Íránské vojenské síly zařadily firmy jako Apple, Google nebo Metu mezi legitimní cíle kvůli jejich údajné roli ve vojenských operacích

Islámské revoluční gardy zveřejnily seznam 18 amerických hasičů a vyzvaly k evakuaci do jednoho kilometru od jejich poboček.

Zdroj fotografie: Pexels

Poslední březnový den roku 2026 přinesl v geopolitice Blízkého východu něco, co nemá přímý precedens. Íránské revoluční gardy (IRGC) nepohrozily abstraktně „americkým zájmům“ ani neurčitě „nepřátelským silám v regionu“. Místo toho zveřejnily jmenovitý seznam osmnácti konkrétních korporací, od technologických gigantů přes zbrojovky po finanční domy, a ke každé přiřadily stejný status: legitimní cíl. K tomu přidaly přesný čas, do kdy mají zaměstnanci opustit pracoviště, a evakuační rádius pro civilisty v okolí. Je to rétorika, která se čte jako operační rozkaz.

Osmnáct jmen na seznam

Prohlášení IRGC, které přetiskl íránský státní server Press TV, obsahuje tyto firmy: Cisco, HP, Intel, Oracle, Microsoft, Apple, Google, Meta, IBM, Dell, Palantir Technologies, Nvidia, JPMorgan Chase, Tesla, Spire Solutions, G42, Boeing a General Electric. Směs je záměrně široká, pokrývá technologický sektor, umělou inteligenci, cloud, obranu, finance a energetiku.

IRGC zdůvodňuje výběr tím, že americké ICT a AI firmy označuje za „hlavní prvek při navrhování a sledování teroristických cílů“ v Íránu. Nezávislý důkaz pro konkrétní roli Applu, Googlu nebo Mety v cílených atentátech na íránské představitele ovšem není jasně doložen. Jediná firma z užšího technologického okruhu, u níž se podařilo dohledat přímé přiznání vazby na izraelské operace, je Palantir, který ve své výroční zprávě 10-K uvádí strategické partnerství s izraelským ministerstvem obrany „k dodávce technologií pro probíhající válku“. U ostatních firem zůstává obvinění na straně Íránu.

Ultimátum, rádius, evakuace

Co odlišuje tuto hrozbu od předchozí rétoriky, je její operační jazyk. IRGC stanovily ultimátum na 1. dubna 2026 ve 20:00 teheránského času. Zaměstnanci uvedených firem byli vyzváni, aby se „okamžitě vzdálili od pracovišť“. Civilisté žijící v okruhu jednoho kilometru od poboček měli oblast opustit. A akce byla rámována podmíněně i celkově: firmy mají „očekávat zničení za každou teroristickou vraždu v Íránu“.

Eskalační křivka je přitom čitelná zpětně. V lednu 2026 mluvil tehdejší předseda íránského parlamentu obecně o „všech amerických centrech a silách v regionu“ jako legitimních cílech. V polovině března IRGC pohrozily americkým bankám a průmyslovým provozům. A 31. března přišel nejkonkrétnější posun: jmenovitý seznam, časový limit, evakuační vzdálenost. Každý krok přidal vrstvu specifičnosti.

Precedent už existuje: zásahy datového centra AWS

Hrozbu nelze odbýt jako prázdnou rétoriku i z jiného důvodu. V březnu 2026 drony fyzicky poškodily tři objekty cloudové divize Amazonu (AWS) ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu. Podle Reuters dvě budovy v Emirátech zasáhly drony přímo, třetí v Bahrajnu utrpěla škody od blízkého dopadu. Amazon následně přesměrovával zákazníky do náhradních regionů a hlásil zdlouhavou obnovu a strukturální poškození.

Pro uživatele Gmailu nebo Instagramu v Česku to neznamená automatický výpadek, globální platformy mají redundantní infrastrukturu rozloženou po celém světě. Ale firmy a aplikace napojené na východní cloudové regiony už pocítily reálná zpoždění a výpadky. Precedent fyzického zásahu americké technologické infrastruktury v regionu zkrátka existuje.

Kde přesně jsou kanceláře v ohrožené zóně

Samotné prohlášení IRGC adresy neuvádí, mluví o „příslušných jednotkách“ firem v regionu. Z veřejně dostupných firemních zdrojů vyplývají minimálně tyto stopy:

• Meta provozuje regionální ředitelství pro Blízký východ a severní Afriku v Dubai Internet City s více než stovkou zaměstnanců.
• Google uvádí kanceláře v Dubaji, Haifě a Tel Avivu.
• Apple na oficiální kariérní stránce zmiňuje lokality Dubaj, Haifa a Herzlija.

Zda v těchto pobočkách pracují i čeští zaměstnanci, z otevřených zdrojů ověřit nelze, firmy národnostní složení nepublikují. Stejně tak se nepodařilo dohledat veřejné stanovisko Applu, Googlu ani Mety k íránské hrozbě ani jejich interní bezpečnostní doporučení pro zaměstnance v regionu.

Co je skutečně v sázce

Největší síla hrozby IRGC nespočívá v pravděpodobnosti, že by Apple nebo Google přišly o globální provoz. Spočívá v tom, že testuje ochotu amerických technologických firem dál fyzicky fungovat v oblasti Perského zálivu. Každá evakuovaná kancelář, každý přesunutý server, každý zaměstnanec, který dostane pokyn nepřijít do práce, je pro Írán strategický výsledek, i bez jediného odpáleného dronu.

Kontext je přitom krvavý. Podle Reuters byli od února do dubna 2026 v americko-izraelských úderech zabiti mimo jiné Alí Chameneí, Alí Laridžání, Alí Šamchání či Esmaíl Chatíb. Pentagon při operacích podle dostupných informací využil služby firmy Anthropic, přesná role AI v lokalizaci cílů ale zůstává veřejně nedoložená. Írán svou odvetu formuluje jako přímou odpověď na tyto ztráty.

Jak ale víme, naštěstí se nakonec nic nestalo. Alespoň zatím.