Tři technologie ze Star Treku, které dnes denně užíváte. Seriál z 60. let předpověděl budoucnost s děsivou přesností

Mobilní telefon, dotykový displej v ruce a počítač, na který mluvíte, všechny tři technologie mají předobraz v seriálu, jehož první díl odvysílala stanice NBC 8. září 1966.

Zdroj fotografie: Matt Brown / Creative Commons / CC BY-SA

Star Trek: The Original Series se vysílal pouhé tři sezóny, přesto zanechal stopu, kterou lze doložit konkrétními technologickými milníky. Motorola veřejně představila první přenosný mobilní telefon 3. dubna 1973, tedy sedm let po premiéře seriálu. Apple uvedl iPad 27. ledna 2010 a Amazon spustil Echo s hlasovou asistentkou Alexou 6. listopadu 2014. Tři významné okamžiky, tři technologie, které dnes používají stovky milionů lidí. „Děsivá přesnost“ Star Treku přitom nespočívá v tom, že by jeho tvůrci předpověděli přesné technické parametry budoucích zařízení. Vystihli něco mnohem podstatnějšího: způsob, jakým s technikou budeme zacházet. Nosíme ji u sebe, držíme ji v ruce a mluvíme na ni. Přesně tak, jak to kapitán Kirk a posádka Enterprise předváděli divákům v amerických obývacích pokojích šedesátých let.

Komunikátor v kapse: od Kirka k vašemu smartphonu

Když Kirk odklopil víčko komunikátoru a pronesl „Kirk to Enterprise“, ukázal divákům něco, co v roce 1966 ještě neexistovalo: možnost osobního bezdrátového spojení prakticky odkudkoli, bez kabelu a telefonní budky. O sedm let později stál inženýr Motoroly Martin Cooper na chodníku na Šesté avenue v New Yorku a uskutečnil hovor z prototypu telefonu DYNA T·A·C. V originální tiskové zprávě Motoroly se tehdy psalo o telefonu, který člověk může používat „při chůzi po ulici, v taxíku nebo v restauraci“. Zní to jako popis scény ze Star Treku.

Podle rozšířené verze příběhu inspiroval Coopera přímo Kirkův komunikátor. Sám Cooper však v pozdějším rozhovoru tuto souvislost zpochybnil. Jako skutečný inspirační zdroj z oblasti science fiction označil spíše hodinky Dicka Tracyho a příběh o vlivu Star Treku označil za mýtus, který posílil dokument, v němž před kamerou sám předváděl telefon s odklápěcím krytem. Přímá cesta od komunikátoru k mobilnímu telefonu tedy není tak jednoznačná, jak se často traduje.

Jedno je ale jisté: Star Trek ukázal svět, v němž je osobní bezdrátová komunikace naprostou samozřejmostí. Dnes vlastní mobilní telefon 98 % dospělých Američanů a smartphone používá 91 % z nich, jak uvádí Pew Research Center. Kirkova vize se tak nejen naplnila, ale skutečnost ji už dávno překonala.

Displej v ruce: od trekovských desek k tabletu

Už v původním seriálu ze šedesátých let se na palubě Enterprise objevovaly přenosné displeje. Šlo o tenké desky, na kterých si členové posádky prohlíželi data, zprávy a technická schémata. Nešlo ještě o známé zařízení označované jako PADD, jehož název a nejznámější podoba se objevily až v seriálu The Next Generation z roku 1987. Základní princip však zůstal stejný: přenosná obrazovka, kterou držíte v jedné ruce a ovládáte dotykem.

Cesta k dnešním tabletům nebyla přímočará. Apple Newton MessagePad se objevil už v roce 1993 a Microsoft představil platformu Tablet PC v roce 2001. Ani jeden z těchto pokusů ale nedokázal tablety prosadit mezi běžné uživatele. To se podařilo až Applu s iPadem, který firma představila 27. ledna 2010. Zařízení mělo sloužit především k prohlížení webu, práci s e-mailem, sledování videí a čtení – tedy k činnostem, pro které fiktivní posádka Enterprise používala své přenosné displeje.

Přímé přiznání Applu, že iPad vznikl podle vzoru ze Star Treku, se nám nepodařilo dohledat. Podobnost je ale natolik výrazná, že ji zmiňuje i Computer History Museum ve svém přehledu historie tabletů. Podle nás jde o příklad technologie, jejíž fiktivní podoba mohla inspirovat inženýry, i když si to třeba sami vědomě neuvědomovali. Stačilo, že celá generace vyrůstala s představou tenké obrazovky, kterou lze pohodlně držet v ruce.

„Počítači, jaká je teplota na povrchu?“: hlas jako rozhraní

Posádka Enterprise nemusela zadávat příkazy prostřednictvím klávesnice. Stačilo vyslovit „Computer“ a palubní systém odpověděl syntetickým hlasem. V roce 1966 šlo o čistou science fiction. V roce 2014 Amazon uvedl na trh zařízení Echo s hlasovou asistentkou Alexou a jeho tvůrci se ke Star Treku jako zdroji inspirace otevřeně přihlásili. Na stránkách Amazon Science se při příležitosti pátého výročí Alexy výslovně zmiňuje „počítač ze Star Treku“ jako jeden z inspiračních vzorů. Aktivace hlasovým povelem, převod řeči na text, rozpoznání záměru a následné vytvoření hlasové odpovědi – to vše připomíná základní princip fungování palubního počítače Enterprise.

Dnes používá chytrý reproduktor přibližně 35 % dospělých Američanů. V Česku je situace odlišná. Podle průzkumu Nielsen Admosphere aktivně využívá hlasové asistenty jen 13 % české internetové populace. Alexa navíc oficiálně nepodporuje češtinu. Apple zase neuvádí Česko mezi zeměmi s plnou podporou Siri a pokročilejší funkce této asistentky využívající umělou inteligenci nejsou v době psaní článku dostupné v celé Evropské unii. K trekovskému počítači jsme se tedy přiblížili především způsobem ovládání, nikoli jeho schopnostmi. A v češtině máme k takovému zážitku ještě daleko.

Co ještě čeká na svůj okamžik

Star Trek nepředjímal pouze tyto tři technologie. Videohovory jsou dnes běžnou součástí života. Technologie stealth, tedy postupy pro omezení zjistitelnosti, existují v omezené podobě. 3D tisk lze zase považovat za vzdáleného příbuzného replikátoru, který na palubě Enterprise dokázal vyrábět nejrůznější předměty.

Zajímavý je také medicínský tricorder – přenosný přístroj, který by dokázal bez odběru krve a dalších invazivních zásahů zjistit, co člověku je. Soutěž Qualcomm Tricorder XPRIZE skončila v roce 2017 vítězstvím systému DxtER. Ten dokázal neinvazivně sledovat životní funkce a diagnostikovat třináct základních zdravotních stavů. Plnohodnotný tricorder, který by se vešel do kapsy a zvládl komplexní lékařskou diagnostiku, to ještě není. Řešení kombinující chytrý telefon, nositelnou elektroniku a domácí senzory se mu však postupně přibližují.

A co holodek? Technologie virtuální a rozšířené reality se stále více prosazují ve zdravotnictví, vzdělávání i zábavním průmyslu. Dnešní realita ale zatím znamená především headsety a chytré brýle, nikoli celou místnost schopnou vytvořit přesvědčivý virtuální svět bez technických kompromisů. Na skutečný holodek si tedy ještě počkáme.

Proč zrovna Star Trek

NASA výslovně uvádí, že Star Trek po desetiletí ovlivňoval vědce, inženýry i astronauty. Důvod není nijak záhadný. Zatímco jiné sci-fi často nabízelo dystopické vize, varování před technologiemi nebo jednorázové futuristické vynálezy, Star Trek představoval optimistickou budoucnost, v níž technologie slouží práci, komunikaci a objevování. Diváci každý týden sledovali, jak někdo otevře komunikátor, použije ho a zase zavře. Jak někdo vysloví „Computer“ a dostane odpověď. Pro inženýra může být mnohem inspirativnější nástroj, který postavy pravidelně používají, než efektní vynález, který se objeví jen na okamžik a nemá jasné praktické využití.

Gene Roddenberry nechtěl předpovídat budoucnost. Chtěl vyprávět seriózní příběhy zasazené do uvěřitelného světa. A právě tato uvěřitelnost – tedy představa technologií jako nástrojů k řešení lidských problémů, nikoli jako kouzel bez pravidel – pomohla proměnit některé seriálové nápady v konkrétní technologické cíle.

Star Trek se netrefil do budoucnosti v podobě přesných parametrů procesorů, displejů nebo baterií. Vystihl ale něco mnohem důležitějšího: způsob, jakým budeme s technologiemi žít.