Drony místo lékáren a obchody otevřené nonstop. Německý plán pro venkov by mohl fungovat i v Česku

Durynský premiér představil vizi venkovských center, kde si lidé nakoupí kdykoliv ve dne i v noci a léky jim přiletí dronem přímo z lékárny. Česko by to mohlo mít také.

Zdroj fotografie: Vít Švajcr, Dobré světlo.com / Creative Commons / CC BY-SA

Dne 10. února 2026, po zasedání kabinetu v durynském Eisenachu, nastínil ministerský předseda Voigt plán takzvaných „Thüringen-Läden“, malých venkovských prodejen otevřených nonstop, které by pod jednou střechou nabídly základní sortiment potravin, kontakt s úřady, poštovní služby, telemedicínské zázemí a v některých případech i doručování léků z existujících lékáren pomocí dronů. Nejde zatím o spuštěný program s pevným harmonogramem, ale o politickou vizi zakotvenou v koaliční smlouvě CDU, SPD a BSW pro období 2024–2029. Pro český venkov je tahle myšlenka zajímavá z jednoho prostého důvodu: většinu stavebních kamenů už máme. Automatizované prodejny, dotační programy pro poslední obchod v obci, technické standardy telemedicíny i regulatorní rámec pro drony. Chybí jen někdo, kdo to spojí dohromady.

Co přesně Durynsko chystá

Dron nenahrazuje lékárnu jako instituci; německé právo nadále vyžaduje, aby výdej léků vycházel z licencované lékárny, včetně kontroly receptu a poradenství. Dron nahrazuje cestu pacienta. Babička v obci bez lékárny nemusí jet půl hodiny autobusem; místo toho zadá objednávku, lékárník v nejbližším městě lék zkontroluje, zabalí a naloží do dronu, který ho doručí k jejímu domu.

Že to není sci-fi, ukazuje projekt PalliDrohne v Sasku-Anhaltsku. Univerzitní medicína v Halle tam od začátku roku 2026 provozuje drony, které shazují léky nad obydleným územím v okolí Dessau. Podle dostupných dat proběhlo 80 letů a 20 reálných dodávek léčiv. Důkaz proveditelnosti, nikoli zatím plošná služba.

Druhá polovina Voigtova plánu, nonstop obchody, je o krok blíž realitě. Durynský zemský sněm v únoru 2026 projednával novelu zákona o otevírací době, která má dát právní jistotu bezpersonálním prodejnám v obcích do 3 000 obyvatel s plochou do 400 metrů čtverečních. Provoz o nedělích a svátcích by byl výslovně povolen. V parlamentní debatě přitom zaznělo, že 92 procent rozlohy Durynska tvoří venkov a zásobovací problémy tam jsou reálné.

Česko má víc hotového, než by se čekalo

Když se podíváme na českou situaci, zjistíme, že řada věcí už funguje; jen o nich málokdo ví a nikdo je nespojil do jednoho modelu.

Obchody bez prodavačky. Družstvo COOP provozovalo v březnu 2026 už 92 automatizovaných prodejen otevřených nonstop. Příklad obce Koldín v Pardubickém kraji ukazuje, jak to v praxi vzniká: obec se zhruba 400 obyvateli nechtěla dlouhodobě dotovat klasický personální provoz, a tak přešla na plně automatizovaný model. Zákazník se identifikuje kartou, vybere zboží, zaplatí bezhotovostně a odejde. Žádný prodavač, žádná otevírací doba.

Státní podpora venkovských prodejen. Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu Obchůdek 2021+ explicitně uznává bezobslužné a hybridní provozy jako podporovanou alternativu. Ve čtvrté výzvě z února 2025 pokračuje financování posledních prodejen v malých obcích; v předchozích kolech stát podpořil 614 obchodů pro více než 262 tisíc obyvatel ve všech třinácti krajích. Nejvíce podpořených provozoven měly Zlínský a Pardubický kraj.

Telemedicína. Národní centrum elektronického zdravotnictví má vydaný technický standard telemedicínských služeb a v únoru 2026 řešilo jejich organizační a legislativní rámec. Základ pro to, aby v budoucí venkovské prodejně stál i telemedicínský kiosek, tedy existuje.

Drony. Úřad pro civilní letectví přijímá žádosti pro náročnější profesionální provozy ve specifické kategorii podle metodiky SORA 2.5. Regulatorní cesta pro doručování léků dronem v Česku tedy existuje, byť je administrativně složitá. Veřejně známý český pilotní projekt doručování léků z lékárny ke koncovému pacientovi dronem se nám ale dohledat nepodařilo.

Problém, který nečeká

Proč je tahle debata naléhavá? Česká lékárnická komora eviduje v celé zemi pouhých 16 lékáren s nepřetržitým provozem a více než polovina z nich je v Praze. Na venkově se situace zhoršuje. V Osečné v Libereckém kraji hrozilo uzavření odloučeného výdejního místa léků; obyvatelé by museli za léky dojíždět desítky minut. Pojišťovny sice bonifikují jedinou místní lékárnu v oblastech, kde je další vzdálená více než deset minut jízdy, ale i tak lékárníci varují, že bez dostatečné podpory může zaniknout několik desítek venkovských výdejen.

Durynsko řeší totéž. Se 474 veřejnými lékárnami ke konci roku 2025, z toho 357 mimo statutární města, sází na kombinaci: klasickou síť drží dotacemi až 50 tisíc eur na investice pro nové lékárníky v menších obcích a zároveň otevírá cestu technologickým řešením tam, kde samotná kamenná služba ekonomicky nevychází.

Co je přenositelné hned a co až za roky

Podle nás je pro český venkov rychleji přenositelná ta „pozemní“ část durynského plánu. Automatizované prodejny s rozšířenými službami (pošta, platba složenek, případně telemedicínský kiosek) by mohly vznikat v obcích, kde už dnes stát dotuje poslední obchod. Infrastruktura existuje, legislativa to umožňuje, provozovatelé typu COOP mají zkušenosti.

Dronová logistika léků je jiná liga. Vyžaduje sladění leteckého povolení s farmaceutickými pravidly, partnerskou lékárnu ochotnou investovat do nového procesu a schválení v přísnějším regulatorním režimu. V Evropě už ale běží pilotní projekty i mimo Německo: v italském Varese testovali noční zdravotnické dronové doručování, v belgickém regionu Kempen drony převážejí léky a patologické vzorky mezi nemocnicemi v režimu letu mimo vizuální dohled.

Chybějící dílek není technologie ani regulace. Je to vůle spojit existující české nástroje (program Obchůdek, telemedicínské standardy, dronovou regulaci a bonifikace pro ohrožené lékárny) do jednoho uceleného programu pro malé obce. Durynsko právě ukázalo, jak taková politická vize může vypadat. Teď je na Česku, jestli si z ní vezme víc než jen inspiraci k diskusi.