Stallone chce spojit herce s umělou inteligencí a natočit tak nového Ramba. Hollywood zuří, ale on si za svým stojí

Sedmdesátiletý akční veterán veřejně obhajuje „napůl lidský, napůl AI“ film a odmítá ustoupit tlaku herecké obce i odborů.

Zdroj fotografie: Gage Skidmore / Creative Commons / CC BY-SA

Sylvester Stallone v podcastu The Overlap označil umělou inteligenci za „lavinu, kterou nikdo nezastaví“, a znovu se přihlásil ke svému staršímu nápadu natočit film o mladém Rambovi, v němž by sám ztvárnil hlavní roli. Pomocí digitálního omlazení by se jeho současná tvář proměnila v podobu osmnáctiletého vojáka z vietnamské války. Taková představa ale otevírá řadu otázek. Hollywood řeší ochranu herců před zneužitím jejich podoby a hlasu, odbory SAG-AFTRA prosazují pravidla pro používání digitálních replik a hvězdy jako Scarlett Johanssonová nebo Nicolas Cage veřejně upozorňují na rizika spojená s umělou inteligencí. Stallone přesto věří, že technologie zásadně promění filmový průmysl a že nemá smysl se tomuto vývoji bránit. Současně se připravuje i oficiální prequel s názvem John Rambo, v němž mladého hrdinu ztvární Noah Centineo. Film má podle aktuálních plánů dorazit do kin 4. června 2027. Stallone se na něm podílí jako výkonný producent, před kamerou se ale neobjeví.

Stalloneho vize: herec plus stroj

Stallone svůj nápad popsal už v podcastu Bingeworthy. Chtěl by režírovat film o mladém Johnu Rambovi a zároveň si v něm zahrát hlavní roli. Nešlo by o klasické omlazení pomocí maskérských triků, ale o kombinaci živého hereckého výkonu, umělé inteligence a vizuálních efektů. Technologie by upravovala jeho obličej i postavu tak, aby odpovídaly podobě mladého vojáka v období vietnamské války. „Napůl člověk, napůl AI,“ popsal svou představu.

Nejde o úplně neprobádanou oblast. Příkladem je film Indiana Jones a nástroj osudu, v němž společnost Lucasfilm digitálně omladila Harrisona Forda. Využila k tomu archivní materiály, záběry pořízené během natáčení a pokročilé vizuální efekty včetně technik založených na strojovém učení. Omlazení se však týkalo jen části filmu.

Stallone naproti tomu mluví o celovečerním snímku, který by byl postavený na digitálně omlazeném herci. Rozdíl je zásadní: vytvořit několik minut přesvědčivého obrazu je něco jiného než udržet realistickou podobu postavy po celý film. Takový projekt by přinesl nejen technické a finanční výzvy, ale také otázky týkající se hereckého výkonu, autorského přístupu a práv k digitální podobě člověka.

Proč Hollywood zuří

Odpor vůči podobným projektům není jen emocionální reakcí herců. Má také institucionální a právní rozměr. Herecký odborový svaz SAG-AFTRA prosadil v kolektivní smlouvě z roku 2023 pravidla upravující používání digitálních replik herců. Ta se týkají mimo jiné souhlasu, odměňování a podmínek, za kterých mohou studia podobné kopie využívat. Konkrétní požadavky se liší podle způsobu použití digitální repliky a okolností dané produkce.

Veřejné kauzy ukazují, proč je toto téma citlivé:

• Scarlett Johanssonová v květnu 2024 kritizovala společnost OpenAI kvůli hlasu jejího systému Sky, který podle herečky připomínal její vlastní hlas. Johanssonová uvedla, že předchozí nabídku na spolupráci odmítla a následně žádala vysvětlení. Spor se stal jedním z výrazných příkladů debat o souhlasu s využitím hlasové podoby.
• Nicolas Cage v rozhovoru pro Variety vyjádřil obavy z toho, jak by studia mohla nakládat s digitálními záznamy jeho tváře a těla, zejména v souvislosti s budoucím využitím těchto materiálů.

Stallone se na problém dívá z opačné perspektivy. Zatímco jiní herci zdůrazňují potřebu chránit svou identitu před neoprávněným použitím, on chce svou podobu dobrovolně propůjčit technologii, aby mohl pokračovat v ikonické roli i ve vyšším věku. Jeho postoj tak jde proti opatrnosti, která v současnosti ve filmovém průmyslu převažuje: nejprve vyřešit souhlas, kontrolu a odměňování, teprve potom hledat možnosti využití technologie.

Stallone zároveň připouští, že obavy kritiků jsou pochopitelné. Nadále však zastává názor, že nástup umělé inteligence je nevyhnutelný a filmový průmysl se mu bude muset přizpůsobit.

Prequel bez AI, ale se Stalloneho jménem

Zatímco Stallone obhajuje svou představu filmu s digitálně omlazeným Rambem, nový snímek vzniká tradičnější cestou. Produkční společnost AGBO bratrů Russoových připravuje film John Rambo, který se odehrává před událostmi prvního dílu Rambo: První krev (First Blood).

Mladého Ramba ztvární Noah Centineo, režie se ujal finský filmař Jalmari Helander a premiéra je podle oznámených plánů naplánována na červen 2027.

Stallone z projektu úplně nezmizel. Figuruje v něm jako výkonný producent, takže se na filmu podílí v produkční rovině, nikoli jako herec před kamerou. Proč studio zvolilo nového představitele místo digitálního omlazení původní hvězdy, není z veřejně dostupných informací jednoznačně patrné.

Tradiční přeobsazení má nicméně několik praktických výhod. Studio nemusí stavět celý film na nákladné digitální rekonstrukci jedné konkrétní tváře a současně se vyhne části komplikací spojených s využitím AI. To ale samo o sobě neznamená, že právě tyto důvody rozhodly o konečné podobě projektu.

Stalloneho paradox: obhájce i skeptik

Nejzajímavější na celém příběhu není otázka, zda má Stallone pravdu. Podstatný je rozpor, který jeho postoj odhaluje. Na jedné straně označuje AI za nevyhnutelnou sílu a tvrdí, že kdo se jí nepřizpůsobí, riskuje, že zůstane pozadu. Na druhé straně své dceři doporučuje, aby nespoléhala výhradně na herectví jako na životní kariéru, protože umělá inteligence může začínajícím hercům vstup do oboru ještě ztížit.

Tyto postoje si nutně neodporují. Pokud se AI skutečně prosadí v širokém měřítku, může se zvýšit konkurence o herecké příležitosti a změnit způsob, jakým studia obsazují role. Digitálně omlazená hvězda by například mohla znovu ztvárnit mladší verzi známé postavy, aniž by bylo nutné hledat nového herce.

Pro začínající herce by to mohlo znamenat méně příležitostí v některých typech produkce. Zároveň však nelze předpokládat, že digitální technologie dokáže nahradit všechny stránky herecké práce. Výsledek bude záviset na technických možnostech, rozhodnutí tvůrců, ekonomice produkce i pravidlech pro využívání digitálních replik. Stallone si tato rizika zřejmě uvědomuje, přesto věří, že budoucnost vede přes technologii, nikoli přes snahu zastavit její vývoj.

Co to znamená pro české herce i diváky

Debata se netýká jen Hollywoodu. ČT24 upozornila na obavy českých herců, dabérů i kaskadérů, kteří řeší ochranu svého obličeje, hlasu a pohybového projevu před digitálním napodobováním bez souhlasu.

Významnou roli hraje také evropská legislativa. Nařízení EU o umělé inteligenci, známé jako AI Act, zavádí povinnosti týkající se transparentnosti některých druhů obsahu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI. Pravidla pro označování deepfake obsahu a dalších syntetických výstupů se začínají uplatňovat od 2. srpna 2026, přičemž konkrétní povinnosti závisí na typu obsahu a příslušných ustanoveních nařízení.

Pro český filmový a televizní průmysl tak nejde pouze o otázku, zda umělou inteligenci používat. Důležité je také smluvně a právně upravit, k čemu lze digitální podobu herce využít, jak dlouho může být používána a jakou odměnu za to dotyčný dostane.

Pro začínající herce může být výhodou rozvíjet širší škálu dovedností, například práci s motion capture, dabingem nebo performance capture. Ani tyto oblasti však nejsou před vlivem AI zcela chráněné. Zásadní bude schopnost přizpůsobovat se novým pracovním postupům a zároveň si hlídat práva k vlastnímu hlasu, podobě a výkonu.

Stallone možná mladého Ramba pomocí AI nikdy nenatočí. Debata, kterou jeho nápad otevírá, ale jen tak nezmizí. Právě v tom se jeho přirovnání k nezastavitelné lavině může ukázat jako výstižné.