Studenti z Děčína vytiskli na 3D tiskárně celý šestiválec i se spojkou a převodovkou v životní velikosti

Sedm měsíců práce, 1 500 dílů a přes 1 000 hodin tisku. Děčínští středoškoláci postavili kompletní pohonnou soustavu auta v míře 1:1 a vyhráli s ní půl milionu korun.

Zdroj fotografie: Krajský úřad Ústecký kraj

Když se řekne „3D tištěný motor“, většina lidí si představí dekorativní maketu na poličce. Tým studentů z VOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní v Děčíně ale zamířil úplně jinam. Nevytiskli jen blok motoru. Postavili celou pohonnou soustavu osobního automobilu: šestiválcový motor V6 s příslušenstvím, řemeny, řetězovými rozvody a kompresorem, k tomu funkční lamelovou spojku a pětistupňovou převodovku se synchrony a zpátečkou. Všechno v životní velikosti, všechno rozpohybované. A právě tahle úplnost jim 3. června 2026 vynesla první místo v krajské soutěži „Dobrá škola – Moderní škola 4.0“ a odměnu 500 tisíc korun pro školu.

Dvanáct tiskáren v jednom záběru

Projekt nevznikl jedním kliknutím. Škola uvádí přibližně 1 500 jednotlivých součástí, 40 kilogramů vytištěného filamentu a více než 1 000 hodin čistého tiskového času. Ve špičce běželo paralelně až dvanáct tiskáren, konkrétně stroje Bambu Lab H2S, které škola pořídila v rámci projektu. K tomu stovky hodin modelování v CAD systému SolidWorks, montáže a ladění pohybu.

Materiály volili studenti účelově podle funkce dílu. Řemeny tiskli z pružného TPU, talířovou pružinu z odolného polykarbonátu, šroubové pružiny ventilů z PETG. Výsledek zatím leží na školní lavici, ale plán počítá s uložením na hliníkové konstrukci s kolečky, aby se dal model snadno přesouvat mezi učebnami.

Důležitá poznámka: nejde o provozní spalovací agregát. Motor nespaluje palivo a nevyrábí výkon. Celou soustavu rozpohybuje krokový motor zabudovaný ve startéru, který studenti Jan Barcal a Josef Frýdl navrhli právě pro demonstrační účely. Model ukazuje mechanické vazby, pohyb pístů, řazení převodových stupňů i funkci spojky, tedy přesně to, co potřebuje učitel strojírenství ve výuce.

Tým s rozdělenými rolemi

Za projektem nestojí anonymní „studenti“, ale konkrétní lidé s jasně rozdělenou prací. Daniel Racek zkonstruoval celý motor V6 včetně příslušenství. Antonín Karel Skála navrhl lamelovou spojku, Ondřej Rus převodovku. Matěj Záruba fungoval jako hlavní specialista na 3D tisk a technologii, tedy člověk, který řešil orientaci dílů na tiskové podložce, podpory a kvalitu povrchu. Barcal s Frýdlem se starali o elektroniku pohonu, Kvido Flegel natočil prezentační video a Vít Žáček připravil soutěžní plakát.

Celý projekt navíc obsahuje chytrý detail: na modelu jsou rozmístěné NFC tagy. Stačí k nim přiložit telefon a zobrazí se informace o konkrétní komponentě – co to je, jak funguje, z čeho je vytištěná. Pro výuku je to silný nástroj, protože spojuje fyzický model s digitálním obsahem přesně v duchu Průmyslu 4.0.

Soutěž, která tomu dodává třešničku

„Dobrá škola – Moderní škola 4.0“ je motivační program Ústeckého kraje zaměřený na krajské střední školy. Ročník 2025/2026 cílil na obory strojírenství a strojírenské výroby. Přihlášky se podávaly do konce října 2025, hotové projekty školy odevzdávaly do poloviny května 2026 a poslední prezentace před sedmičlennou komisí složenou ze zástupců kraje, Univerzity J. E. Purkyně, Svazu průmyslu a dopravy a školy z jiného kraje proběhly 3. června na Krajském úřadě v Ústí nad Labem.

Komise hodnotila originalitu, poměr nakoupených a vlastnoručně vyrobených komponent, kreativitu, praktický přínos, složitost, časovou náročnost i kvalitu prezentace. Celkový finanční rámec programu činí čtyři miliony korun. Vítěz získal 500 tisíc, druhé místo 400 tisíc a třetí 300 tisíc. Podle pravidel lze peníze použít až z 80 % na zlepšení materiálně-technického vybavení školy, až 20 % na odměny pedagogům a až 30 % na hmotné ceny pro žáky. Investice z nich financovat nelze.

Soutěžilo celkem devět týmů. Stříbro brala SPŠ a VOŠ Chomutov s projektem inteligentního nástrojového depozitu, bronz SPŠ stavební a SOŠ stavební a technická Ústí nad Labem za systém podtlakového upínání plechových dílců. Mezi dalšími projekty se podle galerie CNN Prima NEWS objevila například zátěžová zkouška 3D modelu mostní konstrukce, model jezového uzávěru Masarykova zdymadla nebo stolní vstřikovací zařízení pro práci s termoplasty.

Ústecký kraj tlačí technické obory

Ústecký kraj je výrazně průmyslový region se silným zastoupením strojírenství, chemie a energetiky. Zároveň ale dlouhodobě přetrvává vyšší nezaměstnanost a podle krajského dlouhodobého záměru vzdělávání má v mezikrajském srovnání nejvyšší podíl žáků, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Právě proto kraj systematicky investuje do programů, které technické školství posouvají, a výsledky ukazují, že to má smysl.

Děčínský projekt přitom není v regionu ojedinělý. Už v roce 2022 studenti z Varnsdorfu v rámci stejného programu postavili funkční elektromotor v reálné velikosti. Ve světě existují paralely spíše na univerzitní úrovni – studenti na USC nebo UC San Diego vyvinuli 3D tištěné raketové motory z kovu, které skutečně testovali. Technologicky jde o jinou ligu, ale princip je stejný: studenti se učí tím, že staví.

Co z toho zůstane

Největší hodnota děčínského projektu není efektní fotka motoru na sociálních sítích. Je to fakt, že středoškoláci zvládli celý řetězec od digitálního návrhu v SolidWorks přes volbu materiálů a tisícihodinový tisk až po elektroniku pohonu a dokumentaci NFC. Vznikla plnohodnotná výuková pomůcka, která bude sloužit dalším ročníkům studentů strojírenství i návštěvníkům dnů otevřených dveří.

Půl milionu korun pro školu je pěkná odměna. Ale skutečná výhra je, že osm studentů z Děčína teď ví, jak se z nápadu v počítači stane funkční stroj na stole.