Tři mýty o počítačích, kterým lidé stále věří. Pocházejí z 90. let a dávno neplatí, ale řídí se jimi miliony uživatelů

Ikony na ploše, každovečerní vypínání a strach z krátkověkého SSD: tři poučky z éry Windows 95, které na dnešním hardwaru nedávají smysl.

Zdroj fotografie: Unsplash

Windows běží každý měsíc na více než 1,6 miliardy zařízení a v Česku podle StatCounteru ovládá přes 86 % trhu s desktopovými operačními systémy. I kdyby se zastaralými radami řídila jen malá část uživatelů, v absolutních číslech by šlo o miliony lidí, kteří zbytečně mažou zástupce z plochy, každý večer klikají na „Vypnout“ a obávají se, že jejich SSD disk po několika letech dosáhne limitu zápisů. Všechny tři rady měly v minulosti racionální základ. V době Windows 95 počítačům běžně stačily jednotky megabajtů RAM a na disku bylo k dispozici jen několik desítek či stovek megabajtů. Správa napájení byla méně propracovaná a SSD disky se v běžných domácích počítačích prakticky nepoužívaly. Technologie se od té doby výrazně posunuly, ale některé staré poučky přetrvávají.

Mýtus č. 1: Ikony na ploše zpomalují počítač

Představa zní logicky. Plocha plná souborů, složek a zástupců působí chaoticky, a tak se může zdát, že musí počítač zpomalovat. Jenže jak vysvětluje Leo A. Notenboom na webu Ask Leo!, samotné ikony na ploše nemají na výkon počítače za běžných okolností významný vliv. Podobné dotazy se opakovaně objevují také na fóru Microsoft Q&A a odpověď je v zásadě stejná: samotný počet zástupců obvykle není příčinou pomalého systému.

Proč se tedy tento mýtus stále drží? Protože zaplněná plocha může být příznakem celkového nepořádku v počítači, nikoli jeho příčinou. Uživatel, který má na ploše stovky souborů, může mít zároveň řadu programů spouštěných při startu, procesy běžící na pozadí nebo téměř zaplněný disk. A právě tyto faktory už výkon ovlivnit mohou.

Microsoft mezi časté příčiny pomalého počítače řadí například:

• příliš mnoho aplikací spouštěných při startu systému,
• nedostatek volného místa na disku,
• zastaralý hardware nebo software,
• vysoké vytížení procesoru, operační paměti nebo disku.

Mazání ikon je tedy především otázkou přehlednosti. Pokud chcete počítač skutečně zrychlit, otevřete Správce úloh, přejděte do části Po spuštění a zakažte aplikace, které nepotřebujete spouštět automaticky. Zkontrolujte také, kolik volného místa zbývá na systémovém disku.

Mýtus č. 2: Notebook musíte každý večer vypínat

V lednu 1997 zveřejnily společnosti Microsoft, Intel a Toshiba společně specifikaci ACPI 1.0, která položila důležité základy moderní správy napájení počítačů. V dřívějších dobách mohl být spánek méně spolehlivý a spotřeba energie v úsporných režimech vyšší. Doporučení počítač pravidelně vypínat tak mělo větší opodstatnění než dnes.

Moderní notebooky ale umějí pracovat s několika úspornými režimy. Microsoft například u některých zařízení Surface uvádí spotřebu ve spánku v řádu desetin až jednotek wattů, zatímco ve vypnutém stavu bývá ještě nižší. Konkrétní hodnoty se liší podle modelu a konfigurace.

Pokud notebook každou noc osm hodin spí místo toho, aby byl vypnutý, rozdíl ve spotřebě může při příkonu vyšším o 0,3 až 0,4 W představovat přibližně 0,9 až 1,2 kWh za rok. Při běžných cenách elektřiny jde o relativně malou částku. Přesný rozdíl ale závisí na zařízení, připojených periferiích i nastavení napájení.

Spánek má navíc praktickou výhodu: ráno otevřete víko a můžete téměř okamžitě pokračovat v práci tam, kde jste skončili. Plné spuštění počítače obvykle trvá déle. Windows navíc při běžném vypnutí mohou využívat funkci Fast Startup, která ukládá část stavu systému do hibernačního souboru. Pokud potřebujete systém opravdu znovu spustit od začátku, je vhodnější použít příkaz Restartovat.

Kdy má vypínání stále smysl? Pokud notebook delší dobu nebudete používat, chcete minimalizovat spotřebu nebo ho budete přepravovat a nechcete riskovat nechtěné probuzení. Pro delší odstávku se může hodit také hibernace, která uloží stav práce na disk a spotřebovává velmi málo energie. Restart je zase užitečný při řešení některých softwarových problémů, například potíží s ovladači nebo připojenými zařízeními.

Mýtus č. 3: SSD disk má kratší životnost než klasický HDD

Obava z omezeného počtu zápisových cyklů provází SSD disky od jejich rozšíření mezi běžnými uživateli. Výukové materiály často zdůrazňují parametry TBW (Total Bytes Written), které udávají výrobcem stanovený objem zápisů, nebo počet cyklů P/E, tedy zápisů a mazání paměťových buněk. To může vyvolávat dojem, že SSD je mimořádně křehké zařízení s předem odpočítanou životností.

Praktická zkušenost ale nabízí podstatně složitější obrázek. Společnost Backblaze, která provozuje rozsáhlou infrastrukturu pro ukládání dat, zveřejňuje údaje o poruchovosti disků používaných v jejích datových centrech. Její analýzy ukazují, že SSD mohou při určitém způsobu využití dosahovat nízké poruchovosti. Výsledky však závisejí na konkrétních modelech, stáří disků, pracovním zatížení i podmínkách provozu. Z dat proto nelze vyvodit, že SSD vždy vydrží déle než HDD, ani že se všechny disky chovají stejně.

Pro běžného uživatele je důležité především to, že SSD obvykle nedosáhne limitu zápisů tak rychle, jak se lidé někdy obávají. Mnoho uživatelů vymění počítač nebo disk kvůli vyšší kapacitě či výkonu, aniž by původní SSD vyčerpalo svou zápisovou životnost. Přesto může disk selhat i z jiných důvodů, takže žádný typ úložiště není bez rizika.

Smysluplná péče o SSD vypadá jednoduše:

• nechat zapnutou funkci TRIM, kterou Windows běžně spravují automaticky,
• ponechat na disku dostatek volného místa, aby měl systém prostor pro běžný provoz,
• průběžně instalovat důležité aktualizace a firmware podle doporučení výrobce,
• pravidelně zálohovat data, což platí pro všechny typy úložišť.

Windows u podporovaných NVMe disků navíc dokážou zobrazit některé údaje o stavu úložiště, například odhadovanou zbývající životnost nebo dostupnou rezervu. Možnosti se liší podle disku a jeho ovladačů. Informace o stavu podporovaného zařízení najdete v Nastavení → Systém → Úložiště, případně v nástrojích dodávaných výrobcem disku.

Proč staré rady přežívají tak dlouho

Předávání zkušeností mezi generacemi funguje spolehlivě. Rodiče poradí dětem, ty pak kolegům a ti stejné doporučení zapíší do firemních návodů. Staré poučky navíc na první pohled působí logicky: nepořádek zpomaluje, vypnuté zařízení šetří energii a omezený počet zápisů znamená kratší životnost. Každé tvrzení obsahuje určité zrnko pravdy, ale bez kontextu už nemusí odpovídat současným technologiím.

Na fóru Microsoft Q&A se dotazy typu „Zpomalují soubory na ploše počítač?“ nebo „Mám notebook uspávat, nebo vypínat?“ objevují opakovaně. Podobné rady přetrvávají i v českém prostředí. Například doporučení vypínat všechny přístroje kvůli úspoře energie nemusí rozlišovat mezi úplným vypnutím, spánkem a hibernací, přestože se tyto režimy spotřebou i způsobem fungování liší.

Co si z toho odnést

Místo mazání ikon z plochy raději zkontrolujte aplikace spouštěné při startu systému. Notebook nemusíte každý večer vypínat, pokud vám vyhovuje spánek a zařízení se v něm chová správně. A místo obav z vyčerpání zápisových cyklů SSD věnujte pozornost pravidelnému zálohování. Několik minut věnovaných kontrole nastavení a údržbě může mít pro váš počítač větší přínos než slepé dodržování desítky let starých rad.