„Podvodníci se svědomím“ ukradli ženě celoživotní úspory. Když jim poslala SMS s prosbou, hned jí téměř 100 tisíc Kč vrátili
Dvaačtyřicetiletá žena z Tišnovska přišla o téměř 100 tisíc korun po telefonátu s falešným bankéřem. Stačila jedna SMS a pachatelé peníze poslali zpět.
Obsah článku
Případ, který v prosinci 2024 zveřejnila Policie ČR, nemá v českých policejních záznamech obdoby. Žena uvěřila volajícímu, který se vydával za pracovníka její banky a tvrdil, že její účet je v ohrožení. Podle jeho instrukcí převedla prakticky všechny své úspory, téměř 100 tisíc korun, na dva účty, které jí podvodníci označili za „zabezpečené“. Když si uvědomila, co se stalo, napsala na číslo, ze kterého jí volali, delší SMS. V ní popsala svou tíživou osobní situaci a požádala o vrácení peněz. Doslovné znění zprávy policie nezveřejnila. Odpověď přišla krátce nato a zněla lakonicky: „Mate spatki.“ A peníze, téměř celá částka, se skutečně objevily zpět na jejím účtu.
Označení „podvodníci se svědomím“ je samozřejmě nadnesené
Označení zní lákavě, když většinu peněz vrátili, ale je fér říct, jak to doopravdy je. Policie nikde nepotvrdila, že by pachatelé jednali z výčitek svědomí. Doložená jsou pouze dvě fakta: žena odeslala prosebnou SMS a peníze se vrátily. Proč to udělali, zda šlo o záchvěv empatie, kalkul, snahu zamést stopy nebo něco úplně jiného, zůstává otevřené. Výsledek pátrání po pachatelích nebyl ke dnešnímu dni veřejně dohledatelný. Ono „svědomí“ je tedy jen slovo, které se opírá o jediný známý výsledek: oběť dostala peníze zpět, aniž by musela čekat na zásah policie nebo banky. To se v Česku prakticky nestává.
Jedna SMS nezachrání desítky tisíc dalších obětí
Příběh z Tišnova je výjimka, ne návod. Čísla mluví jasně. Podle České bankovní asociace bylo jen v prvním čtvrtletí roku 2025 zaznamenáno téměř 23 tisíc útoků na klienty bank, meziročně o 11 % více. Za prvních devět měsíců roku 2025 už šlo o více než 68 tisíc podvodů s průměrnou škodou přes 21 900 Kč na klienta. A trend nekončí: v roce 2023 se počet útoků meziročně ztrojnásobil, v prvním pololetí 2024 přibylo napadených klientů o dalších 37 %.
V drtivé většině těchto případů peníze po převodu zmizí. Žádná prosebná zpráva je nevrátí. Typičtější scénář ukázal případ z dubna 2026, kdy pražští policisté zachránili muži bezmála 700 tisíc korun. Ne proto, že by pachatelé dostali výčitky svědomí, ale proto, že platba odešla jako běžný, nikoli okamžitý převod, a policie ji stihla zablokovat. Peníze se vrátily až po několika týdnech díky rychlému zásahu.
Jak tenhle podvod funguje a proč mu lidé věří
Vishing, tedy telefonická obdoba phishingu, stojí na jednom principu: důvěře v hlas na druhém konci linky. Pachatelé si předem zjistí, u které banky má oběť účet, a pomocí takzvaného spoofingu podvrhnou telefonní číslo tak, aby se na displeji zobrazila oficiální linka banky. Někdy se vydávají za bankéře, jindy za policistu nebo pracovníka České národní banky. Kombinují to s falešnými dokumenty, průkazy zasílanými přes WhatsApp a v posledních měsících i s prvky deepfake.
Varovné signály, které by měly spustit alarm:
- Volající žádá převod na „bezpečný“ nebo „rezervní“ účet.
- Požaduje PIN, CVV kód nebo autorizační SMS.
- Tlačí na okamžité rozhodnutí a zakazuje věc s kýmkoli konzultovat.
- Chce nainstalovat aplikaci pro vzdálený přístup k telefonu nebo počítači.
- Přesouvá komunikaci z telefonu do WhatsAppu.
Samotné číslo zobrazené na displeji nic nedokazuje. Podvržené může být i číslo vaší banky.
Co dělat, když vám „bankéř“ zavolá
NÚKIB i Policie ČR se shodují na jediném správném postupu: hovor okamžitě ukončit. Poté zavolat na oficiální číslo své banky – ne na to, které vám sdělil volající, ale na číslo uvedené na platební kartě nebo na oficiálním webu banky. Zároveň kontaktujte Policii ČR na lince 158. Důležité je zapsat si vše, co pachatel použil: telefonní čísla, čísla účtů, jména i odkazy. Každý detail může pomoci při vyšetřování.
Prosba o vrácení peněz zaslaná podvodníkům není rada, kterou by doporučovala jakákoli instituce. To, že v tomto jediném případě zafungovala, je mimořádná výjimka. Spoléhat se na ni by bylo jako plánovat důchod podle výhry ve stírací loterii. Žena z Tišnova měla mimořádné štěstí. Desítky tisíc dalších obětí ročně ho nemají.