Elektromobilem 1 600 km v 35°C vedru, a přesto překonal udávaný dojezd. Volvo EX90 nabíjí rychlostí, která nemá konkurenci

Volvo EX90 na trase Varšava–Paříž naměřilo nabíjecí výkon 377 kW a při městské jízdě překonalo svůj oficiální dojezd 615 km o desítky kilometrů.

Zdroj fotografie: Alexandr Migl / Creative Commons / CC BY-SA

Polský technologický novinář Łukasz Skałba se v srpnu 2026 vydal s Volvem EX90 Twin Motor Performance na cestu z Varšavy do Paříže, dlouhou 1 600 kilometrů, v horku přesahujícím 35 °C. Šlo o dlouhý test, který ukázal, co Volvo EX90 dokáže. Při klidné městské jízdě palubní počítač ukázal spotřebu 15 kWh na 100 km, z čehož při využitelné kapacitě baterie kolem 107 kWh vychází teoretický dojezd kolem 700 km, tedy asi o 85 km více než oficiálně deklarovaných 615 km. A na ultrarychlém stojanu nabíječka vytáhla 377–378 kW, tedy dokonce více než výrobcem uváděných 350 kW. Než se ale necháte unést, je potřeba dodat druhou stranu mince: při dálničních 150 km/h spotřeba vyskočila na zhruba 27 kWh/100 km a reálný dojezd spadl k 400 kilometrům. Fyziku velkého SUV o hmotnosti přes 2,8 tuny žádný software nepřepíše. Co ale EX90 dokáže přepsat, je představa o tom, jak dlouho člověk čeká u nabíječky.

Pět zastávek a auto vždy čekalo na posádku

Na celé trase Varšava–Paříž zastavil Skałba k nabíjení pětkrát. První zastávka přišla po zhruba 350 kilometrech, další úseky mezi nabíjením vycházely na 300–350 km. Každé zastavení trvalo přibližně 20 minut do 80 % baterie, což odpovídá oficiálnímu údaji Volva, podle kterého trvá nabití z 10 na 80 % přibližně 22 minut na 350kW stojanu při vhodné teplotě baterie.

Klíčový detail ale není jen špičkový výkon. Je to průběh nabíjecí křivky. Podle naměřených dat drželo EX90 přes 350 kW ještě od 35 % stavu baterie, téměř 300 kW od 50 % a přes 220 kW od 60 %. Jinými slovy: auto neškrtí výkon hned po prvním náporu, ale drží vysoké nabíjecí tempo hluboko do nabíjecího cyklu. Autor testu uvedl, že auto bývalo připraveno k odjezdu dříve, než posádka stihla dojít na toaletu a vypít kávu. Na 1 600 kilometrech v letním vedru to není špatná vizitka.

V segmentu prémiových SUV nemá nabíjení EX90 soupeře

Superlativ o „konkurenci“ je potřeba zasadit do správného rámce. Nemluvíme o celém trhu elektromobilů, protože existují menší vozy s 800V architekturou, které dosahují srovnatelných špiček. Ale v kategorii velkých prémiových elektrických SUV, kam EX90 patří, je rozdíl oproti některým rivalům výrazný.

Model	Max. DC výkon	Čas 10–80 %
Volvo EX90 Twin Motor Performance	377–378 kW (naměřeno)	~20 min (test) / 22 min (oficiálně)
Mercedes EQS SUV	200 kW	31 minut
BMW iX	175–195 kW	34–35 minut

Mercedes nabíjí výrazně pomaleji. BMW ještě o něco déle. EX90 díky 800V architektuře baterie dokáže na kompatibilním vysokovýkonném stojanu během krátké zastávky doplnit výrazné množství energie. Volvo samo upozorňuje, že na starších 400V stanicích může být nabíjecí výkon omezený, ale na moderních HPC stojanech, kterých přibývá, je rozdíl oproti některým 400V konkurentům viditelný na stopkách.

Infrastruktura na trase: kde to jde hladce a kde ještě není

Cesta z Varšavy do Paříže vede přes tři tranzitní trhy s velmi odlišnou hustotou nabíjecí sítě. Polská dálniční osa A2 měla v březnu 2026 celkem 121 dobíjecích bodů na 35 odpočívadlech, pro start cesty z Varšavy směrem na západ to stačí. Německo je jiná liga: k 1. červenci 2026 evidovala Bundesnetzagentur přes 54 000 rychlonabíjecích bodů. A Francie? Ta měla téměř 198 000 veřejných dobíjecích bodů a dostupnost nabíjení na dálničních odpočívkách přesahovala 98,5 %.

Pro českého řidiče, který by chtěl vyrazit z Prahy, je situace o něco komplikovanější. Česko mělo na začátku roku 2026 celkem 7 574 veřejných dobíjecích bodů, z toho 967 s výkonem nad 150 kW. Ministerstvo dopravy v červnu 2026 uvedlo, že z hlediska požadavků nařízení AFIR zůstává problém už jen na D11. Jakmile ale řidič překročí německou hranici, obavy z dostupnosti rychlého nabíjení prakticky mizí.

Co by stála cesta z Prahy do Paříže a zpět

Pojďme to spočítat. Trasa Praha–Paříž a zpět měří zhruba 2 100 km. Při rozumném dálničním tempu 100–120 km/h a spotřebě kolem 19 kWh/100 km spotřebuje EX90 přibližně 400 kWh. Při agresivnější jízdě kolem 150 km/h a spotřebě 27 kWh/100 km to bude asi 570 kWh.

Cena závisí na operátorovi a zemi:

• ČEZ futurego Basic (roaming, HPC 150+ kW): 22 Kč/kWh
• PRE (UFC nad 149 kW): 14 Kč/kWh
• IONITY (ad-hoc tarif od července 2026): v ČR až 22,68 Kč/kWh, v Německu až cca 19 Kč/kWh, ve Francii až cca 15,50 Kč/kWh
• GreenWay Polsko (DC, tarif Energia Max): cca 13,50 Kč/kWh

Při mixu operátorů a klidnějším tempu se celá zpáteční cesta může vejít přibližně do 9 000–12 500 Kč za elektřinu. Srovnatelné benzínové SUV se spotřebou 7–8 l/100 km by při podobné vzdálenosti stálo za palivo zhruba srovnatelnou částku, záleží ale na konkrétní ceně benzinu a způsobu tankování. Výhodou elektromobilu zůstává domácí nabíjení, které může být výrazně levnější než nabíjení na veřejných rychlonabíječkách.

Vedro baterii nezlomilo, rychlost ano

Test v 35 °C horku neodhalil žádné přehřívání ani výrazné omezení nabíjecího výkonu. Volvo v softwarových aktualizacích pro EX90 z roku 2026 přidalo ruční předehřev baterie před rychlonabíjením a vylepšené chování klimatizace na přímém slunci, auto se tedy může zlepšovat i po koupi. Mnohem větší vliv než teplota měla rychlost: rozdíl mezi 19 kWh/100 km při 100–120 km/h a 27 kWh/100 km při 150 km/h znamená výrazný pokles dojezdu.

EX90 v tomto testu nepopřelo fyziku velkého SUV. Ukázalo ale něco důležitějšího: na dobře pokryté trase s moderními HPC stojany už často nezdržuje auto, ale lidé v něm.