89 dronů se v Sydney zřítilo mezi diváky. Jeden stojí přes 60 tisíc Kč a po pádu do vody je úplně na odpis

Pondělní večer nad sydneyským přístavem proměnil rekordní světelnou show v nejdražší hromadný pád dronů v historii festivalu Vivid Sydney.

Zdroj fotografie: YouTube T-Vena Krimi

Bylo 19:30 místního času, pondělí 25. května 2026. Nad hladinou zátoky Cockle Bay se právě rozsvítil roj stovek dronů Skymagic X-258, vlajková atrakce letošního ročníku festivalu Vivid Sydney. Během několika minut 89 z nich přestalo reagovat na řídicí signál. Osmdesát tři kusů skončilo ve vodě, šest dopadlo na zem a na přilehlý most v okolí promenády Darling Harbour, jen několik metrů od diváků. Nikdo nebyl zraněn, ale celá dronová část festivalu, plánovaná jako rekordních 22 vystoupení během 11 nocí, okamžitě skončila. Podle veřejně dostupných odhadů stojí jeden showový dron v přepočtu desítky tisíc korun a po kontaktu s vodou je nepoužitelný. Celková materiální škoda tak podle našeho výpočtu přesahuje pět milionů korun.

Co přesně se nad Cockle Bay stalo

Britská firma Skymagic, která show zajišťovala, ve vyjádření pro SBS News popsala sled událostí takto: krátce po vzletu nastala „neočekávaná změna v rádiovém frekvenčním prostředí“, která ovlivnila poziční přesnost celé flotily. Stroje automaticky spustily nouzové přistávací procedury, takzvaný nouzový přistávací režim. Drony, které při klesání dorazily k hranici virtuálního plotu (geofence), se samy vypnuly, aby neopustily bezpečnostní zónu, a spadly do zátoky.

Firma trvá na tom, že žádný kus neopustil vymezenou bezpečnostní hranici. Svědci na molu ale popisovali dopady jen několik metrů od míst, kde stáli. Obě verze mohou platit současně: bezpečnostní zóna je technický perimetr, nikoliv subjektivní pocit diváka, který vidí dron padat pár kroků od sebe.

Potopený dron je na odpis. Kolik to tedy stálo?

Australský expert na dronové show Nigel Brown pro ABC News vysvětlil jednoduchou věc: showový dron po ponoření do vody znovu nevzlétne. Elektronika, motory i senzory jsou nenávratně poškozené. K tomu přibývá ekologický problém: lithium-iontové baterie ve slané vodě představují riziko znečištění, takže se musely z Cockle Bay prakticky vylovit.

Veřejně citovaný odhad pořizovací ceny jednoho kusu se pohybuje mezi 1 500 a 2 400 australskými dolary. Při 89 ztracených strojích vychází škoda na 133 500 až 213 600 dolarů, v přepočtu zhruba 2,2 až 3,2 milionu korun v závislosti na skutečné ceně konkrétního modelu X-258. Horní hranice odpovídá ceně přes 60 tisíc korun za kus. Skymagic přesnou pořizovací cenu veřejně nepotvrdil.

Sabotáž, nebo smůla? Vyšetřování teprve běží

Výraz „vnější interference“, který Skymagic použil v pozdějších prohlášeních, okamžitě vyvolal spekulace o záměrném rušení signálu. Ředitel firmy Dyfan Rhys ale upřesnil, že prvotní indicie na úmyslný zásah neukazují, přestože se prověřují všechny možnosti.

Australský úřad pro bezpečnost dopravy (ATSB) vede případ pod číslem AO-2026-080. Vyšetřovatelé analyzují pozemní data, záznamy řídicího softwaru, videa svědků, meteorologické podmínky i provozní dokumentaci. Závěrečnou zprávu plánují zveřejnit ve čtvrtém čtvrtletí 2026. Zatím nelze říct ani „šlo tomu předejít“, ani „byla to čistě nepředvídatelná závada“. Skymagic uvádí, že problém se neprojevil při žádném z předchozích testů ani při předletové kontrole těsně před startem.

Důležité srovnání nabízí Melbourne z července 2023. Tam při podobné show spadlo do vody 427 z 500 dronů, ale příčina byla jiná a uzavřená: vítr překročil provozní schopnosti strojů a operátor nedostatečně vyhodnotil podmínky. Sydney 2026 je zatím otevřený případ s jinou pracovní hypotézou.

Festival přežil, dronová show ne

Vivid Sydney jako celek zrušen nebyl, pokračoval dál až do 13. června. Zrušeny byly všechny zbývající dronové show Star-Bound a jejich časové sloty nahradily klasické ohňostroje. Reputační škoda je ale těžko vyčíslitelná. Program Star-Bound měl být podle Destination NSW největší dronovou atrakcí v historii festivalu. Po jednom večeru z něj nezbylo nic.

Kdo ponese finanční náklady, veřejně oznámeno nebylo. Sankce ani regulační postih ze strany australského leteckého úřadu CASA zatím nikdo neavizoval.

Co to znamená pro Česko

Dronové světelné show nejsou jen australská záležitost. Letos je má v programu například brněnský IGNIS BRUNENSIS na Brněnské přehradě. Český Úřad pro civilní letectví řadí podobné akce do takzvané specifické kategorie, tedy mezi provozy nad osobami mimo dohled pilota, které vyžadují důkladné posouzení rizik a konkrétní zmírňující opatření. Pro veřejná vystoupení s bezpilotními letadly navíc existuje samostatný povolovací režim. Nejde tedy o běžné rekreační létání.

Riziko výpadku signálu nebo rušení v RF spektru ale nelze v principu vyloučit nikde, ani v Brně, ani v Praze, ani v Sydney. Událost z Cockle Bay ukazuje, že i správně nastavený bezpečnostní systém může ve velkoměstě znamenat desítky padajících strojů na hranici diváckého prostoru. Nouzový režim totiž chrání lidi tím, že drony kontrolovaně ukončí let, jenže právě samotný pád je to, co diváky děsí.