Německé město koupilo 60 000 licencí Microsoftu pro školy za 8 milionů korun. Kvůli chybě je nemůže použít

Hannover zaplatil 324 000 eur za cloudové licence pro stovku škol. Pak zjistil, že je nesmí spustit, ne kvůli technice, ale kvůli chybějící smlouvě.

Zdroj fotografie: 최광모 (Choe Kwangmo) / Creative Commons / CC BY-SA

V úterý 21. dubna 2026 v 18:00 město Hannover přerušilo přístup ke všem datům vytvořeným v Microsoft 365 Education na svých školách. Zhruba 60 000 licencí, které měly pokrýt přibližně stovku městských škol a stát se páteří digitální výuky, zůstaly ze dne na den nepoužitelné. Cena? Podle původního reportu deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung 324 000 eur, tedy v přepočtu asi 8 milionů korun. Problém přitom nebyl v tom, že by licence nefungovaly. Fungovaly. Město je jen nesmělo legálně nasadit, protože udělalo věci ve špatném pořadí: nejdřív nakoupilo a spustilo pilotní provoz, teprve potom začalo řešit, jestli k tomu vůbec má právní základ.

Nákup před smlouvou, pilot před právem

Jádro celého průšvihu je překvapivě prosté. Microsoft ke svým cloudovým službám standardně nabízí takzvaný Data Processing Addendum, obecnou smluvní přílohu, která řeší zpracování a zabezpečení dat. Hannover tuto obecnou smlouvu měl. Jenže pro školní prostředí, kde se pracuje s osobními údaji dětí, to samo nestačilo. Město potřebovalo ještě doplňkovou dohodu, která by pokrývala specifika školního kontextu: přísnější pravidla pro práci s daty nezletilých, omezení účelu zpracování a záruky ohledně profilování.

Tuto doplňkovou vrstvu ale nikdo před nákupem nedotáhl. Jak vyplývá z podkladů pro školní výbor, licence byly pořízeny ještě před vyjasněním datověprávních otázek kolem DPA. A GDPR v článku 35 přitom jasně říká: pokud je zpracování dat pravděpodobně vysoce rizikové, a zpracování osobních údajů tisíců dětí v cloudu takové bezpochyby je, má být posouzení vlivu na ochranu údajů (DPIA) hotové předtím, než zpracování začne. Ne potom.

Kdo za to může a co se děje s penězi

Podle oficiální odpovědi města rozhodnutí o školním nasazení padlo ve školském odboru. Digitalizační rezort vedený Larsem Baumannem prý do rozhodovacího procesu zapojen nebyl. Město zároveň zadalo interní prověření možných služebních či pracovněprávních pochybení, veřejný výsledek ani případné sankce ale k září 2026 známy nejsou.

A co těch 8 milionů korun? Tady je situace nejméně přehledná. Školní výbor si v létě 2026 dodatečně vyžádal detailní rozpad nákladů: kolik licencí jakého typu město koupilo, na jak dlouho a za kolik přesně. Samotný fakt, že politici museli tyto informace teprve žádat, leccos vypovídá o transparentnosti celého procesu. Zda město peníze získá zpět, licence vymění nebo je prostě odepíše, veřejně potvrzeno nebylo. Riziko utopených milionů je reálné.

Microsoft ve školách: evropský hlavolam, ne hannoverská kuriozita

Hannover není osamělý případ. Debata o Microsoftu ve školách se táhne napříč Německem a celou Evropou, přičemž regulátoři se neshodnou ani mezi sebou. Bádensko-Württembersko po vlastním pilotu konstatovalo problémy s kontrolou nad softwarem, transparentností zpracování a přenosy dat do třetích zemí. Hesenský dozorový úřad naopak v listopadu 2025 oznámil, že za změněných podmínek může být Microsoft 365 provozován v souladu s právem. Bavorsko zvolilo třetí cestu: nevyřazuje, ale tvrdě konfiguruje, a školám vydalo podrobný návod na zabezpečení školních tenantů.

Microsoft sám pro školní účty (K-12) deklaruje přísnější pravidla: studentská data se nemají používat nad rámec školního účelu, neprodávají se, neslouží k reklamě a nestaví se z nich profily mimo výuku. Problém ale není v tom, co Microsoft slibuje. Problém je v tom, zda škola, nebo v tomto případě město jako zřizovatel, dokáže smluvně a technicky doložit, že tyto sliby skutečně platí a jsou vymahatelné.

Co z toho plyne pro české školy

Český kontext je v jednom ohledu ještě riskantnější než ten hannoverský. MŠMT ve svém standardu konektivity počítá s Office 365 Education jako jednou z možných cloudových variant pro školy. Zároveň ale ministerstvo v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím výslovně uvedlo, že školám smluvní podmínky pro nástroje Microsoftu nesjednává a nemá ani seznam škol, které tyto nástroje používají. Každá škola si smlouvu řeší sama.

Dozor nad ochranou osobních údajů vykonává ÚOOÚ, škola jako správce dat nese odpovědnost za soulad s GDPR a veřejné subjekty musí mít pověřence pro ochranu osobních údajů. Centrální režim předběžného schvalování konkrétních školních cloudů ale neexistuje. Jinými slovy: co se v Hannoveru stalo jednomu velkému zřizovateli naráz a viditelně, může se v Česku dít desítkám škol postupně a potichu.

Hannover staví školní IT znovu od základů

Město projekt Microsoft 365 nezastavilo s tím, že ho za pár týdnů opraví. Oficiální aktualizace mluví o přestavbě celé školní IT. Školy zatím mohou používat jiné nástroje, IServ a WebWeaver, a město otevřeně zvažuje i alternativy mimo Microsoft, včetně open-source řešení. První mezivýstup měl přijít po letní pauze 2026, konkrétní návrhy nové koncepce do zhruba šesti měsíců. Návrat Microsoftu do hannoverských škol dříve než v roce 2027 z dostupných podkladů neplyne.

Hannover nezakoupil špatný software. Zakoupil správný software ve špatném pořadí a 60 000 licencí za 8 milionů korun teď leží ladem jako drahá připomínka toho, že u dat dětí se nejdřív podepisuje smlouva a teprve potom se klikne na „nasadit“.