Startovní signál pro další generaci dronů. Nová baterie zvládla téměř dvojnásobný let a v mrazu vydržela skoro hodinu

Kanadsko-korejská firma otestovala baterii, která průzkumnému dronu prodloužila let z necelých 30 minut na 59,2 minuty, a to při teplotách pod nulou.

Zdroj fotografie: Velitel Bryce / Creative Commons / CC BY-SA

Dne 18. února letošního roku stál na korejském testovacím polygonu komerční průzkumný dron s novou baterií NBM Drone Cell. Venkovní teplota se pohybovala mezi −3 a −5 °C, stroj se držel ve výšce zhruba 21 metrů. S původní čínskou baterií zvládal v průměru 29,9 minuty letu. S článkem od NEO Battery Materials vydržel 59,2 minuty, tedy nárůst o 98 %. Právě tato čísla stojí za označením „téměř dvojnásobný let“ i za tvrzením, že baterie v mrazu vydržela skoro hodinu. „Startovní signál pro další generaci“ neznamená, že si ji zítra koupíte v e-shopu. Znamená to, že technologie poprvé v reálných podmínkách prokázala, co dosud ukazovala jen v laboratoři, a firma na to okamžitě navázala kroky ke komerční výrobě.

Co přesně NBM Drone Cell umí a proč je to důležité

Klíč k výkonu leží v anodě. Běžné lithium-iontové články pro drony používají grafitovou anodu s teoretickou kapacitou kolem 372 mAh/g. Křemík nabízí zhruba 3 579 mAh/g, tedy téměř desetinásobek. Problém je, že křemík při nabíjení bobtná o přibližně 280 % svého objemu, což vede k praskání částic a rychlé degradaci. Právě zvládnutí tohoto kompromisu je důvod, proč baterie s křemíkovou anodou dosud většinou končily v laboratorních demonstracích, jak popisuje i studie v Nature Communications.

NEO tvrdí, že tento problém vyřešila. Lednový benchmark ukázal parametry článku: 34,2 Ah oproti 22,0 Ah u čínského konkurenta (+55 %), energetická hustota kolem 300 Wh/kg oproti 214 Wh/kg (+40 %). A to vše při zachování identických rozměrů článku. Únorový terénní test pak přeložil laboratorní čísla do praxe: celý bateriový pack dosáhl 755 Wh a 260 Wh/kg. Zásadní detail: firma výslovně uvádí, že dron nemusel být konstrukčně přepracován. Baterie se vešla do stávající platformy korejského OEM partnera. Právě tohle z ní dělá potenciální generační skok: ne jen lepší článek, ale článek, který lze nasadit do existujících strojů.

Je ale fér dodat, že značku ani model čínské baterie použité jako benchmark firma nezveřejnila. A veřejně dostupný nezávislý testovací protokol třetí strany k únorovému letu zatím neexistuje.

Od testu k výrobě: co se dělo po únoru

Únorový let nebyl izolovaná demonstrace, ale součást rychlé eskalace. Časová osa vypadá takto:

• Leden 2026 – zveřejnění laboratorního benchmarku článků, první veřejný technologický milník.
• Únor 2026 – živý terénní test s korejským OEM dronem, potvrzení komerční připravenosti.
• Březen 2026 – NEO oznámila akvizici rozšiřujícího výrobního areálu v Koreji s plánovanou roční kapacitou 500 MWh. Firma to interně přepočítává na zásobení asi 66 000 malých průzkumných dronů nebo 315 000 packů pro barážující munici ročně.
• Červen 2026 – uvedení bateriové řady pro FPV a úderné drony, rozšíření portfolia za hranice průzkumu.
• Červenec 2026 – objednávka 10 000 kusů 34Ah článků, korejská KC certifikace menšího 11,5Ah článku pro komerční prodej a distribuci v obranném i civilním sektoru. Současně firma podepsala vývojovou dohodu s korejským výrobcem dronů Assetta, prvním veřejně jmenovaným zákazníkem, který chce přejít z čínských baterií na produkty NEO.

Za projektem stojí tým s veterány ze Samsung SDI a v poradním sboru sedí generál ve výslužbě Čang-džun Ko, bývalý úřadující náčelník štábu jihokorejské armády. Memorandum s korejským obranným institutem KOIDI z prosince 2025 pak otevřelo dveře k vojenským evaluacím a potenciálním zakázkám.

Geopolitický kontext: proč Západ hledá alternativu

Téma není jen o výkonu. Dokument Bílého domu z srpna 2026 výslovně uvádí, že mnoho amerických výrobců bezpilotních systémů je silně závislých na zahraničních zdrojích kritických komponent včetně lithium-iontových baterií, což vytváří „nepřijatelnou bezpečnostní zranitelnost“. Americký vládní audit GAO navíc identifikoval čínské zapojení i v nižších úrovních dodavatelského řetězce u programů jako MQ-9 Reaper.

NEO se do tohoto rámce vědomě staví. Celý dodavatelský řetězec buduje mimo Čínu, výroba běží v Koreji a firma zdůrazňuje nečínský původ komponent jako prodejní argument pro obranné zákazníky. V kontextu amerických restrikcí a korejského obranného rozpočtu to dává smysl. Otázka je, jak rychle se tato logika přenese do Evropy.

Co to znamená pro Česko

České ministerstvo obrany v dubnu 2026 mluvilo o pěti veřejných zakázkách na téměř tři tisíce dronů do roku 2028. Armáda společně s integrovaným záchranným systémem testuje protidronové i dronové technologie, v Písku letos vzniklo první profesionální výcvikové středisko pilotů bezpilotních letounů. Policie ČR provozuje bezpilotní systémy pod Leteckou službou a veřejně doložené jsou i modely od čínského DJI.

Explicitní česká politika odchodu od čínských baterií pro drony ale ve veřejných dokumentech nalezena nebyla. NBM Drone Cell zatím nemá evropskou certifikaci, firma teprve vyřizuje certifikaci UN pro export a českého distributora neoznámila. Reálná cesta, jak by se tato technologie mohla dostat k českým provozovatelům, vede přes OEM výrobce dronů, kteří ji integrují přímo z výroby. Jako retailový díl si ji český záchranář nebo zemědělec v dohledné době nekoupí.

Únorový test v korejském mrazu je silný předkomerční milník s reálnými čísly a navazujícími objednávkami. Není to zatím nezávisle ověřený průmyslový standard, ale pro trh, který zoufale hledá alternativu k čínským bateriím, je to nejkonkrétnější odpověď, jaká dosud přišla.