Chatbot říká, že je houba jedlá. Vážně byste mu věřili? Test čtyř AI na houbách z českých lesů výsledky děsí

V testu čtyř chatbotů na šesti fotografiích hub se všechny shodly jen jednou. V ostatních případech se rozcházely i v tom, jestli je houba jedlá.

Zdroj fotografie: Reinhold Möller Ermell / Creative Commons / CC BY-SA

Šest fotografií hub nasbíraných ve středoevropském lese, čtyři chatboti (ChatGPT, Gemini, Grok a Perplexity) a jedna jednoduchá otázka: o jakou houbu jde a je jedlá? Výsledky redakčního testu polského serveru Android.com.pl jsou varováním i pro české houbaře, protože testované druhy běžně rostou také v našich lesích. Všichni čtyři nástroje se shodli pouze v jednom ze šesti případů. U ostatních se jejich odpovědi rozcházely nejen v názvu houby, ale také v otázce její jedlosti. Některé modely přitom působily naprosto přesvědčivě i v případech, kdy fotografie neposkytovala dostatek podkladů k bezpečnému určení ani zkušenému mykologovi.

Fialová houba, čtyři odpovědi, žádná jistota

Jeden z nejnázornějších případů testu představovala fotografie fialové houby rostoucí v mechu. ChatGPT ji označil za čirůvku fialovou a uvedl, že je jedlá po tepelné úpravě. Gemini, Grok i Perplexity se shodly na lakovce ametystové, která je rovněž považována za jedlou. Čirůvka fialová a lakovka ametystová jsou však dva odlišné druhy. Chatboti se tedy neshodli ani na základní identifikaci, přestože své odpovědi podávali s velkou jistotou. Opírali je přitom o viditelné znaky na fotografii, jako jsou barva klobouku, lupeny, tvar třeně a prostředí, ve kterém houba rostla.

U oranžových hub na pařezu už byly výsledky výrazně problematičtější. Odpovědi sahaly od jedovaté hlívy oranžové (Omphalotus) až po ponurník, který se nepovažuje za jedlý. Rozdíl mezi jedovatou a nejedlou houbou je přitom zásadní, ale chatbot dokázal tento rozdíl odbýt jedinou větou, aniž by projevil pochybnosti.

Jediný případ, ve kterém se všechny čtyři nástroje shodly, představovala mladá bedla vysoká (Macrolepiota procera), kterou správně určily jako jedlou. I v dalších odpovědích se však objevilo varování: Perplexity u jiné houby navrhl jako alternativu muchomůrku plavohnědou (Amanita fulva) s poznámkou, že „bývá jedlá po důkladné tepelné úpravě“. Právě takové podmíněné ujištění může být pro nezkušeného houbaře nebezpečné, protože vzbuzuje dojem, že houbu lze bez obav konzumovat.

Problém není chyba, ale tón, kterým ji chatbot podá

Největším problémem testu není samotná skutečnost, že se chatboti mýlí. To se dá očekávat. Zásadní je způsob, jakým odpovídají, když si nejsou jistí. Podle autorů testu působil Grok nejpřesvědčivěji, ale zároveň byl nejméně opatrný. Právě tato kombinace může u nezkušeného houbaře vést k nebezpečnému rozhodnutí. Perplexity a ChatGPT častěji přidávaly podmínky a varování, což je z hlediska bezpečnosti vhodnější přístup, ale ani ten nestačí k tomu, aby bylo možné určit houbu bezpečně.

Rozsáhlejší benchmark od Quesma založený na souboru 1 040 fotografií hub přinesl konkrétní čísla: i nejlepší multimodální modely chybně označily za jedlé 11 až 12 % jedovatých hub. U modelu Grok 4.6 tento podíl dosáhl 28 %. Jinými slovy, téměř tři z deseti jedovatých hub v testu mohly být podle jeho odpovědí považovány za jedlé.

A nejde jen o chatboty. Studie publikovaná v časopise Clinical Toxicology testovala tři specializované aplikace pro určování hub na 78 vzorcích. Nejlepší z nich dosáhla celkové přesnosti 49 %. U jedovatých hub byla úspěšnost pouze 44 %. Ani aplikace vytvořené přímo pro určování hub tedy nepředstavují spolehlivou bezpečnostní pojistku.

Česká čísla, která mluví jasně

V roce 2024 skončilo v českých nemocnicích po požití hub 184 lidí. Někteří z nich se podle tiskové zprávy IKEM dostali do život ohrožujícího stavu. Toxikologické informační středisko evidovalo v letech 2022 a 2024 shodně 861 dotazů týkajících se hub. Roční počet hospitalizací se v posledních šesti letech pohyboval mezi 122 a 281.

Případ otravy v Česku, u kterého by bylo přímo potvrzeno, že člověk snědl houbu na základě rady chatbota, se zatím nepodařilo dohledat. Ze zahraničí ale podobné případy známe. CNN popsala případ muže z Ohia, který po chybném určení houby pomocí aplikace snědl muchomůrky a skončil v kritickém stavu. Australští toxikologové ve studii zaznamenali také případy otrav, při nichž mobilní aplikace chybně označily jedovaté houby za jedlé.

Umělou inteligenci přitom v Česku používá podle průzkumu CVVM 72 % lidí, přičemž polovina z nich alespoň jednou týdně. Česká aplikace „Aplikace na houby“ má na Google Play přes milion stažení a nabízí také experimentální optické rozpoznávání pomocí neuronové sítě. Právě slovo „experimentální“ je v tomto případě důležité. Konkurenční aplikace Rostou ve svém popisu výslovně varuje, že při sběru se nelze spoléhat pouze na fotografie a popisy.

Co chatbotu na fotce chybí a co dělat místo dotazu

Mykolog Jan Borovička v rozhovoru pro Radiožurnál upozornil, že umělá inteligence může nabídnout orientační určení, ale nemůže potvrdit, že je houba bezpečná ke konzumaci. Důvod je prostý: jedna fotografie zpravidla nezachycuje všechny znaky, které odborník potřebuje k určení druhu. Důležité mohou být například:

• spodní strana klobouku (lupeny, rourky nebo ostny)
• celý třeň včetně báze, prstenu a pochvy
• substrát a prostředí, ve kterém houba roste
• vůně
• změna barvy po rozříznutí
• více plodnic různého stáří

Platforma iNaturalist pro dokumentaci hub a dalších organismů doporučuje pořizovat více fotografií z různých úhlů, například celkový záběr houby v prostředí nálezu, detail klobouku a detail třeně se spodní stranou klobouku. Také Česká mykologická společnost na svém webu upozorňuje, že určování hub pouze podle fotografií zaslaných přes internet bývá značně obtížné. Výsledek takového určení je proto třeba chápat jako orientační.

Bezpečný postup při nálezu neznámé houby je jednoduchý. Nesbírejte ji ke konzumaci. Vyfotografujte ji z více úhlů a zachovejte celou plodnici, pokud ji potřebujete ukázat odborníkovi. V případě pochybností se obraťte na houbařskou poradnu. Ústřední poradna České mykologické společnosti funguje v Praze celoročně a regionální poradny provozují také muzea po celé republice, například Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Při podezření na otravu kontaktujte Toxikologické informační středisko; pokud možno mějte k dispozici fotografie, zbytky hub i připraveného jídla.

Chatbot může být užitečným pomocníkem, pokud chcete zjistit, jak se houba jmenuje, jaké má příbuzné druhy nebo kde obvykle roste. Rozhodnutí, zda ji sníst, mu ale svěřovat nelze. Sebevědomě podaná odpověď totiž není důkazem správnosti a ani varování připojené na konci odpovědi nezaručuje, že se člověk vyhne nebezpečné chybě.