Policista jí zachránil 800 tisíc korun, ona ho začala mlátit kabelkou. Podvodníci po telefonu ji přesvědčili, že je falešný

Žena vkládala do bitcoinmatu peníze dle pokynů podvodníka na telefonu. Když ji zastavil policista, začala ho bít kabelkou, protože podvodník tvrdil, že je falešný.

Zdroj fotografie: Kevin B. / Creative Commons / CC BY

Případ, který Policie ČR zveřejnila v dubnu 2023, na první pohled působí jako absurdní historka. Žena přišla k bitcoinmatu s 800 tisíci korunami. Dvě stě tisíc už stihla vložit, když si jí všiml zasahující kriminalista. Prokázal se služebním průkazem, vyzval ji, aby ukončila hovor, a vysvětloval jí, že se stala obětí podvodu. Jenže žena měla u ucha telefon a na druhém konci linky někdo v reálném čase tvrdil pravý opak: muž před ní je podvodník, který ji chce okrást. Žena policistovi nevěřila a několikrát ho udeřila kabelkou. Přesto se podařilo zachránit zbývajících 600 tisíc korun. Celkově se podvodníci snažili vylákat 800 tisíc korun. Dvě stě tisíc žena bohužel vložila do bitcoinmatu, zatímco zbytek jí policista navzdory útokům kabelkou pomohl uchránit.

Jak podvod fungoval krok za krokem

Scénář nesl typické znaky takzvaného vishingu, tedy podvodného telefonátu, při kterém se volající vydává za pracovníka banky, policistu nebo jinou autoritu. Žena dostala hovor od údajného bankéře, který ji přesvědčil, že její účet je v ohrožení a peníze musí okamžitě „zabezpečit“ prostřednictvím bitcoinmatu. Klíčovou roli hrál časový tlak: nesmíte zavěsit, nesmíte nikomu volat, každá minuta se počítá.

Kriminalista Michal Ihnát, který u bitcoinmatu zasahoval, později popsal pro CNN Prima NEWS rozhodující moment. Žena někomu na telefonu oznámila, že se u ní nachází policista. Okamžitě dostala instrukci, že jde o falešného policistu, který se ji snaží okrást. A ona uvěřila hlasu v telefonu víc než muži v uniformě, který stál přímo před ní.

Nešlo o ojedinělý případ. Podle stejné policejní zprávy se v Praze během krátkého období odehrály tři velmi podobné události. U jedné ženy se podařilo zachránit 305 tisíc korun, u druhé 600 tisíc korun. Třetí oběť přišla o celých 800 tisíc korun, protože policejní varování zcela ignorovala.

Proč oběť věří telefonu víc než policistovi

Zní to neuvěřitelně, ale právě na tento psychologický efekt celý podvod spoléhá. Pachatelé používají několik mechanismů současně:

• Autorita – volající se představí jako bankéř, policista nebo pracovník ČNB, mluví spisovně a používá odborné výrazy.
• Izolace – oběť nesmí zavěsit, volat rodině ani situaci konzultovat s někým dalším.
• Časový nátlak – každá vteřina údajně znamená další ztrátu peněz, takže nezbývá prostor pro klidné ověření informací.
• Převrácení reality – když se objeví skutečný policista, pachatel ho okamžitě označí za součást hrozby.

Oběť má po celou dobu pocit, že jedná správně. Že zachraňuje své úspory. A že člověk, který se ji snaží zastavit, je nepřítel. Podle policejních materiálů k vishingu není podlehnutí podvodu otázkou inteligence, ale spíše nepřipravenosti a momentálního stresu. Mezi oběťmi jsou i vzdělaní lidé v produktivním věku. Představa, že podvodníkům naletí pouze důvěřiví senioři, je jedním z nejčastějších omylů.

Falešný bankéř není kuriozita, ale průmysl

Pražský případ z roku 2023 nebyl výjimkou. Už v roce 2022 policie evidovala 958 případů falešných bankéřů. V roce 2025 dosáhl počet evidovaných skutků kyberkriminality 21 137. Česká bankovní asociace za rok 2025 uvádí, že se takzvaní e-šmejdi pokusili ukrást přes 14 miliard korun. Banky klientům zachránily 12 miliard, takže skutečná ztráta přesáhla dvě miliardy korun.

Za těmito čísly nestojí jen osamělí podvodníci. Policie v jedné z rozsáhlých kauz rozkryla organizovanou skupinu s profesionálním call centrem v ukrajinském Dnipru. Vyšetřování zahrnovalo 803 útoků po celé České republice a způsobená škoda přesáhla 65 milionů korun. Jde o propracovaný byznys s jasně rozdělenými rolemi a připravenými scénáři: jeden pachatel vystupuje jako bankéř, druhý jako policista a třetí jako pracovník ČNB. Oběť si tak připadá, jako by komunikovala s několika odděleními jediné instituce.

Podobné případy se objevují i nadále. V říjnu 2025 svědkyně v Náchodě zaslechla, jak někdo po telefonu vyvíjí nátlak na seniorku přímo na ulici. V lednu 2026 policie řešila další dva případy na Jindřichohradecku. Policie proto znovu varuje před těmito podvody a připomíná jednoduché pravidlo tří Z.

Zastav. Zavěs. Zkontroluj.

Tři slova, která mohou zachránit statisíce korun. Policie je opakuje z dobrého důvodu. V praxi to znamená:

• Zastav – neprovádějte žádnou transakci, dokud si situaci neověříte.
• Zavěs – ukončete hovor. Skutečný policista ani bankéř vás za to nebude trestat.
• Zkontroluj – zavolejte zpět na oficiální číslo své banky nebo na linku 158. Nepoužívejte číslo, které vám nadiktoval volající.

Skutečná banka ani policie po vás nebude chtít převést peníze na „bezpečný účet“, sjednat si úvěr na základě telefonických pokynů, předat hotovost kurýrovi, sdělit heslo k internetovému bankovnictví ani instalovat aplikaci pro vzdálený přístup. Pokud někdo něco takového požaduje, jde o zásadní varovný signál podvodu.

Ještě jednu věc policie výslovně doporučuje: mluvte o těchto podvodech se svými blízkými. Domluvte si jednoduché rodinné pravidlo: žádné převody peněz, žádné sdílení kódů a žádné sjednávání úvěrů po telefonu bez nezávislého ověření. Mladší členové rodiny mohou starším příbuzným pomoci tím, že jim podobné scénáře pravidelně připomínají.

Žena u pražského bitcoinmatu přišla o 200 tisíc korun a policistu, který jí pomohl zachránit zbytek peněz, několikrát udeřila kabelkou. Není to vtipná historka. Je to ukázka toho, jak snadno může cizí hlas v telefonu převzít kontrolu nad člověkem, který je přesvědčený, že dělá to jediné správné.