Rus si neškrtne, Německo rozmístí na pobřeží Baltu obří drony, které vidí pod hladinu. Vydrží 30 hodin a doletí přes 9 000 km

Německé námořnictvo podepsalo objednávku 8 bezpilotních strojů MQ-9B SeaGuardian, které od roku 2028 budou hlídat Severní i Baltské moře.

Zdroj fotografie: General Atomics Aeronautical

Rozpětí křídel 24 metrů, délka téměř 12 metrů, turbovrtulový motor Honeywell a výdrž přes 30 hodin ve vzduchu. Maximální dolet výrobce General Atomics uvádí na více než 9 260 km (5 000 námořních mil), což odpovídá přibližně vzdálenosti z Prahy do oblasti Japonska. Jenže tenhle údaj popisuje maximální přeletový dosah. V reálné námořní konfiguraci, kdy dron nese sonarové bóje a senzory pro lov ponorek, klesá akční rádius, přičemž stroj má stále dostatek paliva na dlouhé hodiny kroužení nad sledovanou oblastí. Drony budou operovat ze základny Nordholz u Cuxhavenu na pobřeží Severního moře v Dolním Sasku, nikoli přímo z Baltu. Díky svému doletu ale mohou pokrývat i Baltské moře, kde se v posledních letech zhoršila bezpečnostní situace.

Oči a uši pod hladinou

Dron disponuje nějakým rentgenovým pohledem skrz mořskou vodu. Klíčem jsou sonarové bóje, malé zařízení, které SeaGuardian vypouští z podvěsů pod křídly. Každý stroj může nést až čtyři speciální pody systému SDS, dohromady až 40 bójí standardní velikosti nebo 80 menších. Bóje po dopadu na hladinu začnou naslouchat zvukům pod vodou a data v reálném čase posílají zpět do dronu. Ten je zpracovává a sdílí s loděmi, letouny i velitelskými centry spojenců.

Právě tohle dělá ze SeaGuardianu protiponorkový nástroj. Ponorka, která se pohybuje v blízkosti podmořských kabelů nebo plynovodů, se ocitá v síti akustických senzorů rozmístěných strojem, jenž nad oblastí vydrží kroužit dlouhé hodiny. Oproti klasickému námořnímu hlídkovému letounu typu P-8A Poseidon je dron levnější na provoz a nepotřebuje posádku v kokpitu; piloti ho řídí ze čtyř pozemních řídicích stanic, které jsou součástí německé objednávky.

Proč zrovna teď a proč Balt

Spouštěčem je konkrétní série incidentů. V lednu 2025 NATO spustilo operaci Baltic Sentry poté, co byly opakovaně poškozeny energetické a komunikační kabely na dně Baltského moře. Společné prohlášení pobřežních států hovořilo o „nárůstu vážných incidentů poškozujících kritickou podmořskou infrastrukturu“. Velitel aliančního námořního uskupení CTF Baltic Stephan Haisch veřejně popsal sledování ruských jednotek, abnormálního chování obchodních lodí i rizika takzvané stínové flotily, tedy plavidel, která obcházejí sankce a zároveň mohou sloužit ke sběru zpravodajských dat.

Německý nákup do tohoto kontextu přesně zapadá. Nejde o izolovaný krok, ale o další vrstvu v aliančním systému, který kombinuje fregaty, námořní hlídkové letouny a nyní i bezpilotní stroje s protiponorkovou výbavou. Marinefliegergeschwader 3 „Graf Zeppelin“ v Nordholzu od října 2025 navíc provozuje letouny P-8A Poseidon, takže SeaGuardian doplní už existující kapacity.

SeaGuardian versus polský SkyGuardian

Německo není jedinou zemí v regionu, která sází na rodinu MQ-9B. Polsko má podepsaný kontrakt na MQ-9B SkyGuardian s dodáním do prvního čtvrtletí 2027. Rozdíl je ale v zaměření:

• Polský SkyGuardian – primárně obrazové a radiotechnické zpravodajství. Elektrooptické hlavice, radar se syntetickou aperturou, SIGINT. Univerzální průzkumná platforma.
• Německý SeaGuardian – explicitně námořní varianta. Navíc nese námořní radar, systém automatické identifikace lodí (AIS), elektronické podpůrné prostředky a kompletní protiponorkový kit se sonarovými bójemi.

SkyGuardian má na papíře delší výdrž, až 40 hodin, protože nenese těžkou námořní senzoriku. SeaGuardian obětuje část vytrvalosti za schopnost, kterou běžné průzkumné drony nemají: protiponorkové sledování. Pro pobaltské státy se nám v otevřených zdrojích srovnatelný vlastní námořní bezpilotní program nepodařilo dohledat; jejich obrana v této oblasti stojí především na sdílených aliančních kapacitách.

Co to znamená pro Česko

Česko nemá moře, ale má závazky. Ministerstvo obrany na svých stránkách výslovně uvádí, že „naše obrana nezačíná na hranicích ČR, ale daleko za nimi“. České gripeny pravidelně chrání vzdušný prostor pobaltských států v rámci mise Baltic Air Policing, Česko se podílí na společném financování aliančních schopností včetně námořních kapacit. Poškozené podmořské kabely v Baltu nejsou jen problém Dánska nebo Estonska; proudí přes ně data a energie, na nichž závisí i středoevropská ekonomika.

Osm dronů samo o sobě ruské námořnictvo nezastaví. Výrazně ale zvýší pravděpodobnost, že jakýkoli podezřelý pohyb, ať už ponorky, nebo lodi stínové flotily, bude odhalen dřív, než stihne napáchat škodu. A právě o to jde: ne o absolutní kontrolu, ale o trvalé rozšíření aliančních očí a uší nad severními moři.

První SeaGuardian by měl přistát v Nordholzu v roce 2028. Do té doby musí Bundeswehr vycvičit operátory, vybudovat infrastrukturu a integrovat nový systém do stávající sítě. Že to není ze dne na den, je zřejmé. Že nový systém posílí schopnost NATO sledovat dění v Baltu, je ještě zřejmější.