První země na světě zavedla zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Rodiče jásají, dospělí si ho velmi chválí
Lukáš Altman
Lukáše psaní naplňovalo už od dětství, že se tím bude živit si uvědomil ještě jako student v roce 2013. V tu dobu už si několika dílčími texty začal přivydělávat. Jeho profesionální kariéra začala o tři roky později, kdy se stal externím redaktorem pro portál Alza.cz. Od té doby spolupracoval s řadou firem různých rozsahů a dokonce založil několik vlastních projektů, včetně Mobify.cz, který časem přešel pod společnost abcMedia Network. Nyní se Lukáš řadí mezi nejvlivnější české redaktory v oblasti elektroniky.
První země na světě přistoupila k plošnému zákazu sociálních sítí pro děti do 16 let. Přestože se objevují obavy z obcházení pravidel, z reakcí je patrné, že mnoho lidí tento krok vítá.
Austrálie se zapsala do digitální historie, když jako první země zavedla přísná pravidla omezující přístup dětí mladších 16 let k sociálním sítím. Z online diskuzí a rodičovských skupin si redakce Mobify všimla, že lidé tento krok berou velmi pozitivně. Zákon míří přímo na platformy jako Instagram, TikTok, YouTube nebo X.
Za dodržení zákazu nese odpovědnost platforma
Australská novela zákona o online bezpečnosti vstoupila v platnost 10. prosince 2025. Ukládá sociálním sítím povinnost ověřovat věk uživatelů. Děti do 16 let si nesmí vytvořit účet, přičemž odpovědnost za dodržení tohoto pravidla nese provozovatel platformy, ne rodič. Pokud firmy pravidla poruší, hrozí jim pokuta až 49,5 milionu australských dolarů, tedy asi 750 milionů korun.
Zákaz se vztahuje na největší globální sítě včetně produktů společnosti Meta, TikToku od ByteDance či YouTube od Googlu, jak uvedl UNICEFAustralia. Austrálie tak dala všem jasný signál, že ochrana dětí má přednost před obchodními modely technologických gigantů.
Lidé, především tedy rodiče, zákaz vítají
Z reakcí, které redakce Mobify zaznamenala v diskuzích a na sociálních sítích, lze rozklíčovat hned několik důvodů, proč má opatření takovou podporu veřejnosti. Rodiče oceňují snížení tlaku na děti, které se dosud cítily vyloučené, pokud na sociálních sítích nebyly. Mnozí také zmiňují zlepšení soustředění, spánku a celkové pohody dětí.
Často se opakuje názor, že regulace konečně přesouvá odpovědnost z rodin na samotné platformy. Právě to bývá označováno za největší přínos. Rodiče tak už nejsou před dětmi v roli „zlých hlídačů“, ale mohou se opřít o jasně daná pravidla zákona.
Je potřeba pamatovat, že zákaz má i slabá místa
Je potřeba upozornit však i na limity tohoto řešení. Zákaz bude pravděpodobně možné poměrně snadno obejít, například pomocí VPN (virtuální privátní síť, uvádí Wikipedia) nebo falešných údajů o věku. Není tedy zatím jasné, nakolik jsou ověřovací mechanismy technicky zdatné a jestli si s nimi mladší uživatelé časem neporadí.
Další otázkou je pak ochrana soukromí. Ověřování věku může znamenat i sběr citlivých dat, což zase vyvolává obavy odborníků i části veřejnosti. Austrálie sice slibuje přísný dohled, ale teprve praxe později ukáže, zda se podaří najít nějakou rovnováhu mezi ochranou dětí a ochranou osobních údajů.
Krok Austrálie už teď inspiruje i další země. Podobná opatření zvažuje Velká Británie, Francie, Německo nebo severské státy. V USA se debata přesouvá alespoň na úroveň jednotlivých států. Zákaz sice není dokonalý a má slabiny, ale podle nás ukazuje směr, kterým se může regulace technologií ubírat.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana