Pět lidí na Táborsku přišlo o peníze za jediný den. Podvodníci použili WhatsApp, SMS i falešné stránky DPD
Jihočeská policie přijala 8. září 2026 pět oznámení o internetových podvodech z Táborska. Minimální součet škod: 211 tisíc korun.
Obsah článku
Pět různých obětí, pět různých triků, ale jeden společný princip. Falešná stránka přepravce DPD, podvržené kupóny z terminálu Allwyn, dva případy podvodu s legendou o „příbuzném v nouzi“ přes SMS a WhatsApp a investiční kryptopodvod. Všechny případy jihočeská policie zaznamenala během jediného dne, přestože k samotným útokům docházelo v období od začátku srpna do začátku září. Zprávu o nich zveřejnila 9. září 2026. Částky, o které oběti přišly, se pohybují od 12 tisíc do 100 tisíc korun. WhatsApp přitom sehrál hned trojí roli: sloužil k zasílání fotografií kupónů s PIN kódy a také jako komunikační kanál v případech, kdy se podvodníci vydávali za falešného syna nebo dceru.
Pět podvodů, pět scénářů, jedna spojnice
Každý z pěti případů měl jinou záminku, všechny ale využívaly stejnou taktiku: přimět oběť k rychlé akci a nedat jí čas na ověření situace.
- Falešná stránka DPD (škoda přes 20 tisíc Kč): Žena prodávala zboží přes internetový bazar. Falešný zájemce navrhl doručení prostřednictvím DPD a poslal jí odkaz na stránku, která napodobovala web přepravce. Prodávající na ní vyplnila číslo platební karty, datum její platnosti i bezpečnostní kód CVC/CVV a následně potvrdila požadované autorizace. Banka ji nakonec upozornila na podezřelé transakce, takže žena stihla kartu zablokovat. Bez tohoto zásahu mohla být škoda ještě výrazně vyšší.
- Kupóny Allwyn (škoda přes 12 tisíc Kč): Obsluha čerpací stanice přijala telefonát od člověka, který se vydával za technika řešícího reklamaci terminálu. Požádal ji, aby na zařízení vytiskla pět dobíjecích kupónů a jejich fotografie včetně PIN kódů mu poslala přes WhatsApp. Protože terminály Allwyn skutečně umožňují práci s dobíjecími kupóny, působila tato záminka věrohodně.
- Falešný syn (škoda přes 39 tisíc Kč): Oběť obdržela SMS z neznámého čísla s příběhem o rozbitém telefonu. Komunikace následně pokračovala na WhatsAppu, kde se pachatel vydával za jejího syna a žádal o převod peněz.
- Kryptopodvod (škoda 100 tisíc Kč): Muž nejprve vložil zkušebních 5 tisíc korun. Na údajné investici viděl zisk téměř 2 tisíce korun a pachatel mu původní peníze skutečně vrátil. Teprve poté mu nabídl investiční plán vyžadující vklad 100 tisíc korun. Po převodu peníze zmizely a podvodník se následně pokoušel muže přimět ještě k tomu, aby si vzal půjčku.
- Falešná dcera (škoda téměř 40 tisíc Kč): Podvodníci použili stejný scénář jako v případě falešného syna. Nejprve poslali SMS, poté komunikaci přesunuli na WhatsApp a nakonec požádali o peníze.
Celková škoda tak dosáhla nejméně 211 tisíc korun. Jde o součet částek, o které oběti podle policejní zprávy přišly.
Táborsko není výjimka, ale průřez celou republikou
Kdo by si myslel, že jde o ojedinělý případ omezený na jeden region, mýlil by se. Na Písecku policie krátce předtím řešila podobný podvod s legendou o „dceři v nouzi“. Na Českobudějovicku zaznamenala tři případy během tří dnů, při nichž škoda dosáhla téměř 200 tisíc korun. Na Strakonicku se zase objevila další vlna podvodných zpráv přes WhatsApp. A moravskoslezská policie od poloviny července 2026 evidovala více než deset podobných případů.
Preventivní materiály Policie ČR upozorňují, že za internetovými podvody často stojí organizované skupiny, které své scénáře průběžně obměňují a přizpůsobují aktuálním trendům. Pachatele pěti podvodů na Táborsku se zatím nepodařilo odhalit. K datu zveřejnění zprávy policie neinformovala o žádném zadržení.
Proč lidé naletí: tři minuty, které rozhodují
Všech pět scénářů využívá podobné psychologické triky. Podvodníci se opírají o důvěru ve známou značku nebo blízkého člověka, vytvářejí časový tlak a snaží se komunikaci přesunout do soukromého kanálu. Oběť tak často nemá možnost poradit se s někým dalším, kdo by ji upozornil, že by měla nejprve celou situaci ověřit. Následuje konkrétní výzva k rychlé akci: potvrdit platbu, poslat fotografii kupónu nebo převést peníze.
U podvodů s falešným příbuzným pachatelé nemusejí znát rodinné vztahy oběti. Stačí rozeslat SMS s textem typu „Ahoj mami, mám nový telefon“ na tisíce náhodných čísel. Kdo odpoví, stává se potenciálním cílem. Policie tento scénář ve svém Kyber rádci označuje jako „pohádku o rozbitém telefonu“ a upozorňuje, že podvodníci ho opakovaně využívají.
V případě falešného webu DPD je důležité zkontrolovat především adresu stránky. DPD oficiálně uvádí, že používá výhradně domény dpd.cz a dpd.com. Pokud adresa obsahuje jinou doménu, může jít o podvodnou stránku, i když svým vzhledem věrně napodobuje oficiální web přepravce.
Co dělat, když jste údaje už zadali
V takové situaci rozhoduje rychlost reakce. V jednom z případů v Moravskoslezském kraji se po okamžitém kontaktování banky podařilo získat zpět již odeslané peníze. Na Táborsku zase včasné zablokování platební karty zabránilo dalším ztrátám.
Postup je jednoduchý:
- Okamžitě kontaktujte banku – nechte zablokovat platební kartu a ověřte, zda neprobíhají další podezřelé transakce.
- Uložte důkazy – pořiďte screenshoty zpráv, uložte adresu podvodné stránky a historii konverzace.
- Oznamte případ policii – čím dříve podvod nahlásíte, tím větší může být šance na dohledání pachatele nebo peněz.
A především: pokud vám z neznámého čísla napíše údajný „syn“ nebo „dcera“ s prosbou o peníze, zavolejte jim na číslo, které už máte uložené. Neověřujte jejich totožnost prostřednictvím stejné konverzace. Krátký telefonát může zabránit ztrátě desítek tisíc korun.
Pět obětí na Táborsku se bohužel nechalo přesvědčit k rychlé akci, aniž by si situaci nejprve ověřily. Jejich příběhy ale mohou posloužit jako varování pro každého, kdo si myslí, že právě jemu se něco podobného stát nemůže.