V Česku je 1 600 poskytovatelů internetu, ale mnozí chtějí skončit. O2 je skupuje, majitelé mu sami volají

Český trh pevného internetu prochází vlnou konsolidace. Menší provideři prodávají firmy skupině O2 a CETIN, a řada z nich se ozývá sama.

Zdroj fotografie: O2 España - Telefónica S.A. / Creative Commons / CC BY-SA

Poslední verifikovaná data Českého telekomunikačního úřadu ukazují, že k 30. červnu 2025 evidoval ČTÚ celkem 1 530 poskytovatelů internetu, z toho 1 502 poskytovatelů přístupu k internetu v pevném místě. Trh se tedy zmenšuje, a to nikoli proto, že by zákazníci mizeli, ale proto, že ubývá firem, které je obsluhují. Proč? Protože jejich majitelé narážejí na zeď, kterou sami nepostavili: novou regulaci, kybernetickou bezpečnost, nákladnou výstavbu optických sítí a chybějící nástupce. A O2 stojí na druhé straně telefonu. Podle přímého vyjádření firmy pro server Lupa se na O2 „často obrací i sami majitelé menších firem“. Nejde o spekulaci, je to citace.

Proč je v Česku tolik providerů a proč jich ubývá

Český internet nevyrostl z jednoho kabelu. Vyrostl ze stovek střech, kde nadšenci v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí montovali Wi-Fi antény. Levná technologie, nízké bariéry vstupu, obec po obci. Výsledkem je trh, který nemá v Evropě obdoby. Wi-Fi dodnes zůstává jednou z nejrozšířenějších technologií pevného internetu v Česku, s odhadovanými 1,118 milionu přístupů podle výroční zprávy ČTÚ za rok 2025.

Jenže co fungovalo dvacet let, přestává fungovat teď. Zakladatelé těchto firem jsou dnes často padesátníci bez nástupce. Zároveň na ně dopadá nový zákon o kybernetické bezpečnosti (č. 264/2025 Sb.), který některým poskytovatelům ukládá povinnosti v oblasti bezpečnostních opatření a hlášení incidentů. K tomu přidejte tlak zákazníků na IPTV, vícekanálovou obsluhu a hlavně na rychlosti, které bezdrátová síť z paneláku nemusí nabídnout. Zbývá jediná cesta: optika. A ta stojí peníze, které malá regionální firma nemusí mít.

O2 toto dilema popisuje otevřeně: majitel malého providera si může vybrat mezi dlouhou modernizací s nejistou návratností, nebo prodejem.

Jak O2 vše skupuje a co se děje po akvizici

V poslední veřejně popsané vlně akvizic O2 převzalo nejméně čtyři subjekty: Nej.cz, Nordic Telecom Regional, M.NET Studénka a Cable-NET. Přitom Nej.cz i Nordic Telecom Regional byly samy konsolidátory, které před převzetím pohltily řadu dalších lokálních značek. Faktický dosah je tedy výrazně širší než čtyři jména na papíře.

Mechanismus funguje v rámci skupiny PPF jednoduše:

• CETIN přebírá infrastrukturu: kabely, rozvody a aktivní prvky sítě.
• O2 přebírá zákazníky a maloobchodní služby.

Pro zákazníky převzatých firem to v praxi znamená migraci na ceník a podmínky O2. Přechodová stránka O2 pro bývalé zákazníky Nordic Telecomu například slibuje plynulý převod bez výpadku, tarify na dobu neurčitou s třicetidenní výpovědní lhůtou a modem, který po zaplacení zůstává zákazníkovi. Konkrétní podmínky se ale mohou lišit akvizici od akvizice.

Regulátor nenechává konsolidaci bez dozoru

Že O2 skupuje, neznamená, že může skupovat bez omezení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže u obou největších transakcí přikázal závazky:

• Nej.cz (povoleno v listopadu 2023): CETIN musí po dobu pěti let zachovat velkoobchodní nabídku ve 187 obcích, kde hrozilo snížení konkurence, a investovat minimálně 3,5 miliardy korun.
• Nordic Telecom Regional (povoleno v září 2024): pětileté velkoobchodní závazky ve 243 městech a obcích a investice minimálně 240 milionů korun.

V obou případech jde o otevřený a nediskriminační přístup za ekonomicky odůvodněné ceny. ÚOHS tím chrání lokality, kde by spojení mohlo fakticky odstranit alternativu pro koncového zákazníka.

Optika versus Wi-Fi: střet dvou epoch

Za celou konsolidací stojí jeden technologický posun. FTTH/B, tedy optika do domu nebo budovy, podle odhadu ČTÚ za rok 2025 vystoupala na téměř 1,073 milionu přístupů, meziročně o více než 12 %. Už překonala xDSL a blíží se Wi-Fi. O2 samo říká, že má největší zájem právě o provozovatele optických sítí. To nepřímo ukazuje, kdo má šanci přežít samostatně a kdo ne.

Problém je, že optická přípojka nevznikne přes noc. O2 mluví o 18 měsících a více. Proces podle CETINu zahrnuje osm kroků: od žádosti přes určení bodu napojení, schůzku nad projektem, smlouvu, projektovou dokumentaci, fyzickou realizaci až po kolaudaci a objednávku služby. K tomu přidejte majetkoprávní vypořádání s vlastníky nemovitostí, služebnosti a povolovací režim, který popisuje společné stanovisko ministerstev průmyslu a pro místní rozvoj. Nejde jen o výkop. Jde o byrokracii.

Co bude dál a co s ČEZNETem

Na trhu zůstává ještě jeden velký otazník. ČEZ v lednu 2026 oficiálně zahájil prodej svého poskytovatele ČEZNET, který podle prodejních materiálů pokrývá přes 352 tisíc domácností, obsluhuje téměř 124 tisíc zákazníků a vykazuje konsolidované tržby 636 milionů korun. Finální kupec ale k srpnu 2026 veřejně oznámen nebyl. ČEZNET zůstává v evidenci ČTÚ jako aktivní podnikatel, web i zákaznická linka fungují dál.

Plošné zdražení internetu z konsolidace zatím neplyne; ČTÚ řadí české maloobchodní ceny pevného internetu v mezinárodním srovnání mezi levnější. Riziko je ale lokální, přesně v těch stovkách obcí, kde ÚOHS musel zasáhnout. Český internet se nepřepisuje naráz. Přepisuje se obec po obci, střecha po střeše, anténa po anténě, a na konci toho procesu stojí místo nadšence s routerem korporace s miliardovým rozpočtem.