GPS nefungovala od Francie až po Pákistán, satelit poprvé změřil rozsah rušení. Realita je horší, než se čekalo

Experimentální satelit Pulsar-0 naměřil z oběžné dráhy propad GPS signálu o 30 dB-Hz v pásu táhnoucím se přes tři kontinenty.

Zdroj fotografie: NASA

Když inženýři kalifornské společnosti Xona Space Systems v červnu 2025 vypustili svůj první satelit Pulsar-0 na nízkou oběžnou dráhu ve výšce zhruba 500 kilometrů, zapnuli na něm mimo jiné běžný GPS přijímač. Po roce sběru dat spoluzakladatel firmy Kazuma Gunning zveřejnil výsledky, které překvapily i samotný tým: nad oblastí od Francie po Pákistán kvalita přijímaného GPS signálu opakovaně padala z obvyklých přibližně 40 dB-Hz až na 10 dB-Hz. To je hranice, pod kterou satelit v podstatě ztrácí schopnost GPS využívat. Xona přitom počítala s tím, že nad Evropou zachytí „nějaké rušení“. Místo toho naměřila téměř souvislý pás degradace, který se táhne přes jižní a východní Středomoří, Turecko, Blízký východ až k hranicím jižní Asie. Jde o první veřejně popsané přímé mapování rozsahu rušení GPS z nízké oběžné dráhy a jeho výsledky ukazují problém, který dalece přesahuje lokální výpadky navigace v mobilech.

Co přesně Pulsar-0 změřil a proč je to důležité

Důležité je rozumět tomu, co „GPS nefungovala“ v technickém smyslu znamená. Nejde o vypnutí celého systému. GPS satelity na střední oběžné dráze dál vysílají. Problém je na straně příjmu: pozemní rušičky, ať už záměrné vojenské, nebo improvizované, vysílají na stejných frekvencích tak silný šum, že přijímač nedokáže z příchozího signálu vytáhnout použitelnou informaci. Pulsar-0 tohle zaznamenal z výšky 500 kilometrů. Propad o 30 dB-Hz odpovídá tisícinásobnému zhoršení poměru signálu k šumu.

Gunning v rozhovoru pro Space.com upozornil na klíčový detail: rušení už není jen pozemní problém. Satelity na nízké oběžné dráze (zobrazovací, telekomunikační i vědecké) samy potřebují GNSS k určení vlastní polohy, výšky a přesného času. Bez spolehlivého navigačního signálu se komplikují manévry, míření antén na pozemní stanice i samotné řízení konstelací. Elektronické rušení vyvolané válkami tak může přetékat z regionálních bojišť do infrastruktury, na které závisí moderní kosmický provoz.

Letadla, lodě a české nebe

Nejhmatatelnějším dopadem pro běžného člověka je letectví. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) vede problém GNSS rušení a spoofingu jako bezpečnostní riziko od února 2022 a pravidelně aktualizuje bezpečnostní bulletin, který k červenci 2026 evidoval mezi nejvíce zasaženými oblastmi řízení letového provozu mimo jiné Ankaru, Vilnius, Varšavu, Bukurešť, Sofii, Nikósii či Damašek. Konkrétní důsledky pro posádky:

• Falešná varování systému TAWS/GPWS, která hlásí blížící se terén, i když letadlo letí v bezpečné výšce.
• Ztráta satelitní navigace RNAV/RNP, tedy přesně těch postupů, na nichž stojí moderní přiblížení.
• Zkreslené údaje ADS-B, které řídící vidí na radarech.
• Nutnost přejít na radarové vektorování, inerciální navigaci nebo starší systémy VOR/DME.

Český Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod za rok 2024 evidoval 330 hlášení GNSS jammingu a spoofingu, z toho 110 přímo ve vzdušném prostoru nad Českem a 220 od českých dopravců v zahraničí. Ministerstvo dopravy zaznamenalo meziroční nárůst hlášení spojených s falešnými výstrahami GPWS a GPS z přibližně deseti v roce 2023 na sedmdesát v roce 2024. Český letecký úřad popsal konkrétní případ letu mířícího do Prahy, který byl zasažen spoofingem nad Egyptem a Středomořím; falešný GPWS alert se pak ozval i při přiblížení na letiště Václava Havla. Praha sice v posledním přehledu EASA k 26. srpnu 2026 nefigurovala mezi dvaceti nejvíce zasaženými oblastmi, ale Státní plán bezpečnosti 2024–2026 výslovně mluví o šíření rušení z východní do střední Evropy.

Na moři je situace obdobná. Společné prohlášení IMO, ICAO a ITU z března 2025 vyzvalo státy k ochraně satelitní navigace a k zachování konvenční navigační infrastruktury jako zálohy. Americká námořní správa varuje před spoofingem AIS, který může lodím podsouvat falešnou polohu jiných plavidel.

Kdo ruší a proč

Otevřené evropské dokumenty jsou v atribuci opatrné, ale ne zcela mlčenlivé. Materiál Rady EU z června 2025 označil část rušení v Pobaltí a východní Evropě za „systematické a záměrné jednání“ a přiřadil ho Rusku a Bělorusku. Česko patřilo mezi signatáře výzvy ke společné evropské reakci. U Blízkého východu oficiální zdroje pracují s rámcem vojenských konfliktů a elektronického boje; konkrétní stát formálně nejmenují, ale mapa rušení se nápadně překrývá s oblastmi aktivních operací.

Účel je vojensky logický: zhoršit navigaci protivníka, maskovat pohyb vlastních sil a chránit citlivé lokality. Civilní doprava je vedlejší škodou, která ale nabývá rozměrů bezpečnostního problému kontinentálního měřítka.

Pomůže Galileo? A co slibuje Xona

Nabízí se otázka, zda evropský systém Galileo nabízí lepší ochranu. Odpověď je částečná. Galileo od roku 2025 provozuje službu OSNMA, která ověřuje autenticitu signálu a pomáhá tedy proti spoofingu, tedy podvržení falešné polohy. Proti jammingu, tedy hrubému zarušení frekvence šumem, ale OSNMA nepomůže. To výslovně přiznává i agentura EUSPA.

Xona Space Systems nabízí jinou cestu. Její plánovaná konstelace Pulsar má vysílat signál o výkonu přibližně −136 dBW, tedy zhruba stokrát silnější než běžný GPS signál L1 C/A. Kombinace vyššího výkonu, nižší oběžné dráhy kolem 1 080 kilometrů, dvoupásmových signálů a kryptografické autentizace má podle firmy zmenšit účinnou oblast rušiče na přibližně 5 % dnešního stavu. Prvních šest produkčních satelitů má letět v říjnu 2026.

Kolem velikosti konstelace ale panuje určitá nejednotnost: produktová stránka Xony mluví o „přibližně 300 satelitech“, březnové oznámení o sérii C uvádí 258 a podání u americké FCC specifikuje „až 258 satelitů“. Ať už bude finální číslo jakékoli, Xona sama neprezentuje Pulsar jako absolutní eliminaci rušení, spíš jako výrazné zúžení prostoru, v němž rušička dokáže signál vyřadit.

Co to znamená pro navigaci v kapse

Běžný uživatel smartphonu nebo automobilové navigace v Česku dnes rušení GPS pravděpodobně nepocítí tak dramaticky jako pilot nad východním Středomořím. Ale EUSPA výslovně varuje, že spoofing může posunout polohu zobrazenou na telefonu o metry až kilometry. Kdo letos letěl přes Turecko, Egypt nebo Řecko a všiml si, že mu navigace v letadle ukazovala nesmyslnou polohu, viděl přesně ten problém, který Pulsar-0 změřil z orbitu.

Mapa z nízké oběžné dráhy neznamená plošný blackout pro každého na zemi; intenzita rušení závisí na vzdálenosti od zdroje, terénu i typu přijímače. Znamená ale něco možná znepokojivějšího: že problém, který se ještě před několika lety jevil jako lokální válečná kuriozita, se rozrostl do pásu přes tři kontinenty a začíná ohrožovat i infrastrukturu nad našimi hlavami.