Škola koupila robota za 12 milionů Kč, aby učil děti. Rodiče zuří, peníze chtěli na asistenty a psychology

Charterová síť škol v San Diegu investovala půl milionu dolarů do dvou humanoidních robotů. Komunita se bouří, peníze měly jít na lidi.

Zdroj fotografie: Pexels

Dne 5. ledna 2026 přistál rodičům žáků Altus Schools v San Diegu e-mail od ředitelky Cathryn Rambo. Oznamoval, že škola od následujícího týdne nasadí do výuky humanoidního robota Ameca jako „fyzického AI partnera pro učení“. Žádná předchozí konzultace, žádné hlasování, hotová věc. Za dva kusy Amecy zaplatila škola 500 tisíc dolarů, v přepočtu zhruba 12 milionů korun. Rodiče a část veřejnosti investici ostře kritizují. Podle zveřejněných výhrad by peníze raději viděli u živých asistentů pedagoga, školních psychologů a poradců, tedy lidí, kteří umí řešit nejen výuku, ale i duševní pohodu a krizové situace žáků. Škola přitom sama deklaruje, že její model stojí na individuální podpoře a bezpečné kultuře. Robot ji má podle školy posílit. Kritici říkají, že ji spíše nahrazuje drahou imitací.

Škola zakoupila roboty od britské firmy

Altus Schools je charterová síť pro žáky šestého až dvanáctého ročníku. Roboty Ameca vyrobila britská firma Engineered Arts a škola je umístila do svého Tierrasanta Resource Center v San Diegu. Pilot má běžet do podzimu 2026 a sledovat, zda roboti zvyšují zapojení studentů a zlepšují výsledky.

Ameca ve škole vystupuje ve čtyřech „personách“:

• Sage – učitel, vede individuální a skupinové lekce podle vzdělávacích standardů
• Remi – kouč duševní pohody, má pomáhat se zvládáním stresu a podporovat psychickou pohodu
• Ari – kariérní a studijní poradce
• Lexi – překladatel pro vícejazyčné studenty

Při mediální ukázce robot sehrál scénku, ve které vystupoval jako Nikola Tesla před dvěma žáky. Výsledek byl ale rozpačitý: Ameca skákala do řeči, reagovala mimo pořadí, odpovědi chrlila ve zrychleném tempu a interakce se opakovaně zadrhávala. Jeden ze dvou robotů měl navíc technické problémy. Škola to rámuje jako výzkum. Reálný dojem ale připomínal spíše prototyp, který ještě nemá co dělat ve třídě.

Kritici mluví o „drahé show“

Nejtvrdší výhrady nemíří proti AI jako takové, ale proti tomu, že škola dala 12 milionů korun do fyzického humanoidního těla, aniž by existoval nezávislý důkaz, že právě tato forma výuky funguje lépe než levnější alternativy.

Wayne Holmes, expert na AI ve vzdělávání citovaný Voice of San Diego, to říká přímo: neexistuje nezávislý důkaz ve velkém měřítku, že jsou tyto nástroje efektivní nebo bezpečné. Další kritik, Neil Selwyn, označuje fyzického robota za „show“, tedy demonstraci technologie, která budí dojem inovace, ale pedagogicky nemusí přinášet více než softwarový agent na obrazovce. A recenzovaná metaanalýza z roku 2025 ukazuje, že u kognitivních výsledků mohou virtuální pedagogičtí agenti s vizuální reprezentací vycházet stejně dobře nebo lépe než fyzicky ztělesnění roboti.

Zvlášť citlivá je persona Remi, kouč duševní pohody. Robot vstupuje do oblasti duševního zdraví teenagerů, kde i škola sama přiznává, že nemá nahrazovat skutečné poradce. Výzkum Common Sense Media přitom varuje, že teenageři si k AI společníkům mohou vytvářet emocionální vazbu, sdílet osobní data a u zranitelných jedinců se mohou problémy zhoršit. Největší psychologické riziko nezačíná u faktografických odpovědí na dějepis. Začíná ve chvíli, kdy robot začne hrát roli důvěrníka.

Bezpečnostní limity, které škola sama rozvolnila

Pikantní detail odhalila interní e-mailová komunikace mezi Altus a inženýrem Engineered Arts z února 2026. Výrobce původně nastavil přísnější bezpečnostní limity; Ameca nesměla vstupovat do některých typů napodobování osobností. Po požadavku školy ale inženýr omezení uvolnil, aby robot zvládal i „šedé zóny“ typu Bill Clinton nebo Tupac Shakur. Škola tedy nejen koupila experimentální technologii, ale aktivně tlačila na rozvolnění jejích bezpečnostních hranic. V kontextu výuky dětí od jedenácti let je to přinejmenším znepokojivé.

Norsko jde opačným směrem, Česko řeší lidi

Zatímco Altus sází na humanoidní roboty, Norsko 19. června 2026 vydalo národní doporučení opačného rázu: žáci prvního až sedmého ročníku nemají být k AI ve školní práci v zásadě vůbec připuštěni, starší žáci ji mají používat pouze opatrně a postupně. Důvodem je obava z poklesu základních dovedností a z toho, že generativní AI může přeskočit důležité kroky učení.

České školství je od amerických charterových experimentů daleko, ale debata o prioritách je překvapivě podobná. Stát právě systémově řeší to, co kritici Altus požadují, tedy živé lidi ve školách:

• Od ledna 2025 přešlo financování školních psychologů a speciálních pedagogů do národních zdrojů.
• Od září 2026 bude v prvních třídách základních škol s alespoň 15 žáky povinně přítomen asistent pedagoga.
• Školy, které podpůrné odborníky v přechodném období neseženou, mají plnou povinnost zajištění až od ledna 2029.

Žádný oficiální český program s pořizováním humanoidních robotů do běžných škol nepočítá. Podle metodických materiálů MŠMT jde priorita jednoznačně do lidské kapacity. Teoreticky by ředitel mohl podobnou investici prosadit a zřizovatel na ni uvolnit peníze. Prakticky by ale musel vysvětlit, proč dal miliony za robota ve chvíli, kdy mu chybí kvalifikovaní učitelé.

Co bude s roboty, když pilot selže

Altus slibuje, že do podzimu 2026 vyhodnotí zapojení studentů a studijní výsledky. Veřejně dostupná ale není kupní smlouva, podmínky případného vrácení ani výkonnostní klauzule. Pokud se ukáže, že Ameca výsledky nezlepšila, není jasné, zda škola dostane peníze zpět, nebo zda jí v rohu třídy zůstanou dva drahé exponáty.

Rodiče mají formálně k dispozici zasedání rady školy, veřejné připomínky i rodičovského zástupce v radě. Jenže když jim přijde hotový oznamovací e-mail o již běžícím pilotu, je pozdě čekat na výsledky experimentu. Zbývá jediná cesta: využít procesy rady školy co nejdříve. Dvanáct milionů korun za dva roboty bez prokázaného přínosu je investice, o které by měli rozhodovat rodiče společně se školou, ne se o ní dozvědět až z e-mailu.