Google mění pravidla soukromí a bude procházet soubory na Disku. Cíl? Lepší cílení reklam, které vám nikdo neslíbil

Google v aktualizovaných zásadách ochrany soukromí připouští, že data z Disku mohou sloužit k personalizaci reklam, pokud si uživatel zapne propojení služeb.

Zdroj fotografie: Unsplash

Dne 16. října 2026 vstoupila v platnost nová verze zásad ochrany soukromí Googlu, která podle popisovaných změn rozšiřuje možnosti využití dat z propojených služeb. Pokud uživatel propojí služby, jako jsou Vyhledávání Google nebo Gemini, s dalšími aplikacemi Googlu, například Diskem, Gmailem či Fotkami, mohou automatizované systémy zpracovávat informace z těchto aplikací. Z odvozených informací mohou za určitých podmínek vznikat také podklady pro personalizaci reklam. Neznamená to, že by zaměstnanci Googlu začali ručně pročítat každý soubor uložený na Disku. Podstatné je, že informace z obsahu, který Google dříve výslovně vylučoval z využití pro reklamní účely, mohou být za určitých podmínek zpracovávány prostřednictvím propojených služeb. Rozhodující je právě aktivace těchto funkcí a rozsah udělených oprávnění. Google přitom dlouhodobě uváděl, že obsah Disku, Gmailu a Fotek nepoužívá k personalizaci reklam. Pokud se pravidla pro některé situace mění, je důležité rozlišovat mezi samotným obsahem souborů a informacemi, které z něj systémy odvozují.

Co přesně se v zásadách změnilo

Srovnání předchozí a aktuální verze zásad z 1. a 16. října 2026 má ukazovat tři podstatné změny. Zaprvé, uživatel může povolit službám, jako jsou Vyhledávání Google nebo Gemini, přístup k informacím z dalších služeb Googlu. Výslovně se zmiňují také aplikace Google Workspace, například Gmail, Disk, Dokumenty, Tabulky a Prezentace, a služba Google Fotky. Zadruhé, Vyhledávání Google může část takto zpřístupněných informací využívat k personalizaci obsahu, včetně reklam. Zatřetí, data z Disku, Gmailu a Fotek tak za určitých okolností už nemusejí být z využití pro personalizované reklamy zcela vyloučena.

Předchozí znění zásad popisovalo personalizaci reklam především obecně, v souvislosti se zájmy uživatelů a jejich aktivitou napříč službami Googlu. Nové formulace podle uvedeného srovnání výslovněji propojují obsah z aplikací Workspace, služby jako Vyhledávání Google a Gemini a možnosti reklamní personalizace.

Zásadní je však přesně rozlišit, co změna skutečně umožňuje a za jakých podmínek. Samotné propojení služeb automaticky neznamená, že se veškerý obsah souborů začne používat k cílení reklam. Důležité jsou konkrétní nastavení, udělená oprávnění a pravidla platná pro jednotlivé funkce. Pokud se změna týká reklamního využití odvozených informací, měla by být tato skutečnost uživatelům vysvětlena jasně a srozumitelně.

Jak Google „prochází soubory“ a co to znamená pro reklamy

Výraz „procházení souborů“ neznamená, že inzerent získá přístup k vašemu rozpočtu v tabulce nebo k rodinným fotografiím. Podle nápovědy pro Vyhledávání Google mohou propojené funkce automaticky vytvářet shrnutí, výtahy, generovaný obsah a další informace na základě relevantních e-mailů a souborů. V některých případech může shrnutí obsahovat podstatnou část krátkého dokumentu nebo jiného relevantního souboru.

Takto odvozené informace mohou pomáhat systému lépe porozumět zájmům uživatele, jeho nákupním preferencím nebo kontextu dotazu. Podle citovaného vysvětlení Googlu mohou být některé informace využity také k zobrazování reklam. To však samo o sobě neznamená, že se obsah každého propojeného souboru automaticky promění v reklamní profil.

V praxi by to mohlo vypadat například takto: na Disku máte itinerář dovolené v Chorvatsku a propojená služba z něj odvodí, že plánujete cestu. V souvislosti s tím by se vám mohly zobrazit reklamy na letenky nebo ubytování. Google zároveň uvádí omezení personalizace reklam podle citlivých kategorií, jako jsou zdravotní stav, náboženství nebo sexuální orientace. Přesto může být v konkrétních situacích obtížné jednoznačně určit, které informace systém vyhodnotí jako běžný zájem a které se týkají citlivé oblasti.

Pozornost si zaslouží také otázka lidské kontroly. Podle nápovědy pro Vyhledávání mohou některé interakce, shrnutí a odvozené informace zpracované prostřednictvím těchto funkcí kontrolovat také lidé. Google proto doporučuje nepropojovat obsahové aplikace, pokud obsahují osobní nebo důvěrné informace, které uživatel nechce zpřístupnit pro účely vývoje či trénování AI nebo lidské kontroly. Jde o důležité upozornění, které by si měl každý před aktivací podobných funkcí přečíst.

Proč „nikdo nic neslíbil“: příběh slibu, který se tiše změnil

Google měl dlouhodobě zveřejněnou stránku s názvem „Vaše nejčastější otázky o soukromí reklam u Googlu“, která uváděla, že obsah Disku, Gmailu a Fotek se pro reklamní účely nepoužívá. Podle popisu změn byla tato stránka k 16. říjnu 2026 doplněna o výjimku vztahující se na situace, kdy uživatel aktivuje nové funkce a propojí obsahové aplikace. Za takových okolností mohou být některé informace z těchto služeb využity i při personalizaci reklam.

Důležitý je také vývoj samotných funkcí. V lednu 2026 Google spustil Personal Intelligence v režimu AI Mode jako volitelný experiment pro prémiové uživatele v USA. Funkce se následně postupně rozšiřovaly. V říjnu pak podle uvedených informací následovala aktualizace zásad a související komunikace, které měly pravidla výslovněji propojit s možnostmi nových produktů.

Tato časová posloupnost sama o sobě nedokazuje, že Google změnu záměrně zatajil. Stejně tak ale není možné bez dalších podkladů tvrdit, že změna byla dostatečně a srozumitelně komunikována, zejména pokud jde o její možné důsledky pro personalizaci reklam. Právě srozumitelnost informací o zpracování osobních údajů je pro uživatele zásadní.

Jak se to týká českých uživatelů a co říká GDPR

Zásady ochrany soukromí Googlu mají globální působnost, dostupnost jednotlivých funkcí se však může lišit podle země a typu účtu. Uživatelé v Evropském hospodářském prostoru, včetně Česka, mohou mít některé chytré funkce v produktech Googlu ve výchozím stavu vypnuté. To ale samo o sobě neznamená, že se na ně žádná změna netýká. Rozhodující je dostupnost konkrétní funkce a nastavení daného účtu.

Propojení služeb může Google nabízet v různých situacích, například při nastavování Gemini, aktivaci režimu AI ve Vyhledávání nebo zapínání chytrých funkcí v Gmailu. Uživatel by proto měl při každém takovém kroku věnovat pozornost tomu, jaká oprávnění uděluje a k jakým účelům mohou být zpřístupněné informace využívány. Samotné kliknutí na tlačítko „Zapnout“ nemusí vždy znamenat souhlas se všemi možnými způsoby zpracování dat; záleží na konkrétním nastavení a poskytnutých informacích.

Z pohledu GDPR musí být souhlas, pokud se o něj zpracování opírá, svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný. Uživatel jej navíc musí mít možnost odvolat. Zda Google ve všech případech dostatečně jasně vysvětluje, že informace odvozené z propojených aplikací mohou být využity také pro personalizaci reklam nebo další účely související s AI, závisí na konkrétním rozhraní, formulaci souhlasu a způsobu zpracování. Definitivní právní posouzení by vyžadovalo podrobnější analýzu těchto podmínek.

Jak se bránit: čtyři páčky, které musíte znát

Jedno nastavení nemusí stačit. Pokud chcete omezit propojování dat a personalizaci reklam, projděte si jednotlivé služby a zkontrolujte jejich aktuální možnosti:

• Disk a Gmail: V nastavení Google Workspace vyhledejte možnost „Chytré funkce v jiných produktech Googlu“ a vypněte ji, pokud nechcete, aby se informace z těchto aplikací využívaly v dalších službách Googlu. Přesný název a umístění nastavení se mohou lišit.
• Vyhledávání Google: V nastavení účtu a Vyhledávání zkontrolujte možnosti personalizace a propojené obsahové aplikace, zejména Google Workspace a Google Fotky. Pokud nechcete, aby Vyhledávání využívalo jejich obsah, propojení vypněte.
• Gemini: V nastavení služby zkontrolujte funkci Personal Intelligence a seznam propojených aplikací. Odpojte Google Workspace nebo další služby, jejichž informace nechcete s Gemini sdílet.
• Reklamy: V Centru reklam vypněte personalizované reklamy, pokud je nechcete dostávat. Reklamy tím nezmizí, ale jejich výběr by se neměl řídit personalizací založenou na vašich zájmech stejným způsobem jako dosud.

Důležité upozornění: vypnutí personalizace nebo odpojení aplikace nemusí automaticky smazat informace, které už byly uloženy v historii Vyhledávání či jiných službách. Pokud chcete odstranit dříve uložená data, zkontrolujte také aktivitu ve svém účtu Google a případně ji smažte samostatně. Samotné smazání historie přitom nemusí znamenat odstranění všech údajů, které Google uchovává z jiných důvodů.

Omezení propojení může znamenat ztrátu některých pohodlných funkcí. Ve Vyhledávání nemusí být k dispozici personalizované výsledky nebo odpovědi AI využívající kontext z vašich dalších služeb. Gemini může přijít o možnost navrhovat odpovědi na základě e-mailů a souborů. Některé personalizované přehledy, například informace o rezervacích nebo objednávkách v Mapách Google, nemusejí fungovat stejně jako dříve. Reklamy se budou zobrazovat dál, jen jejich personalizace může být omezená.

Jak si stojí konkurence

Microsoft u služby OneDrive uvádí, že osobní dokumenty, fotografie a další soubory nepoužívá k cílení reklam. Soubory mohou být kontrolovány z bezpečnostních důvodů, například kvůli detekci malwaru nebo ransomwaru, což je jiný účel než reklamní profilování.

Apple váže personalizované reklamy především na aktivitu v některých svých službách, například v App Storu, Apple News a aplikaci Akcie. Uživatelé mohou personalizované reklamy vypnout. Pro iCloud navíc nabízí Pokročilou ochranu dat, která u většiny podporovaných kategorií dat využívá koncové šifrování, takže k jejich obsahu nemá přístup ani Apple. Konkrétní úroveň ochrany se ovšem liší podle typu dat a nastavení účtu.

Srovnání proto vyžaduje rozlišovat mezi bezpečnostním skenováním souborů, využíváním dat pro funkce umělé inteligence a reklamním cílením. Jde o rozdílné účely zpracování, které nelze automaticky považovat za totéž. Pokud se u Googlu skutečně rozšiřují možnosti reklamního využití informací odvozených z propojených souborů, je namístě požadovat jasné vysvětlení, jaké údaje se zpracovávají, za jakých podmínek a jak lze takové využití vypnout.

Argument, že si uživatel funkci aktivoval sám, totiž sám o sobě nestačí. Podstatné je, zda před zapnutím dostal srozumitelné informace o důsledcích svého rozhodnutí a zda má skutečnou možnost jednotlivé způsoby využití dat ovládat.