Východní člen NATO tvrdě zakročil: „Děti do 15 let se na sociální sítě nepodívají.“ Týden po střelbě na škole, kdy žák zabil 10 lidí

Turecký parlament 22. dubna 2026 schválil zákon, který sociálním sítím zakazuje poskytovat služby dětem mladším 15 let. Hrozí pokuty až 3 % z globálního obratu.

Zdroj fotografie: Unsplash

Sedm dní před hlasováním zastřelil čtrnáctiletý žák ve dvou třídách základní školy v Kahramanmaraşi deset lidí. Země se otřásla a politici dostali argument, který legislativní proces dramaticky urychlil. Jenže samotná norma nevznikla přes noc. Ministryně pro rodinu Mahinur Özdemir Göktaş už v lednu 2026 prohlásila, že na regulaci pracuje její resort rok a půl. Střelba v Kahramanmaraşi tedy nebyla příčinou zákona, byla katalyzátorem, který mu otevřel dveře do pléna.

Co přesně zákon říká

Novela č. 7578 mění mimo jiné turecký internetový zákon 5651 a zavádí několik zásadních povinností pro poskytovatele sociálních sítí:

• Zákaz služby pro děti do 15 let – platforma nesmí dítěti pod touto hranicí umožnit registraci ani poskytovat službu.
• Povinné ověřování věku – konkrétní technické řešení má upřesnit regulátor BTK, v parlamentní debatě se ale výslovně zmiňoval model napojení na státní digitální identitu e-Devlet.
• Oddělený režim pro nezletilé 15–18 – bezpečnější prostředí s rodičovskými nástroji, které zahrnují správu nastavení účtu, schvalování plateb a sledování času stráveného na síti.
• Hodinová lhůta pro velké platformy v urgentních případech na splnění příkazu úřadů.
• Zákaz klamavé reklamy cílené na nezletilé.

Nejde tedy o zákaz celého internetu pro patnáctileté. Jde o zákaz služby ze strany „sosyal ağ sağlayıcı“, tedy sociálního poskytovatele, tedy platforem typu Instagram, TikTok, YouTube nebo X, pokud spadají pod tureckou definici. Zákon konkrétní značky nejmenuje.

Klíčový detail: technologické části novely podle tureckých médií nabíhají až šest měsíců po vyhlášení v úředním věstníku Resmî Gazete, k němuž podle dostupných zdrojů došlo 1. května 2026. Reálně tedy platformy začnou plnit nové povinnosti nejdříve kolem listopadu 2026.

Sankce, které mají bolet

Turecko nesází jen na dobrou vůli technologických gigantů. Zákon staví stupňovitý sankční mechanismus, který má platformy přinutit ke spolupráci.

Prvním krokem je pokuta až do výše tří procent celosvětového ročního obratu. Pokud firma ani poté nesplní povinnosti, následuje zákaz prodeje reklamy na tureckém trhu. Po třech měsících nečinnosti může regulátor nařídit škrcení přenosového pásma o 50 procent, po dalších třiceti dnech až o 90 procent. Pro představu: devadesátiprocentní škrcení by z platformy udělalo prakticky nepoužitelnou službu.

Podobný režim, byť s nižšími nominálními částkami (1 až 30 milionů tureckých lir), platí i pro zahraniční herní platformy s denním přístupem nad 100 tisíc tureckých uživatelů. I ty musí zavést věkové ratingy, rodičovské kontroly a jmenovat tureckého zástupce.

Jde na papíře o jeden z nejtvrdších vymáhacích modelů na světě. Reálná síla ale bude záviset na tom, jak agresivně BTK a turecké soudy tyto nástroje skutečně použijí.

Střelba jako politický akcelerátor

15. dubna 2026 přinesl žák do školy Ayser Çalık Ortaokulu v okrese Onikişubat zbraně z domova a střílel ve dvou třídách. Podle prvního vyjádření tureckého ministerstva vnitra šlo o útok nezletilého; konečná bilance po úmrtí další zraněné žákyně o osmnáct dní později dosáhla deseti obětí. Jméno pachatele turecké úřady oficiálně nezveřejnily, mezinárodní média pracují se jménem İsa Aras Mersinli.

Co je doložené: po útoku stát čelil masivní vlně dezinformací a oslavných příspěvků na sociálních sítích. Policie zahájila řízení proti 591 účtům, zadržela 411 lidí a zablokovala 1 866 URL adres. Sociální sítě se tak staly prokazatelně polem informačního chaosu, a vládní koalice toho v parlamentní debatě plně využila k obhajobě novely.

Opozice z CHP reagovala ostře. Poslankyně Aylin Nazlıaka označila zákon za „zákazový a kontrolní“ a představila alternativní model postavený na digitální gramotnosti, ochraně dat, nezávislém dohledu a odpovědnosti platforem místo plošného zákazu. V plénu zaznělo i to, že norma se tlačí příliš rychle v podobě souhrnné „torba kanun“, tedy balíkové novely, kde se ochrana dětí mísí s nesouvisejícími body.

Turecko versus zbytek světa

Ankara není první, kdo se pouští do regulace sociálních sítí pro nezletilé. Srovnání ale ukazuje, že turecký model patří k nejtvrdším:

Země	Věková hranice	Hlavní nástroj	Stav
Austrálie	16 let	Federální zákon o minimálním věku	Schváleno 2024
Turecko	15 let	Zákaz služby + sankce až 3 % obratu	Schváleno 4/2026, účinnost ~11/2026
Španělsko	16 let (plán)	Digitální plnoletost, rodičovské kontroly	V přípravě
Velká Británie	Bez pevné hranice	Online Safety Act, age assurance	Posilování 2026
EU	Různé dle členského státu	Aplikace EK pro ověřování věku, DSA	Aplikace technicky připravena 4/2026

Evropská unie jde zatím spíše cestou ověřování věku a bezpečnějšího designu platforem než plošného zákazu účtů. Česká republika má v zákoně č. 110/2019 Sb. hranici 15 let pro souhlas dítěte se zpracováním osobních údajů u služeb informační společnosti, to ale není totéž co turecký zákaz registrace. Český vládní návrh kopírující turecký model se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Ochrana dětí, nebo rozšíření státní kontroly?

Zákon má nepochybně ochranné prvky: věkové ověřování, rodičovské nástroje, tlak na platformy. Jenže ve stejném balíku přicházejí i nástroje, které s ochranou dětí souvisejí jen volně. Povinnost bránit opětovnému nahrávání jednou odstraněného obsahu, hodinové lhůty pro plnění příkazů, reklamní zákaz jako donucovací páka, to vše dává tureckému státu další vrstvu kontroly nad tím, co se na internetu smí a nesmí objevit.

Kritici v parlamentu to rámovali přímo: varovali před „fişleme“, tedy evidováním občanů, a před posunem k bezpečnostnímu státu. Pokud by se věkové ověřování napojilo na centrální e-Devlet, vznikla by databáze propojující reálné identity s účty na sociálních sítích. To je něco, co by v mnoha evropských zemích narazilo na ústavní limity.

Turecko od listopadu 2026 otestuje, jestli lze patnáctiletým skutečně zavřít dveře na sociální sítě, a kolik dalších dveří se přitom otevře státu.