Po listopadovém rekordu následoval ještě měsíc stabilitních zkoušek, než bylo oficiální oznámení zveřejněno na konci prosince 2025.

Jak si stojí vedle Japonska a Hyperloopu

Srovnávat Donghu s ostatními vysokorychlostními projekty je lákavé, ale vyžaduje poctivost; kategorie se liší.

Projekt	Rychlost	Typ vozidla	Prostředí
Donghu (Čína)	800 km/h	Bezpilotní 1,1t model	Otevřená atmosféra, 1 km
SCMaglev (Japonsko)	603 km/h	Pilotovaná souprava	Testovací trať
Hyperloop TUM (Německo)	463 km/h	Studentský pod	Vakuová trubka

Japonský SCMaglev drží od dubna 2015 rekord pilotovaného kolejového vozidla: 603 km/h na testovací trati s lidmi na palubě. Mnichovská technická univerzita s projektem Hyperloop dosáhla 463 km/h v malém měřítku. Donghu 800 km/h už krátce ukázalo v experimentu, ale bez lidí a na zlomku vzdálenosti.

Čína přitom nestaví jen na jednom rekordu. Provozuje komerční maglev v Šanghaji, v Čching-tao představila systém dimenzovaný na 600 km/h a teď má Donghu jako extrémně akcelerační testovací platformu. V disciplíně krátkého experimentálního sprintu je napřed. V pilotované železniční dopravě zatím vede Japonsko.

Proč je důležitý jeden kilometr, ne tisíc

Nejpodstatnější zpráva se neskrývá v samotné rychlosti. Je v metodě. Čína ukazuje, že k ověření klíčových technologií (pohonu, levitace, brzdění, aerodynamiky) nepotřebujete budovat desítky kilometrů tratě za miliardy. Stačí jeden kilometr, bezpilotní kapsule a přesná instrumentace.

Po formálním dokončení má Donghu sloužit jako otevřená výzkumná platforma přístupná dalším týmům. Oficiální zdroje mluví o aplikacích pro příští generaci maglevové dopravy, elektromagnetické starty v letectví a kosmonautice i o takzvané nízkovýškové ekonomice. Osobní doprava cestujících je až na konci tohoto seznamu.

A pak je tu odpor vzduchu. Podle reportáže čínské státní televize CCTV po překročení 400 km/h spolkne maglev zhruba 80 procent výkonu jen na boj se vzduchem. Logickým dalším krokem je proto nízkotlaká nebo vakuová trubka. Donghu zatím jezdí v otevřené atmosféře, a i tak dosáhlo 800 km/h. Ve vakuu by teoreticky mohlo jít výrazně dál.

Co to znamená pro Česko a Evropu

České vysokorychlostní tratě se připravují jako konvenční železnice pro osobní vlaky s rychlostí do 320 km/h. Evropská komise v listopadu 2025 představila plán rozvoje vysokorychlostní železnice a ani ten s maglevem nepočítá. Přímý dopad čínského experimentu na české koleje je tedy zatím nulový.

Nepřímý vliv ale existuje. Donghu posouvá hranice toho, co víme o elektromagnetickém pohonu a brzdění při extrémních rychlostech. Každý, kdo v Evropě navrhuje budoucí dopravní systémy, bude muset brát tato data v úvahu, minimálně jako benchmark, maximálně jako inspiraci.

Tato kapsule nikdy nepoveze turisty k moři. Ale technologie, kterou za několik sekund ověřila, jednou možná ano, v jiné podobě, na delší trati a s výrazně jemnějším zrychlením. Jeden kilometr v Chu-peji právě ukázal, že fyzika to dovoluje.