Manažery i řadové zaměstnance čeká propouštění kvůli AI. Nálada pracovníků padá, pětina nemá kam odejít

Podíl amerických zaměstnanců, kterým se v práci daří dobře, spadl za 2 roky z 66 na 44 %. Strach z AI roste rychleji než schopnost firem vysvětlit, co plánují.

Zdroj fotografie: Pexels

Dva čerstvé výzkumy poradenské společnosti Mercer, globální Global Talent Trends 2026 o strategickém vedení firem a americký Inside Employees‘ Minds 2026 o náladě zaměstnanců, kreslí obraz, ve kterém se obě strany pracovního trhu vzdalují. Vedení mluví o přestavbě organizací kolem AI v horizontu dvou let, včetně alespoň částečného snižování stavů. Zaměstnanci mezitím hlásí vyčerpání, finanční stres a rostoucí obavy, že je technologie vytlačí. A 62 % z nich tvrdí, že management podceňuje emoční dopad celé proměny.

Údaje: dvě strany jedné mince

Globální výzkum, který Mercer zveřejnil 25. února 2026 na vzorku zhruba dvanácti tisíc respondentů z řad vedení firem a HR, ukazuje téměř univerzální očekávání organizačních změn v příštích dvou letech. Sekundární zdroje citující tentýž výzkum mluví o tom, že 99 procent oslovených šéfů počítá alespoň s nějakou redukcí počtu zaměstnanců kvůli AI. Zároveň 65 procent vedení předpokládá, že 11 až 30 procent pracovní síly bude potřeba přesunout na jinou pozici nebo rekvalifikovat.

Americký zaměstnanecký průzkum, publikovaný o dva týdny dříve, přidává pohled zdola. Obavy ze ztráty práce kvůli AI vyskočily z 28 procent v roce 2024 na 40 procent v roce 2026. V USA 73 procent zaměstnanců vůbec vážně neuvažuje o odchodu ne z loajality, ale ze strachu. Sekundární citace dat Merceru uvádějí, že více než pětina lidí je nespokojená, přesto zůstává, protože nemá na výběr. Za tím stojí slabší náborový trh, dražší zdravotní péče, inflační tlak a větší důvěra v současného zaměstnavatele než v cokoli venku.

Proč nejde jen o „řadové lidi“

Mercer ve veřejných materiálech nezveřejňuje rozpad ohrožení podle hierarchických úrovní. Mluví ale o zplošťování organizačních struktur, redesignu práce a sbližování HR s IT oddělením, a to jsou změny, které míří přímo na manažerské mezivrstvy. Koordinátoři, kteří přeposílají zprávy výš. Vedoucí týmů či regionů, jejichž hlavní přidaná hodnota je sběr informací a kontrola procesů. Právě tyto role AI zvládne levněji a rychleji.

Podle nás je nejrizikovější pozice tam, kde převažují opakovatelné, pravidly popsatelné úkoly: rutinní reporting, základní koordinace, prvotní zpracování dat. Naopak role postavené na úsudku, vyjednávání, odpovědnosti za výsledek a vedení lidí změnou jsou spíše kandidátem na přestavbu než na přímé nahrazení. Mercer sám přiznává mezeru v připravenosti: jen 32 procent šéfů věří, že jejich lidé dnes umí optimálně kombinovat lidské a strojové schopnosti. A jen polovina soudí, že je organizace na éru spolupráce člověka a stroje dobře připravena.

Firmy jdou tech-first, lidi řeší potom

Rozpor je vidět i v prioritách. Pro vedení firem je redesign práce kolem AI a automatizace investicí s nejvyšší návratností. HR oddělení ale řeší hlavně zaměstnaneckou zkušenost a udržení lidí. Jen 19 procent lídrů přitom do digitální implementace zahrnuje emoční a psychologické dopady umělé inteligence.

Výsledek? Zaměstnanci vnímají AI jako nástroj tlaku na výkon, ne jako pomoc. Třetina by zvažovala odchod, pokud by měla nerovný přístup k AI nástrojům nebo školení. A 63 procent by hypoteticky vyměnilo desetiprocentní růst mzdy za možnost rozšířit si digitální dovednosti. Firmy tedy mají páku, ale zatím ji nepoužívají. Místo transparentní komunikace a přístupu ke školení sázejí na průběžné sledování nálady: sekundární zdroje citující Mercer uvádějí, že 44 procent HR lídrů považuje za kritické nasazení nepřetržitých monitorovacích platforem do dvou let.

Český kontext: jiný tón, stejný směr

V Česku je situace zatím výrazně klidnější. Průzkum Deloitte a Česká asociace umělé inteligence z dubna 2026 ukazuje, že jen 24 procent českých firem očekává významnější nahrazení pracovních míst umělou inteligencí. Většina předpokládá, že AI zasáhne jen menší část rolí nebo bude lidem primárně pomáhat. Brožura Úřadu práce a Ministerstva práce shrnuje, že v Česku AI spíše promění dovednosti a pracovní náplň, než vyvolá masové propouštění.

To ale neznamená, že se nic neděje. Podle ManpowerGroup 66 procent českých zaměstnavatelů čeká do dvou let potřebu rekvalifikovat stávající zaměstnance a 61 procent plánuje více školení. Nejvíc se proměna dotkne IT, výroby, logistiky, obchodu a marketingu. Randstad Workmonitor 2026 pro Česko zároveň ukazuje, že čeští zaměstnanci mají nižší důvěru ve vlastní technologické dovednosti než jejich zaměstnavatelé, a právě tato mezera může být v delším horizontu stejně nebezpečná jako americké propouštěcí plány.

Co s tím může udělat jednotlivec

Mercer nepopisuje vývoj jako nevyhnutelný konec pracovních míst. Popisuje ho jako přestavbu, ve které rozhoduje rychlost adaptace. Kdo se aktuálně hlásí do rekvalifikace, získá přístup k nástrojům a zapojí se do redesignu vlastní role, má šanci stát se kandidátem na přesun, ne na výpověď. Kdo čeká, až se rozhodne za něj, riskuje, že se ocitne na straně těch 40 procent, které se bojí, a nemají kam jít.

Největší problém není umělá inteligence sama. Je to ticho mezi vedením a zaměstnanci, prostor, kde chybí vysvětlení, plán a férový přístup ke školení. Dokud ho firmy nezaplní, budou data z příštího průzkumu Merceru ještě horší.