„Rusáci“ škodí, jak mohou: 75 výpadků GPS za 6 let a vždy byl nablízku stejný satelit – ano, ruský

Tým z Texaské univerzity v Austinu zaznamenal 75 dnů s širokoplošným rušením GPS nad Evropou, a při každém incidentu byla nad oblastí družice ruské vojenské konstelace EKS.

Zdroj fotografie: Picryl

Studie s názvem „Chasing Lightning“ popisuje něco, co dosud nemělo veřejně jednoznačně potvrzený důkaz: opakované, krátké a plošně rozsáhlé výpadky navigačního signálu, které nepocházely z pozemního vysílače ani z letadla, ale z oběžné dráhy. Mezi říjnem 2019 a květnem 2026 však zaznamenali výzkumníci 75 dnů, kdy alespoň jednou došlo k výraznému zhoršení kvality příjmu GPS, Galilea i BeiDou, typicky na méně než deset sekund, ale na ploše tak rozsáhlé, že ji žádný pozemní zdroj nedokáže pokrýt. V nejpodrobněji rozebraném případu z 11. února 2026 pak analýza ukázala jako nejpravděpodobnější zdroj konkrétní ruský vojenský satelit Kosmos 2546.

Jak se na to vlastně přišlo

Důkazní řetězec stojí na síti 165 referenčních stanic GNSS rozmístěných po Evropě. Výzkumníci hledali synchronní propady poměru nosné k šumu (CNR), tedy okamžiky, kdy desítky stanic naráz zaznamenaly pokles signálu až o 10 dB. Nejvýraznější zaznamenaný propad nastal na polské stanici LAMA v roce 2025.

Klíčové kroky identifikace:

• detekce shodného časování propadů CNR napříč stanicemi
• analýza spektrální stopy: rušení se pohybovalo kolem 1 577,5 MHz, v některých případech kolem 1 558,5 MHz
• výběr kandidátních satelitů podle geometrie (elevace nad horizontem v okamžiku incidentu)
• finální TDOA/FDOA analýza ze syrového 2,3sekundového záznamu z Amsterdamu a Trondheimu

Pro únorový případ 2026 tato metoda vybrala Kosmos 2546 (NORAD 45608) s vysokou pravděpodobností shody. Pro celé šestileté období ale studie netvrdí, že zdrojem byl pokaždé tentýž satelit; Kosmos 2546 byl vypuštěn až v květnu 2020, takže nemohl způsobit incidenty z roku 2019. Společným jmenovatelem všech 75 dnů byla vždy přítomnost alespoň jedné družice ruské konstelace EKS, do níž patří i starší Kosmos 2541 z roku 2019.

Proč padalo GPS, Galileo i BeiDou, ale GLONASS ne

Odpověď je čistě frekvenční. GPS L1 vysílá na 1 575,42 MHz, Galileo E1 leží v rozsahu 1 559–1 591 MHz a BeiDou B1C sdílí prakticky totožné pásmo. Pozorované rušení cílilo právě sem. Ruský GLONASS ale operuje výše; jeho L1 kanály leží mezi 1 598 a 1 609 MHz, tedy mimo detekované rušící stopy. Kdo chtěl zasáhnout západní a čínskou navigaci, mohl přitom vlastní systém ponechat nedotčený.

Z lokální bubliny až ke kontinentální zbrani

Dosud známé případy rušení GNSS, ať už v Pobaltí nebo ve východním Středomoří, pocházely z pozemních vysílačů s dosahem desítek až stovek kilometrů. Nová studie popisuje kvalitativní skok: zdroj na vysoké orbitě dokáže jediným impulzem zasáhnout oblast od Finska po Německo. Autoři to označují jako „kvalitativní eskalaci v GNSS interferenci“.

Studie Česko výslovně nejmenuje mezi zasaženými oblastmi; jádro zásahu leželo v Pobaltí, Finsku a Norsku. Při některých událostech se ale centrum rušení posouvalo od Baltu přes Německo až k Norskému moři, takže dopad na střední Evropu nelze vyloučit. A i bez přímého zásahu platí, že česká energetika, finanční systémy i záchranné složky závisí na GNSS časové synchronizaci, jak připomíná i NÚKIB v kontextu služby Galileo PRS.

Záměr, anebo jen vedlejší efekt?

Studie nicméně nedokazuje motiv. Primárním účelem konstelace EKS/Tundra je včasná výstraha před odpaly balistických raket, nikoli elektronický boj. Profesor Todd Humphreys už v říjnu 2025 připouštěl variantu rutinní údržby satelitu nebo vedlejšího efektu jeho činnosti.

Proti čistě náhodné závadě ale mluví vzorec: silné události přicházely převážně v pracovních dnech a pracovních hodinách UTC, často s periodicitou po násobcích 150 sekund. Lidský zásah je tedy pravděpodobnější než čistě technická porucha. Záměrné rušení cizí navigace zůstává hypotézou, kterou však šest let opakujících se incidentů posiluje.

Co s tím může dělat běžný člověk

Pokud zdroj rušení sedí na aktivní vojenské družici, nelze ho jednoduše „vypnout“. Obrana leží na straně odolnosti přijímačů. Pro řidiče auta znamená desetisekundový výpadek jen krátké zamrznutí polohy. Pro letectví, lodní dopravu a kritickou infrastrukturu je situace citlivější.

Oficiální doporučení pro firmy a provozovatele zahrnují:

• audit závislostí na GNSS
• redundantní přijímače a holdover oscilátory
• alternativní zdroje polohy a času (inerciální navigace, radar, komunikační systémy)
• vícefrekvenční přijímače s protirušící ochranou

Důležitý detail: samotná „multikonstelace“ GPS + Galileo + BeiDou nepomůže, pokud útočník míří na sdílené pásmo L1/E1/B1. Paradoxně lépe by na tom byl přijímač, který umí i ruský GLONASS.

Šest let rušení bez veřejné atribuce ukazuje, jak obtížné je spolehlivě určit zdroj ze satelitu, a jak snadno lze z oběžné dráhy zasáhnout infrastrukturu, na níž stojí každodenní fungování miliard lidí.