O 200 km dál na jednu nádrž. Němec tankuje „naftu z fritéz“ do 15 let staré Audi a nic jiného už nechce

Nicolas Faure provozuje pumpu ve Schönebürgu a do svého 15letého Audi tankuje výhradně HVO100, naftu vyrobenou z použitého fritovacího oleje

Zdroj fotografie: Uživatel Santeri Viinamäki / Creative Commons / CC BY-SA

Příběh, který původně napsal německý deník schwaebische.de a převzala platforma eFuelsNow, působí téměř jako reklama: majitel čerpací stanice přesedlal na obnovitelnou naftu, nezměnil styl jízdy, a přesto dojede výrazně dál. Faure ale nemluví jen o dojezdu. Říká, že motor spaluje čistěji, že o nabíjecích stanicích pro elektromobily uvažoval, ale ekonomicky mu nedávaly smysl, a že HVO100 bere jako přechodovou cestu, dokud nebude infrastruktura pro tyto technologie levnější. Proto prý „nic jiného už nechce“. Konkrétní model jeho Audi ani motorizaci zveřejněné zdroje neuvádí, takže víme jen tolik, že jde přibližně o 15 let starý diesel s označením TDI. Důležitější než typ auta je ale samotné palivo a otázka, jestli dává smysl i pro českého řidiče.

HVO100 = nafta z fritéz

HVO100 je zkratka pro Hydrotreated Vegetable Oil ve stoprocentní koncentraci. Navzdory názvu nejde o klasický rostlinný olej nalitý do nádrže, ale o parafinickou naftu vyrobenou hydrogenací, tedy chemickým zpracováním odpadních olejů a tuků vodíkem pod vysokým tlakem. Surovinou bývá použitý kuchyňský olej, živočišné tuky z potravinářského průmyslu nebo zbytky z výroby biopaliv. Registrační norma je EN 15940, podle které se toto palivo na čerpacích stanicích označuje symbolem XTL.

Oproti běžné naftě má HVO100 nižší hustotu, což je důležitý technický detail. ORLEN na své produktové stránce uvádí, že nižší hustota sama o sobě automaticky negarantuje nižší spotřebu. Faureovo tvrzení o delším dojezdu tak nelze brát jako všeobecné pravidlo. Je to jeho osobní zkušenost z konkrétního auta a konkrétního stylu jízdy, bez zveřejněné metodiky, velikosti nádrže nebo přesné spotřeby v litrech na sto kilometrů.

Pojedete to i ve vašem dieselu?

Rozhodující není stáří auta, ale schválení výrobce. Praktický návod je jednoduchý:

• Víčko nádrže – hledejte symbol XTL.
• Manuál – ověřte, zda uvádí kompatibilitu s EN 15940 nebo XTL.
• Kód motoru – porovnejte ho se seznamem výrobce nebo se zeptejte prodejce.

Audi zveřejňuje seznam schválených motorizací TDI, který zahrnuje řadu tří-, čtyř- i šestiválcových dieselů od emisních norem EU6. U starších variant, které v seznamu nejsou, Audi uvádí, že „neočekává zhoršení“, ale současně nevydává definitivní doporučení ani garanci. Vozy s úpravou palivového systému nebo motorovým tuningem jsou ze schválení vyloučeny.

BMW je velkorysejší: bez omezení povoluje HVO100 pro všechny své diesely vyrobené od března 2015. Volkswagen dává plošné schválení od modelového roku 2022 a pro starší motory nabízí individuální seznamy. Než poprvé natankujete, ověření zabere pár minut a můžete předejít nepříjemnostem s případnou reklamací.

Kde v Česku natankujete

Ještě před dvěma lety bylo HVO100 v Česku raritou. Eurowag ho začal nabízet v truck parku u Jihlavy na jaře 2024, ORLEN spustil pilotní prodej v Rokycanech na podzim téhož roku. BMW Czech Republic už v říjnu 2025 mluvilo o čtrnácti veřejných stanicích s tímto palivem v Česku.

K květnu 2026 je situace výrazně lepší. Podle přehledu ČAPPO najdete HVO100 na desítkách míst napříč sítěmi ORLEN, EuroOil, RoBiNOil, Eurowag, OMV, Shell i MOL. Mezi nimi:

• Praha – Argentinská (ORLEN)
• Brno – Zvonařka
• České Budějovice, Liberec, Cheb, Kolín, Mladá Boleslav, Opava
• Dálniční koridory – Drahelčice, Modletice, Rozvadov, Siřejovice

Jihlava tedy dávno není jediné místo. Síť ale stále nepokrývá každý okres; kdo jezdí mimo hlavní tahy, musí cestu plánovat.

Kolik to stojí a vyplatí se to?

Tady přichází střízlivý korektiv. Eurowag uvádí, že HVO100 v Česku bývá o 15 až 30 procent dražší než běžná nafta. Na Faureově stanici v Schönebürgu byl podle cenového přehledu portálu mehr-tanken.de rozdíl minimální: 2,299 eura za litr HVO100 oproti 2,249 eura za běžný diesel, tedy necelých padesát eurocentů na plnou nádrž. České ceny ale kolísají výrazněji.

Pro srovnání: elektromobil se spotřebou 15 až 20 kWh na sto kilometrů vyjde při veřejném dobíjení ČEZ (9,90 Kč/kWh na AC, 12,40 Kč/kWh na DC) zhruba na 1,50 až 2,50 Kč za kilometr. Diesel se spotřebou kolem šesti litrů na sto kilometrů a cenou HVO100 odpovídající přirážce 20 procent k naftě se dostane na podobnou nebo vyšší úroveň. Ekonomická výhra to tedy automaticky není. Výhoda je jinde: nemusíte měnit auto, nemusíte instalovat wallbox a emise snížíte okamžitě.

Většina, ne cíl

Německé ministerstvo dopravy ve svém FAQ k HVO100 upozorňuje na zásadní omezení: odpadních olejů a tuků je na světě konečné množství. I kdyby se veškerý dostupný použitý fritovací olej v Evropě přeměnil na HVO, nepokrylo by to ani zlomek celkové spotřeby nafty. Proto HVO100 nemůže nahradit fosilní paliva plošně, ale může výrazně pomoci tam, kde výměna vozového parku za elektromobily zatím nedává ekonomický ani logistický smysl.

Faure to shrnuje pragmaticky: elektromobilita je dlouhodobý cíl, ale mezitím dávají smysl nefosilní kapalná paliva. Pro majitele staršího dieselu, který nechce nebo nemůže investovat do nového elektromobilu, je HVO100 nejrychlejší způsob, jak snížit uhlíkovou stopu bez jediné úpravy motoru. Není to revoluce. Je to most, a zatím docela funkční.