Hotovost už není anonymní. Nová technologie dokáže sledovat každou bankovku od výroby až po vaši peněženku

Stroje centrálních bank dnes přečtou sériové číslo bankovky rychlostí 120 000 kusů za hodinu a cloudová platforma tato data ukládá a analyzuje v reálném čase.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Když v červenci 2025 německý investigativní server Netzpolitik.org zveřejnil detailní reportáž o cestě dvacetieurové bankovky od tiskárny až po bankomat, otevřel debatu, kterou většina lidí považovala za uzavřenou: je hotovost ještě anonymní? Odpověď není jednoduchá. Technologie pro čtení a propojování sériových čísel existují, běží v ostrém provozu a jsou nasazené i v českém a polském prostředí. Plošný centrální registr všech bankovek v oběhu ale veřejně doložený není. Klíčové je něco jiného: anonymita hotovosti přestala být automatickým standardem a stala se podmíněnou vlastností.

Tři vrstvy, které se v debatě směšují

Aby člověk pochopil, co se děje, musí oddělit tři věci, které se v diskusích na sociálních sítích i v médiích běžně zaměňují.

Hardware. Třídicí stroje typu BPS M7 od německé firmy Giesecke+Devrient (G+D) dokážou u každé bankovky zaznamenat až 400 vlastností, od sériového čísla přes rozměry až po stav povrchu. Rychlost? Až 120 000 bankovek za hodinu. Kontrola přitom začíná už ve výrobě: model BPS X9 skenuje každou čerstvě vytištěnou bankovku přímo v tiskárně.

Cloudová analytika. Nad hardwarem běží od 1. 1. 2024 platforma Compass Banknote Intelligence, hostovaná na Microsoft Azure. Umožňuje vyhledávání podle sériových čísel, přehledy, upozornění a prediktivní analýzy. Podle oborové organizace IACA byla v roce 2025 nasazená ve čtyřech zemích, zákazníci zůstávají neveřejní.

Propojení s identitou člověka. Teprve ve chvíli, kdy se sériové číslo spojí s konkrétním účtem, místem a časem, vzniká skutečná sledovací stopa. K tomu dochází nejčistěji u bankomatu nebo cash recycleru napojeného na účet klienta.

Kde přesně se hotovost může spojit s vámi

Typická trasa bankovky vypadá takto: tiskárna, centrální banka, cash centrum s třídicí linkou, kazeta bankomatu, výběr zákazníkem. Na každém z těchto bodů může stroj přečíst sériové číslo. Propojení s konkrétním člověkem ale nastává jen tam, kde existuje identifikátor, číslo účtu, karta nebo biometrie.

Nejsilnější vazba vzniká při:

• výběru nebo vkladu přes bankomat napojený na účet,
• zpracování podezřelého padělku, kdy rozhodnutí ECB z října 2025 výslovně požaduje předání dostupných informací o majiteli účtu,
• zpracování v cash centru, kde se sériová čísla mohou třídit podle vkladatele.

Při běžné platbě z ruky do ruky, v obchodě, na trhu nebo mezi lidmi, žádná taková vazba automaticky nevzniká.

Český a polský kontext: stroje tu jsou, registr nikoli

Česká národní banka provozuje stroj BPS M7, dokazuje to nejen oficiální seznam testovaných zařízení, ale i veřejná zakázka z července 2024 na upgrade softwaru a přestěhování tohoto stroje. Vedle G+D jsou v českém ekosystému schválená zařízení od Glory, Diebold Nixdorf, NCR či JCM. Technologická infrastruktura pro čtení sériových čísel tedy v Česku existuje.

Co se ale ve veřejně dostupných materiálech ČNB nepodařilo dohledat, je potvrzení existence centrálního registru pohybu bankovek. ČNB popisuje strukturu sériového značení, zveřejňuje seznamy zařízení, ale o systematickém sledování oběhu mlčí.

V Polsku je situace podobná. Národní banka Polska (NBP) má ve svém seznamu testovaných zařízení modely G+D řady BPS. Podle sekundárního polského zdroje, který parafrázuje stanovisko NBP, centrální banka nevede registr ani průběžný monitoring sériových čísel bankovek v oběhu. Primární veřejné vyjádření NBP se ale dohledat nepodařilo.

Hotovost vs. karta: co je dnes soukromější

Bundesbank ve své strategii hotovosti nadále staví ochranu soukromí mezi hlavní výhody hotovosti. A její průzkum platebního chování z roku 2023 ukazuje, že 63 % respondentů považuje anonymitu za klíčovou přednost hotovosti oproti kartě.

Karta nebo mobilní platba je invazivnější ze své podstaty: platební řetězec automaticky zná plátce, příjemce, částku, čas i zařízení. U hotovosti musí někdo sériové číslo nejdřív zachytit na více místech a pak data propojit. To je zásadní rozdíl.

Přesto: kdo dříve předpokládal, že sériová čísla se nikde systematicky nečtou, měl falešný pocit jistoty. Čtou se, v třídicích centrech, při kontrole kvality, při podezření na padělek. A platforma Compass umožňuje tato data agregovat a analyzovat způsobem, který dříve nebyl možný.

Právní ochrana: obecná, ne specifická

Specifická evropská regulace zaměřená proti sledování bankovek neexistuje. Ochrana spadá do obecného rámce: GDPR pro civilní správce dat, směrnice LED pro policejní zpracování. Žádný zákon výslovně neřeší, kdo smí uchovávat sériová čísla, jak dlouho a za jakých podmínek je propojovat s identitou. Zároveň ECB u podezřelých padělků sama požaduje předání údajů o majiteli účtu, ochrana soukromí zde tedy není absolutní.

Podle nás je tohle nejslabší místo celého systému. Infrastruktura roste rychleji než regulace, která by definovala její hranice. A dokud chybí jasná pravidla pro dobu uchovávání dat a podmínky propojení s identitou, zůstává anonymita hotovosti závislá na dobré vůli provozovatelů, ne na zákonné garanci.

Dvacet korun v peněžence je stále soukromější než platba kartou. Ale ta soukromost už není vlastnost bankovky samotné, je to vlastnost situace, ve které ji použijete.