Muž „v nouzi“ připojil sousedčin telefon ke své Wi-Fi a nestačil se divit, jakých rozměrů její drzost nabrala

Někteří lidé nemají soudnost a neváží si ochoty druhých, což se ukazuje opakovaně. Své o tom ví i nejmenovaný muž, který připojil sousedku v naléhavém případě k Wi-Fi. Sice se to stalo kdesi v Americe, ale za redakci Mobify připojuji stejnou zkušenost. Co se dělo poté, by asi naštvalo každého, hlavně když potřebujete, aby připojení fungovalo.

Mělo se jednat o jednorázovku na školní úkol

Lidé si vymýšlí různé scénáře, proč jim máte umožnit přístup ke svému připojení – a neříkám, že toho nutně každý zneužije, ale bohužel se to stát může (a není to jediné riziko). O svůj případ, který je mi dobře znám, se muž podělil s ostatními, uvádí theSun, protože byl zřejmě situací frustrovaný a neměla řešení „bez následků“.

Sousedka za ním přišla s tím, zda by jí nepřipojil telefon k Wi-Fi, protože ta jejich nefunguje a má úkol do školy, který musí udělat. Navíc dodala, že se hned další ráno odpojí. Bez váhání souhlasil a připojil ji, jenomže o tři později zjistil, že je stále připojena. V reakci na to změnil heslo, takže každý, kdo ho neznal, se nemohl k Wi-Fi opětovně připojit.

Následně mu ale sousedka poslala zprávu s žádostí o znovupřipojení, jelikož to jejich stále není opravené. Muž jí vyhověl, jelikož to dle jeho slov vypadalo, že to potřebuje naléhavě. Jenomže záhy se mu v síti objevila hned čtyři cizí zařízení namísto jednoho, což společně s pěti z jeho domácnosti znamenalo značné vytížení.

Rozhodl se je proto odpojit, ale sousedka ho znovu požádala o připojení, na kterém je nejspíše dodnes, protože příběh nekončí nijak „šťastně“. Pustit někoho cizího do své Wi-Fi navíc znamená bezpečnostní riziko, protože se přes ni může dostat k dalším zařízením a například je infikovat škodlivým softwarem, varuje ASUS.

Také jsem měl souseda, který parazitoval

S příběhem neznámého muže soucítím, jelikož jsem byl kdysi v podobné situaci. Už je to tedy hodně dlouho, nějakých 12 let, když jsem byl na střední a se spolužáky jsme si pronajali byt. Jelikož jsme všichni hráli, zřídili jsme si připojení, které to utáhlo – 100/100 Mb/s, což už dnes tak dobré není, ale tehdy to bylo jedno z nejlepších ve městě.

Když ho zmerčil o pár dní později soused, hned se zeptal, jestli se může připojit, že by se občas na něco podíval. Moc se nám nechtělo, ale souhlasili jsme, ať „neděláme zlou krev“. No výsledkem bylo, že tam sledoval videa pro dospělé, jak jsme se později dozvěděli od jeho dcery, a vytěžoval síť tak, že se nám začaly hry sekat.

Hráčům asi nemusím vysvětlovat, jak nepříjemná je ztráta FPS nebo dokonce ping, který měl často za následek, že jsme chtěli počítače prohodit oknem. Nakonec jsme souseda po nějaké době odpojili s tím, že jsme Wi-Fi zrušili, a přejmenovali jsme ji, takže se mu znovu nepodařilo zjistit, od koho je. Zkrátka parazit, který to ani nijak neoplatil, ačkoliv to sliboval.