Rusko chce šifrování FSB v každém 5G telefonu. Apple, Samsung i čínské značky budou muset upravit hardware

Rusko připravuje nařízení, které od března 2032 vyžaduje v každém 5G telefonu podporu šifrovacího algoritmu Kuzněčik, vyvinutého centrem FSB.

Zdroj fotografie: pxHere

Nejde o šifrování chatů ani fotografií. Kuzněčik, formálně označovaný jako GOST R 34.12-2015, je bloková šifra vyvinutá podle předmluvy příslušného standardu Centrem ochrany informací a speciální komunikace ruské FSB za účasti společnosti InfoTeCS. Rusko chce tento algoritmus prosadit také v připravovaných pravidlech pro mobilní sítě 5G. V návrhu se počítá s jeho využitím pod označením 256-NEA7 pro šifrování a 256-NIA7 pro ochranu integrity dat. Tyto mechanismy mají chránit komunikaci na úrovni mobilní sítě, nikoli obsah jednotlivých aplikací.

Právě zde vzniká technický problém pro Apple, Samsung, Xiaomi i další výrobce. Šifrování na této úrovni zajišťuje modem, respektive jeho základní komunikační část označovaná jako baseband. Nestačí proto jednoduše upravit aplikaci nebo provést běžnou aktualizaci systému. Pokud současné modemy požadovaný algoritmus nepodporují, bude nutné změnit jejich firmware, případně hardware, podle toho, jak je konkrétní čip navržen. Není však možné obecně tvrdit, že žádný dnešní modem od Qualcommu nebo Unisocu Kuzněčik nepodporuje, aniž by byly k dispozici technické specifikace jednotlivých čipů. Pokud se ruský požadavek skutečně stane závazným a výrobci jej nebudou schopni splnit softwarově, mohou být nuceni připravit zvláštní varianty zařízení pro ruský trh nebo spolupracovat s dodavateli na úpravě modemů.

Proč nestačí softwarová záplata

Mezinárodní bezpečnostní architektura sítí 5G, definovaná mimo jiné ve specifikaci 3GPP TS 33.501, popisuje mechanismy pro šifrování a ochranu integrity dat. Mezi standardizované algoritmy pro šifrování patří 128-NEA1, založený na SNOW 3G, 128-NEA2 využívající AES v režimu CTR a 128-NEA3 založený na algoritmu ZUC. Pro ochranu integrity existují odpovídající algoritmy řady NIA.

Konkrétní algoritmy se vybírají podle schopností zařízení a sítě a podle pravidel stanovených standardem. Jejich implementace je součástí komunikačního systému telefonu, zejména modemu, který zpracovává rádiovou signalizaci a data přenášená mezi zařízením a mobilní sítí.

Ruský návrh by do tohoto prostředí přinesl další, odlišnou kryptografickou sadu založenou na národním standardu. Nejde tedy pouze o přidání nové funkce do aplikace. Rozhodující je, zda ji dokáže podporovat modem a příslušný software v telefonu. Samotná SIM karta ani aktualizace aplikační vrstvy takovou podporu nenahradí.

Podle sekundárních zdrojů citovaných serverem iXBT je právě kompatibilita současných modemů jednou z hlavních překážek zavedení této technologie. Zda bude možné požadavek splnit aktualizací firmwaru, nebo bude nutný zásah do hardwaru, se však musí posuzovat podle konkrétního čipu a jeho možností.

Záměr, ne hotový zákon

Důležitý je také právní kontext. Podle dostupných zpráv z října 2026 jde stále o připravovanou regulaci, nikoli o již plně zavedenou povinnost. Projekt se v příslušných databázích objevil 12. listopadu 2025. V březnu 2026 server RBC citoval ruské ministerstvo, podle něhož se na návrhu nadále pracuje a zahraniční algoritmy mají být v ruských sítích 5G povoleny až do roku 2032. V říjnu téhož roku RBC znovu informovalo o záměru vyžadovat podporu Kuzněčiku od 1. března 2032.

Dokud nebudou definitivní znění pravidel a podmínky jejich uplatňování jasné, nelze s jistotou říci, jak se budou vztahovat na telefony zakoupené před stanoveným datem. Pokud by síť vyžadovala algoritmus, který daný telefon nepodporuje, mohlo by zařízení přijít o možnost připojit se k 5G. Za předpokladu, že by zůstalo kompatibilní se staršími technologiemi a operátor je dál provozoval, mohlo by se připojit například přes LTE. Neznamenalo by to automaticky, že se telefon stane nepoužitelným.

Speciální ruské verze telefonů? Jedna z možných cest

Případný požadavek by se nevztahoval pouze na Apple nebo Samsung. Týkal by se všech zařízení určených k provozu v ruských sítích 5G, která by musela splnit stanovené technické podmínky.

Situaci komplikuje skutečnost, že na ruském trhu se prodává také řada telefonů prostřednictvím paralelního dovozu a přímé působení některých zahraničních výrobců je omezené. Pokud by se regulace prosadila v navrhované podobě, výrobci a dodavatelé čipů by měli několik možností:

• Vyrobit samostatnou hardwarovou variantu pro Rusko – upravit modem nebo celý systém na čipu (SoC), zajistit potřebné testování a certifikaci a případně oddělit výrobu od globálních modelů.
• Zařadit podporu algoritmu do globálního návrhu čipu – příslušná funkce by byla dostupná i v telefonech prodávaných mimo Rusko, její využití by ale záviselo na konfiguraci zařízení a příslušných pravidlech.
• Ruský trh s 5G zařízeními opustit nebo na něj nenabízet nekompatibilní modely – takový postup by mohl být ekonomicky výhodnější, pokud by náklady na vývoj a certifikaci převýšily očekávané výnosy.

Ruská média citují odhady, podle nichž by zavedení podpory Kuzněčiku do běžných komerčních modemů mohlo trvat několik let. Bez nezávislého potvrzení ale nelze stanovit konkrétní termín, kdy by se taková technologie mohla objevit v sériově vyráběných čipech.

Časový odstup mezi přípravou regulace a plánovaným zavedením povinnosti má výrobcům poskytnout prostor na přizpůsobení. Ani několik let však samo o sobě nezaručuje, že dodavatelé modemů požadovanou funkci implementují. Rusko může stanovit pravidla pro provoz zařízení na svém území, nemůže ale samo zajistit, aby jejich technické požadavky odpovídaly možnostem globálně vyráběných čipů.

Není to jen ruská zvláštnost

Snaha prosadit národní kryptografické standardy do zahraničních zařízení má historické precedenty. Čína například na počátku tisíciletí prosazovala vlastní bezpečnostní standard WLAN s názvem WAPI a snažila se jeho používání rozšířit i na dovážená zařízení. Podle zprávy amerického obchodního zástupce (USTR) vyvolával tento přístup obavy ze zvýšených nákladů, nutnosti místní spolupráce a vzniku překážek pro zahraniční výrobce.

WAPI se týkal zabezpečení bezdrátových sítí Wi-Fi, nikoli mobilních sítí 5G. V obou případech je však společným prvkem snaha státu prosadit vlastní technické a kryptografické požadavky, kterým se musejí přizpůsobit výrobci zařízení.

Pro český trh z toho zatím nevyplývá přímá hrozba. Evropské mobilní sítě takový požadavek na používání Kuzněčiku nemají a nelze předpokládat, že jej automaticky převezmou. Nepřímým důsledkem by ale mohlo být další zvýšení nákladů na vývoj modemů a přípravu různých hardwarových variant, pokud by podobné požadavky začalo zavádět více států.

Právě mezinárodní standardizace, na níž se podílí organizace 3GPP, pomáhá udržovat kompatibilitu mobilních sítí a zařízení napříč trhy. Rozšiřování vzájemně nekompatibilních národních požadavků by tuto kompatibilitu mohlo komplikovat.

Rusko může stanovit, jaké bezpečnostní mechanismy mají zařízení v jeho sítích používat. Samotná regulace ale nezajistí, že je budou dostupné modemy podporovat. Dokud výrobci čipů potřebnou technologii neimplementují a neověří její funkčnost, zůstává zavedení Kuzněčiku do 5G především plánem, jehož uskutečnění závisí na spolupráci celého dodavatelského řetězce.