Nová digitalizace v Česku rozpoutává naprostý chaos. Účetní pláčou a firmy se v tom totálně ztrácí

Jedno hlášení místo 25 formulářů – tak stát prodával systém JMHZ. Nicméně letos v dubnu přišla realita, a s ní krizové řízení.

Zdroj fotografie: Unsplash

Ministerstvo práce a sociálních věcí označilo Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele za revoluční už v březnu 2025, když vláda projekt schválila. Slib zněl jasně – statisíce zaměstnavatelů přestanou posílat data pěti různým institucím na až 25 různých formulářích a všechno vyřídí jediným elektronickým podáním měsíčně. Jenže 1. dubna 2026, kdy systém odstartoval naostro, se do během okamžiku sesypalo naprosto všechno naráz, jak si redakce Mobify všimla.

Co přesně se rozbilo a v jakém pořadí to šlo

Problém JMHZ je problémem čtyř vrstev, které se nešťastně potkaly ve stejném kalendářním měsíci. Do 15. dubna se museli zaměstnavatelé přihlásit do nové evidence. Do 30. dubna měli doplnit údaje o všech zaměstnancích, včetně těch dávno odhlášených, pro které systém v první polovině dubna ani neměl funkční rozhraní. Do 20. května musí podat první řádné měsíční hlášení za duben. A do 30. června zpětně nahlásit měsíce leden až březen. Nemožné.

Mezi tím vším řešil stát vlastní chyby. Dne 15. dubna MPSV přiznalo krátkodobý incident s odpovědními protokoly, který zasáhl přes tisíc subjektů. Firmy dostaly chybné potvrzení o podání a ministerstvo jim muselo rozeslat opravené sady. Oficiální seznam nejčastějších chyb ČSSZ zveřejnila až 2. dubna, uživatelskou příručku 7. dubna, srozumitelný průvodce systémem 14. dubna. Pokyny k dohlášení zaměstnanců přišly 17. dubna. Systém běžel, dokumentace dobíhala.

Účetní jako beta-testeři

Pro mzdové účetní je duben běžně jedním z nejtěžších měsíců v roce. JMHZ ho ale proměnilo doslova v maraton se zavázanýma očima. Nově musí u každého zaměstnance evidovat stát daňové rezidence, kód profese, stupeň vzdělání, zdravotní pojišťovnu i nové identifikátory pracovních vztahů.

Část těchto údajů dřív v mzdových systémech vůbec nebyla, protože je nikdo nechtěl. Navíc do hlášení nově spadají i pracovníci, kteří dříve do evidence ČSSZ nemuseli, například některé dohody o pracovní činnosti pod limitem.

Michal Bláha přitom na serveru Lupa upozornil, že stát část požadovaných dat už má, a jejich opětovné vyžadování jde proti principu zákona o právu na digitální služby, podle kterého orgán veřejné moci nemá žádat údaje, které jsou mu dostupné z registrů. MPSV to odmítá s tím, že ne všechna data jsou technicky přístupná v potřebném rozsahu. Paušální „porušení zákona“ je až moc silné tvrzení, ale u části polí je kritika oprávněná, a stát na ni zatím přesvědčivě neodpověděl.

Známý vzorec: ostrý start, opravy za provozu

Kdo sledoval digitalizaci stavebního řízení, tak už to zná. Audit ministerstva pro místní rozvoj u DSŘ popsal nedostatky v projektovém řízení, testování bez koncových uživatelů a nedostatečné školení. JMHZ zažívá též kolaps, jen trochu jiný – systém technicky běží a MPSV tvrdí, že incidenty opravuje v řádu hodin. Ale vzorec „spustíme, pak doladíme“ je vlastně totožný.

Přitom existuje důkaz, že to jde jinak. Finsko spustilo svůj Incomes Register, systém s obdobnou ambicí centrálního hlášení příjmů, po 5 letech příprav. Zákon přišel v roce 2018, první fáze začala v lednu 2019, další uživatelé přibývali postupně.

Do přípravy bylo zapojeno 20 institucí, vzniklo 65 instruktážních videí, 10 webinářů a samostatná podpůrná jednotka s desítkami lidí. Česko zvolilo opačný přístup: pilotní fáze na vybraných zaměstnavatelích od července 2025 a o 9 měsíců později ostrý start pro všechny najednou.

Co dělat teď, pakliže se vám změny týkají

Zákon počítá s případnými pokutami až 50 000 nebo 100 000 Kč, a to podle typu porušení, u nepodaného hlášení se horní hranice odvíjí od počtu zaměstnanců krát 5 000 Kč. Ale než přijde pokuta, ČSSZ musí nejprve poslat výzvu a dát náhradní osmidenní lhůtu. Prakticky tedy:

• Zkontrolovat oprávnění na ePortálu ČSSZ: řada chyb vzniká špatným přiřazením uživatele k zaměstnavateli.
• XML nahrávat výhradně přes určenou službu, ne přes „Načíst tiskopis ze souboru“.
• Sledovat stránku aktuálních chyb v podáních na webu ČSSZ, která je průběžně aktualizována.
• Archivovat odpovědní protokoly, screenshoty a datové zprávy. Pokud podání selže kvůli systémové chybě, je to jediný důkaz pro případné řízení.
• V krajním případě volat call centrum ČSSZ na 800 050 248.

K 21. dubnu MPSV evidovalo necelé 2 miliony nahlášených zaměstnanců, tedy zhruba třetinu z odhadované báze 6 milionů. Dvě třetiny zbývají. Kritické období potrvá minimálně do konce června.

Stát chtěl tímto jedním krokem přeskočit 20 let formulářového bordelu. Místo toho předvedl, co se stane, když se do jednoho ostrého startu vtěsná nový systém, nová data, stará data a nedopsané návody. Revoluce se zatím změnila v úkol vůbec přežít první kvartál.