Jedna SMS ho přesvědčila, že si na něj někdo bere úvěry. Sám pak zašel do banky a přišel o milion korun

Muž z jižních Čech ke konci července uvěřil podvodné SMS o cizím úvěru na jeho jméno. Nakonec sám vybral úspory, vzal si půjčku a hotovost předal kurýrům.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Všechno začalo jednou zprávou v telefonu. Údajná nebankovní společnost v ní tvrdila, že si na poškozeného neznámý člověk bere úvěr a že k tomu má jeho plnou moc. Muž na číslo ze SMS zavolal. Člověk na druhém konci linky obsah zprávy potvrdil a přepojil ho dál. Během následujících hodin mluvil postupně s falešnými zástupci nebankovní společnosti, banky i policie. Dostal kopii údajné plné moci a fotografii „zloděje“. A pak udělal přesně to, co mu řekli: zašel do své banky, vybral vlastní peníze, sjednal si úvěr v maximální možné výši, hotovost znovu vybral a postupně ji předal kurýrům. Celková škoda přesáhla milion korun. Případ nyní vyšetřují táborští kriminalisté, jak informovala Policie ČR.

Jak fungoval podvod krok za krokem

SMS byla jen spouštěčem, prvním háčkem v řetězci, který trval několik hodin. Klíčové je, že muž sám zavolal na číslo ze zprávy. Tím se dostal do soukolí, ve kterém se střídaly falešné autority a každá další posilovala důvěryhodnost té předchozí.

Mechanismus vypadal takto:

• SMS (smishing): Zpráva tvrdila, že neznámá osoba s plnou mocí poškozeného si na jeho jméno bere úvěr.
• Zpětný hovor (vishing): Muž zavolal na číslo ze SMS, kde mu informaci potvrdili a přepojili ho na „banku“ a „policii“.
• Falešné důkazy: Podvodníci poslali kopii údajné plné moci a fotografii domnělého pachatele.
• Instrukce k výběru: Muži tvrdili, že musí vybrat vlastní peníze a vzít si maximální úvěr. Tím měl údajně zabránit dalším půjčkám na své jméno, protože si sníží bonitu.
• Předání hotovosti kurýrům: Vybrané peníze muž postupně předal cizím lidem, kteří si pro ně přijeli.

Z pohledu banky přitom navenek šlo o standardní jednání klienta. Člověk přišel osobně, požádal o úvěr a vybral hotovost. Česká národní banka obecně upozorňuje, že k podvodům v platebním styku často dochází právě v důsledku nevědomé součinnosti podvedených osob.

Proč naletí i rozumný člověk

Síla tohoto typu podvodu nespočívá v žádném technickém hacku. Nespočívá ani v naivitě oběti. Stojí na psychologii, strachu, časovém tlaku a postupném vytváření důvěry.

Policie u vishingových útoků opakovaně popisuje podobný vzorec: útočníci mohou znát citlivé údaje oběti, umějí napodobit telefonní čísla institucí a vystupují velmi přesvědčivě. Komerční banka ve svém varování z letošního března doplňuje, že podvodníci pracují s psychologií a tlačí klienta k okamžitému rozhodnutí. Člověk pak nemá dostatek prostoru informace ověřit, protože mu opakovaně tvrdí, že každá minuta prodlení znamená další ztrátu.

V pražském případu z dubna letošního roku použili podvodníci velmi podobnou legendu: plná moc, cizí úvěr a nutnost okamžitého výběru. Žena přišla o bezmála 800 tisíc korun. Podobný scénář se v Česku opakuje.

Čísla, která varují

Případ z jižních Čech není ojedinělý. Je součástí trendu, který české statistiky zachycují stále výrazněji.

• Za rok 2025 policie evidovala 21 137 skutků trestné činnosti v kyberprostoru, což představuje meziroční nárůst o 14,3 %.
• Podvody na fyzických osobách vzrostly o 36,6 % na 18 722 případů.
• V prvním čtvrtletí 2026 kyberpodvody meziročně stouply o více než 37 %, jak uvádí policie v rámci preventivní kampaně Pravidlo 3Z.

Banky reagují. Česká spořitelna nasadila nový kyberbezpečnostní algoritmus v aplikaci George, který podle její tiskové zprávy snížil škody klientů o 40 %. V jiném jihočeském případu, zveřejněném jen den před touto kauzou, banka zastavila podezřelou transakci a policie při předávce hotovosti rovnou zadržela kurýra. V tomto případě ale pomohlo především to, že oběť včas pojala podezření.

Jak se bránit: tři písmena, která mohou zachránit účet

Policie doporučuje jednoduché pravidlo 3Z: zastav, zavěs, zkontroluj. Pokud vám přijde nevyžádaná SMS o úvěru, ohrožení účtu nebo plné moci, nevolejte zpět na číslo ze zprávy. Informaci si ověřte sami, například přes oficiální telefonní číslo banky uvedené na platební kartě nebo přes kontakt na webu instituce.

Varovné signály, které by měly spustit alarm:

• Obecné označení instituce místo konkrétního názvu firmy.
• Tvrzení o cizím úvěru, plné moci nebo ohrožení účtu.
• Požadavek vybrat hotovost a předat ji cizímu člověku.
• Výzva vzít si maximální úvěr.
• Tlak na okamžité jednání bez možnosti ověření.
• Instrukce komunikovat výhradně přes čísla a odkazy zaslané volajícím.

Pokud jste už údaje sdělili nebo peníze odeslali, okamžitě kontaktujte banku a poté Policii ČR. Podvodné SMS a hovory lze hlásit i operátorům na číslo 7726.

Muž z jižních Čech udělal všechno, co mu řekli, a právě v tom spočíval problém. Banka, úvěr, výběr, kurýr. Každý jednotlivý krok mohl působit legitimně. Dohromady ho ale stály více než milion korun a zůstal mu také úvěr, který teď musí splácet sám.