Rusko ohrožuje Evropu, rušilo GPS stovkám letů. Velká Británie teď za 180 milionů Kč buduje systém, který nejde narušit

Británie zadala vývoj záložní navigace, která funguje i tam, kde satelitní signál selže. Staví na pozemní technologii, kterou nelze zrušit stejným způsobem jako GPS.

Zdroj fotografie: PickPik

Ruské elektronické rušení satelitní navigace nad Evropou není teorie, je to zdokumentovaný a sílící problém, který podle analýz letových dat už několik let zasahuje oblasti nad Baltem, Černým mořem i Středomořím. V březnu 2024 rušení GPS přímo postihlo letoun s tehdejším britským ministrem obrany Grantem Shappsem poblíž Kaliningradu. Britská parlamentní zpráva označila ruské útoky na civilní i vojenské linky v tomto prostoru za „všudypřítomné“. A právě na to teď Londýn reaguje konkrétním krokem: ministerstvo obrany zadalo kontrakt za 6 milionů liber, v přepočtu zhruba 169 milionů korun, na dvouletý vývojový program s názvem Urgent Compass. Ten má ozbrojeným silám dodat záložní navigační systém postavený na technologii eLoran: pozemní nízkofrekvenční signál, který je vůči stejnému typu rušení výrazně odolnější.

Co přesně Rusko dělá a proč je to nebezpečné

Rozlišit je potřeba dvě věci: jamming a spoofing. Jamming satelitní signál přehlušuje, takže přijímač jednoduše přestane spolehlivě určovat svou polohu. Spoofing je zákeřnější. Vysílá falešná navigační data a přesvědčuje přijímač, že se nachází jinde, než ve skutečnosti je. Evropská agentura pro bezpečnost letectví EASA uvádí, že spoofing je pro letectví rizikovější, protože se hůře odhaluje a může vyvolat falešná varování systému TAWS nebo vést k nečekaným změnám letové dráhy.

Nejde přitom jen o vojenské stroje. NATO ve svých zprávách popsalo konkrétní dopady na civilní letectví: zpoždění, přesměrování i komplikace při vzletech a přistáních. Když britská fregata HMS Somerset sledovala ruskou zpravodajskou loď Jantar, rušení GPS v oblasti zasáhlo nejen válečnou loď, ale i civilní plavidla v okolí. Posádka Jantaru navíc mířila lasery na hlídkující britský letoun P-8. Bojové schopnosti Somersetu podle Royal Navy zůstaly nedotčeny, protože vojenské chráněné navigační systémy útok ustály. Právě to ale odhalilo slabinu: civilní a méně chráněné navigační vrstvy jsou zranitelné.

Urgent Compass: ne hotový systém, ale první krok

Za zhruba 169 milionů korun Británie nekupuje hotovou celostátní síť. Kupuje dvouletý vývoj nasaditelného konceptu, který má být připraven do dubna 2028. Teprve poté přijdou na řadu demonstrační, výrobní a nasazovací fáze, tedy další a pravděpodobně výrazně dražší kroky, které z ověřeného konceptu vytvoří reálnou infrastrukturu.

Na projektu pracuje konsorcium Team Elaris, které tvoří čtyři firmy:

• QinetiQ – integrace a řízení programu
• UrsaNav – specialista na technologii eLoran
• Roke – elektronický boj a bezpečnost signálů
• GMV – navigační a řídicí systémy

Částka 6 milionů liber se může zdát malá vedle britského obranného investičního plánu v objemu 298 miliard liber na čtyři roky. Jenže přesně tak vypadá raná fáze akvizice: kupuje se schopnost ověřit koncept a otevřít cestu k plnému nasazení. Británie navíc nejedná z ničeho nic. Už v srpnu 2024 otevřela speciální testovací komoru, takzvaný „tichý hangár“, kde zkoušela odolnost vojenské techniky proti rušení GPS. Urgent Compass je logickým dalším krokem.

Proč eLoran, a ne lepší GPS

Celá pointa programu stojí na principu, kterému se v obranném žargonu říká „dissimilar backup“, tedy záloha postavená na technicky odlišném základu. Když útočník vyřadí satelitní navigaci, záloha fungující na stejném principu by mohla padnout s ní. eLoran pracuje jinak: vysílá z pozemních stanic na nízké frekvenci a s vysokým výkonem. Britské námořní doporučení k této technologii uvádí, že je „velmi nepravděpodobné“, aby ji vyřadily stejné příčiny jako GNSS.

To neznamená, že je eLoran fyzikálně nezničitelný. Znamená to, že útočník potřebuje úplně jiný typ útoku, jiné vybavení a jinou strategii. A právě tahle asymetrie je to, co z něj dělá smysluplnou zálohu. Zároveň platí, že eLoran je primárně pozemní navigační systém a jako univerzální náhrada GPS pro všechno, včetně přesné navigace v letectví, nestačí. Proto ho Británie rámuje jako doplněk, ne jako náhradu GNSS.

Problém se týká i Česka

Rušení GPS není jen záležitostí Baltu a Británie. Český Úřad pro civilní letectví vydal již v dubnu 2024 speciální věstník k jammingu a spoofingu GPS. Státní plán bezpečnosti ČR pro období 2024–2026 uvádí zvýšený počet hlášení letadel ve vzdušném prostoru FIR Praha od začátku roku 2024 a konstatuje, že se rušení postupně šíří z východní do střední Evropy.

Česko přitom není odkázáno jen na britské řešení. Evropská unie buduje vlastní vrstvy odolnosti:

• Galileo PRS – šifrovaná navigační služba pro vládní a obranné uživatele, navržená tak, aby byla odolnější vůči spoofingu i jammingu
• Navguard – projekt Evropského obranného fondu zaměřený na posílení odolnosti Galileo PRS a geolokaci zdrojů rušení
• Společný akční plán EASA a EUROCONTROL – systémová reakce na interference GNSS v civilním letectví, publikovaná v březnu 2026

Podobnou cestou jdou i další spojenci. Americké ministerstvo dopravy pokračuje v rozvoji záložních a komplementárních navigačních služeb. Německý Bundeswehr mluví o kombinaci modernizované satelitní navigace s pozemními systémy a dalšími senzory jako o součásti budoucí odolné navigace.

Závěr bez iluzí

Šest milionů liber nevyřeší evropskou závislost na satelitní navigaci. Ale jde o kontrakt, který přesouvá debatu od „jak GPS lépe chránit“ k „co použijeme, až GPS nebude spolehlivé“. A to je posun, který má smysl sledovat, zvlášť v zemi, kde počet hlášení o problémech s navigací ve vlastním vzdušném prostoru roste.