Zloději mědi vrakují nabíjecí stanice elektromobilů ve velkém. Škody jdou do stamilionů, policie je nestíhá chytat

Francie eviduje od začátku roku 2026 přes čtyři stovky krádeží kabelů z veřejných nabíječek. Celková škoda přesáhla 217 milionů korun.

Zdroj fotografie: Pexels

Tři muži, elektrická pila, pár sekund. Na záběrech z bezpečnostní kamery, které zveřejnili francouzští operátoři nabíjecích stanic, je vidět, jak gang přijede k rychlonabíječce, odřízne kabel a zmizí do tmy. Měď v jednom kabelu váží zhruba pět kilogramů a na černém trhu vynese něco mezi padesáti a stem eur. Jenže oprava stanice stojí kolem pěti tisíc eur a nabíjecí bod vypadne z provozu na celé týdny. Tenhle nepoměr, směšný výnos pro zloděje proti obrovské škodě pro infrastrukturu, definuje problém, se kterým si Francie zatím neví rady.

427 útoků a čtvrt miliardy korun škod

Asociace Charge France pod vedením předsedy Didiera Liautauda eviduje od začátku roku 2026 celkem 427 nahlášených krádeží kabelů z veřejných dobíjecích stanic. Souhrnná škoda dosáhla devíti milionů eur. Při kurzu České národní banky platném k 17. červenci 2026 to odpovídá přibližně 217,8 milionu korun, tedy skutečným stamilionům. Průměrná škoda na jeden nahlášený případ vychází na zhruba 510 tisíc korun.

Klíčové je pochopit, kde ta škoda vzniká. Samotná měď v kabelu má na burze London Metal Exchange cenu kolem 310 korun za kilogram. Pět kilo kovu tedy představuje hodnotu zhruba patnácti set korun. Jenže rychlonabíjecí DC kabel není jen drát, je to integrovaný technologický prvek s chladicím systémem, konektory a komunikačním rozhraním. Jakmile ho někdo odřízne, stanice je mrtvá. A oprava neznamená jen nový kabel, ale diagnostiku, objednávku dílu, servisní výjezd a týdny odstávky.

Organizované gangy, ne nahodilí vandalové

Aurélien de Meaux, šéf francouzského operátora Electra, na svém LinkedIn profilu popsal situaci bez příkras: útoky probíhají „téměř každou noc“ a stojí za nimi organizované skupiny, ne osamělí desperáti. Pachatelé operují rychle, v noci, a během jedné směny dokážou zasáhnout několik stanic roztroušených po širokém území. Vedle kabelů občas ničí i platební terminály, v jednom zdokumentovaném případě vrtačkou.

Policie čelí klasickému problému asymetrické kriminality. Útok trvá desítky sekund, vyšetřování týdny. Stanice stojí na veřejně přístupných parkovištích, často bez stálého dohledu. A ukradenou měď lze rychle zpeněžit v síti výkupen, kde se na původ materiálu nikdo neptá příliš důkladně. Represivní odpověď proto zaostává za rozsahem problému, ne kvůli chybějícím zákonům, ale kvůli provoznímu nepoměru mezi rychlostí útoku a tempem vyšetřování.

První rozsudek: signál, ne řešení

8. června 2026 vynesl soud v Évry-Courcouronnes první výraznější rozsudek v kauze krádeží nabíjecích kabelů. Dva muži byli uznáni vinnými: jeden dostal dvanáct měsíců odnětí svobody s výkonem trestu pod elektronickým náramkem, druhý dvanáct měsíců podmíněně. Soud jim uložil i náhradu škody.

Je to precedent. A je důležitý, poprvé francouzská justice jasně řekla, že nejde o bagatelní vandalismus, ale o trestný čin s reálnými důsledky. Zároveň je ale jedno odsouzené duo proti 427 nahlášeným případům kapkou v moři. Bez opakovaných rozsudků, bez systematické videoprotekce stanic a bez uzavření výkupního řetězce, kterým měď proudí od zloděje ke sběrně, bude odstrašující efekt omezený. Operátoři proto tlačí na kombinaci tvrdší represe a technických opatření: přetlakové kabely, kamerové systémy, rychlejší policejní reakci.

Hrozí návrat k pomalým nabíječkám

Možná nejznepokojivější důsledek celé vlny se skrývá v úvahách samotných operátorů. Už v prosinci 2025, tedy měsíce před tím, než čísla vyletěla na stovky případů, zazněla v oborovém médiu Automobile Propre obava, že pokud se fenomén nepodaří zastavit, část provozovatelů může „vrátit“ některá místa k levnějším 22kW AC stanicím. Ty jsou sice jednodušší a levnější na opravu, ale nabíjejí výrazně pomaleji. Pro řidiče na dálkové cestě nebo pro ty, kdo nemají domácí wallbox, by to byl citelný krok zpět.

Francie přitom buduje síť rychlým tempem. Podle barometru Avere-France měla země ke konci ledna 2026 téměř 190 tisíc veřejných dobíjecích bodů, meziročně o 21 procent víc. Členové Charge France plánují investice ve výši čtyř miliard eur do roku 2030. Síť roste, ale její ochrana za tím růstem zaostává. Pojišťovny navíc podle oborových zdrojů začínají váhat s krytím opakovaných škod, což operátory tlačí do situace, kdy nesou náklady sami.

Česko: zatím jiný svět, ale ne imunní

V České republice zatím nic nenasvědčuje francouzskému scénáři masových útoků. Ministerstvo dopravy eviduje bezmála 7 700 veřejných dobíjecích bodů a ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují stovky případů. Jeden konkrétní ale existuje: na přelomu ledna a února 2026 řešila Policie ČR dvě krádeže kabelů z nabíjecí stanice v Bohumíně. Škoda činila asi 60 tisíc korun. Pachatel za očištěný kov inkasoval tisícikorunu. Policisté ho díky kamerovým záznamům dopadli během šesti dnů.

Čeští řidiči elektromobilů si mohou stav stanic předem ověřit v aplikacích operátorů: PRE nabízí mapu a aplikaci PRE CHARGE s údaji o aktuálním stavu relace, ČEZ doporučuje kontrolu dostupnosti přes svou aplikaci. Prakticky to pomůže vyhnout se poškozené stanici, ale samozřejmě to neřeší příčinu.

Paralela s dřívějšími vlnami krádeží mědi z telekomunikačních sítí a železnic je nasnadě. Francouzská žandarmerie letos v lednu rozbila organizovanou skupinu, která kradla měděné kabely operátora Orange a napáchala škody za 4,5 milionu eur. Motiv je stejný, rychlý hotovostní výnos ze šedého výkupu. Rozdíl je v cíli: nabíjecí stanice jsou veřejně přístupné koncové prvky, kde na kilogram ukradené mědi vzniká násobně vyšší technologická škoda než u pasivního kabelu v zemi.

Francie stojí před volbou, kterou zná každá země budující novou infrastrukturu: buď ji dokáže chránit, nebo ji bude opakovaně opravovat za peníze, které mohly jít do rozšíření sítě. Devět milionů eur škod za půl roku je argument, který by měl slyšet i zbytek Evropy, včetně Česka.