Biodynamické farmy sází podle fází Měsíce a zakopávají do země rohy krav. Vědci zkoumali, jestli to funguje

Kravský roh naplněný hnojem, zahrabaný přes zimu v zemi. Setí řízené úplňkem. To je certifikovaná zemědělská metoda, kterou používají i české farmy.

Zdroj fotografie: www.bluewaikiki.com / Creative Commons / CC BY-SA

Biodynamické zemědělství patří k nejpřísnějším formám ekologického hospodaření. Jeho pravidla ale obsahují prvky, které znějí spíš jako rituál než jako běžná agrotechnika. Farmáři skutečně někdy časují setí, řez i sklizeň podle lunárních rytmů; české Vinné sklepy Kutná Hora na svém profilu přímo uvádějí, že práci na statku podřizují fázím Měsíce. A preparát 500, tedy kravský roh naplněný hnojem, uložený přes zimu do půdy, na jaře rozmíchaný ve vodě a rozstřikovaný po poli, není karikatura odpůrců. Jde o jeden z tradičních biodynamických preparátů a jeho používání je součástí požadavků certifikace Demeter. Vědci z několika evropských univerzit se proto ptali na logickou otázku: má to měřitelný efekt, nebo jde o tradici bez opory v datech?

Odkud se vzaly rohy a Měsíc

Všechno začalo v červnu 1924 v slezském Koberwitzi. Rakouský filozof Rudolf Steiner tam přednesl osm přednášek, dnes známých jako Agriculture Course, ve kterých propojil zemědělství s antroposofií, svou duchovní naukou o „kosmických silách“ působících na rostliny a půdu. Steiner tvrdil, že na zemědělství mohou mít vliv kosmické rytmy a postavení nebeských těles. Kravský roh podle jeho pojetí během zimy v půdě „koncentruje životní síly“, které pak preparát přenese do půdy.

Z těchto přednášek vyrostl celý systém. Dnes ho zastřešuje mezinárodní certifikace Demeter, která jde nad rámec běžného ekologického zemědělství. Farmy procházejí každoroční kontrolou a musí dodržovat předepsaná biodynamická pravidla včetně používání určitých preparátů. Bez jejich použití certifikaci Demeter pro biodynamickou produkci získat nelze.

Co říká věda o vlivu Měsíce

Tým botaniků a didaktiků z Universitat de València (Olga Mayoral, Jordi Solbes, José Cantó a Tatiana Pina) prošel více než sto vědeckých dokumentů a učebnic, které se zabývaly vlivem Měsíce na rostliny. Výsledek, publikovaný v časopise Agronomy v roce 2021, byl jednoznačný: spolehlivý vědecký důkaz, který by ospravedlňoval řízení zemědělských prací podle lunárních fází, podle autorů neexistuje. Autoři zároveň varovali před pseudovědeckými představami, které se kolem vlivu Měsíce na pěstování tradují.

To neznamená, že Měsíc na Zemi nepůsobí. Slapové síly jsou reálné a Měsíc ovlivňuje například příliv a odliv. Jejich významný a prakticky využitelný vliv na růst kořenů, klíčení semen nebo zrání plodů se však v kontrolovaných experimentech nepodařilo konzistentně prokázat.

Dvacet sedm let s kravským rohem

Ještě tvrdší test prošel samotný preparát 500. Na výzkumné stanici Wiesengut u Bonnu v Německu probíhal 27 let polní pokus, jehož výsledky publikovali Martin Berg, Ulrich Köpke a Thomas F. Döring v časopise Renewable Agriculture and Food Systems v roce 2024. Srovnávali parcely ošetřené biodynamickými kompostovými preparáty s parcelami, které dostávaly stejný kompost bez preparátů, a s kontrolní skupinou.

Výsledek: žádná výnosová výhoda. Ani po téměř třech dekádách se biodynamické preparáty v tomto pokusu nepromítly do vyšších nebo stabilnějších výnosů oproti běžnému kompostu.

Paralelně ale existuje švýcarský DOK trial v Therwilu, který běží od roku 1978, tedy už více než čtyři desetiletí. Ten ukazuje, že biodynamicky hospodařené parcely mohou mít lepší biologické vlastnosti půdy, vyšší obsah organického uhlíku a bohatší půdní život než některé konvenční systémy. Jenže právě tady je klíčový háček: tyto přínosy nelze automaticky připsat samotným biodynamickým preparátům. Biodynamické systémy se liší i v dalších důležitých aspektech, například používají organická hnojiva, kompost, pestřejší osevní postupy a chovají zvířata. Není proto jednoduché oddělit vliv těchto postupů od případného účinku samotného kravského rohu.

Co z toho plyne pro český nákupní košík

V Česku biodynamické farmy reálně fungují. Na webu Demeter Česko a Slovensko najdete Bio Zdoňov u Adršpašsko-teplických skal, Bio Bělá na Plzeňsku nebo zmíněné Vinné sklepy Kutná Hora, jejichž Demeter vína se prodávají od zhruba 270 do 350 Kč za láhev. Na Rohlik.cz lze koupit třeba Voelkel Demeter BIO zázvorový shot za 62,90 Kč za 95 ml; ve stejné kategorii stojí běžné bio shoty přibližně 37 až 65 Kč, takže cenový rozdíl není dramatický a závisí především na značce a konkrétním produktu.

Souhrnný přehled 147 odborných publikací z let 1985–2018 přitom uzavírá, že pro obecnou nutriční nebo chuťovou nadřazenost biodynamických potravin oproti standardním biopotravinám chybí pevný důkaz. Kdo si Demeter kupuje, platí za přísnější pravidla hospodaření a systém pravidelných kontrol, nikoli za vědecky prokázaný přínos lunárního kalendáře.

Rituál, nebo rozumná agronomie?

Podle nás je nejpoctivější odpověď dvojí. Biodynamické zemědělství jako systém, s kompostem, zvířaty, pestrým osevním postupem a omezením syntetických vstupů, může mít měřitelné přínosy pro půdu a biodiverzitu. Ty ale nelze automaticky připsat specifickým biodynamickým postupům, protože se často kombinují s dalšími principy ekologického hospodaření. Právě dlouhodobé pokusy ukazují, že významnou roli hraje celkový způsob hospodaření.

Specifické rituální prvky, tedy například setí podle Měsíce a preparát z kravského rohu, takovou oporu v datech nemají. Jejich samostatný efekt se buď nepodařilo spolehlivě prokázat, nebo ho nelze oddělit od běžných zemědělských postupů, které biodynamické hospodaření doprovázejí.

Kravský roh v zemi sám o sobě nikomu neublíží. Pokud ale hledáme důvody, proč mohou biodynamické farmy fungovat dobře, dostupná data více podporují význam péče o půdu, organického hnojení a pestrého hospodaření než představu, že rozhodující roli hrají fáze Měsíce.