Měl hájit zákon, ale všechny zklamal: Anglický policista si nechal přes AI vyrobit falešné důkazy. Suspendovali ho

Policista z anglického Derbyshiru čelí kriminálnímu vyšetřování kvůli podezření, že pomocí generativního AI vyráběl důkazní podklady pro soudní spisy.

Zdroj fotografie: Ernest G. Bilko / Creative Commons / CC BY-SA

Derbyshire Police v polovině června 2026 potvrdila, že nejmenovaný policista je prověřován kvůli podezření z vytváření „důkazních materiálů v řadě případů“ s využitím umělé inteligence. Muž nebyl zatčen ani formálně obviněn, ale byl okamžitě stažen z přímého výkonu služby. V britském systému jde o standardní opatření, které chrání průběh vyšetřování a veřejný zájem; definitivní závěry přicházejí až po výsledku trestního nebo kárného řízení. Korunní prokuratura (CPS) již jedná s obhajobami a soudy v dotčených kauzách. Případ tak zasáhl hned několik oblastí najednou: veřejnost, která od policie očekává nestrannost, soudy a obhajobu, jejichž rozhodování může stát na zmanipulovaných podkladech, a potenciálně i samotné oběti trestných činů, jejichž osobní výpovědi o dopadu zločinu mohla umělá inteligence přepisovat nebo stylizovat.

Co přesně policista udělal

Oficiální vyjádření Derbyshire Police zůstává úsporné: policista měl pomocí AI vytvářet důkazní materiály ve více kauzách a mohl tím narušit spravedlivý průběh řízení. Pozdější důvěryhodné zdroje, včetně serveru Scottish Legal News, obraz zpřesňují. Podle nich měl detektiv zapojený do případů znásilnění využít AI chatbot k tvorbě takzvaných prohlášení obětí o dopadu trestného činu, tedy dokumentů, v nichž oběť vlastními slovy popisuje následky zločinu na svůj život, a rovněž k sepisování souhrnů případů určených pro žalobce. Tyto dokumenty přitom měly směřovat k co nejsilnějšímu dopadu a požadovanému výsledku řízení.

Konkrétní nástroj policie nezveřejnila, stejně jako přesný počet dotčených kauz. Veřejně se ale již hovoří o tom, že několik odsouzení za znásilnění je předmětem přezkumu. Žádné zrušení rozsudku zatím potvrzeno nebylo.

Národní dohled přišel o pár dní pozdě

Načasování celé kauzy je až bolestně ironické. Britská vláda formálně spustila národní centrum PoliceAI 10. června 2026, tedy doslova dva dny předtím, než The Guardian zveřejnil informace o derbyshirském vyšetřování. Ještě o dva dny dříve, 8. června, šéf centra Alex Murray v rozhovoru pro Financial Times varoval, že některým policejním sborům doporučil s využíváním AI u soudních dokumentů přestat, dokud neprojdou kontrolou. Mluvil o standardu „beyond reasonable doubt“, tedy o principu, že u důkazů mířících k soudu musí být spolehlivost mimo rozumnou pochybnost.

Plánovaný veřejný registr policejních AI nástrojů, který má popisovat účel, rizika a opatření u každého nasazeného systému, v době skandálu ještě nefungoval. Derbyshire tak ukázalo klasický problém: lokální používání nástrojů předběhlo jednotná pravidla a audit.

Proč je generativní AI u soudu tak nebezpečná

Nejde o první střet umělé inteligence s britskou policejní praxí. V kauze kolem fanoušků Maccabi Tel Aviv vyšetřuje nezávislý orgán IOPC policii West Midlands, kde AI „vyhalucinovala“ neexistující fotbalový zápas přímo do úředního spisu. Tam šlo o chybu systému. Derbyshire představuje jinou kategorii: podezření na záměrné lidské využití generativní AI k dosažení konkrétního výsledku v trestním řízení.

Problém tkví v podstatě velkých jazykových modelů. Generují plynulý a sebejistý text, který může působit jako ověřený fakt. Bez auditní stopy, tedy původního záznamu, metadat a jasného řetězce nakládání s dokumentem, je velmi obtížné odlišit autentický podklad od AI výstupu. Institut NIST ve svých zprávách o syntetickém obsahu zdůrazňuje, že klíčem je sledování původu, ověřování a značení obsahu. Europol již dříve varoval, že velké jazykové modely mohou být zneužity také k manipulaci s důkazními materiály.

Za maření spravedlnosti (perverting the course of justice) hrozí v Anglii a Walesu až doživotní trest odnětí svobody, běžné rozpětí se podle trestních směrnic pohybuje od podmíněného trestu po sedm let vězení. U derbyshirského policisty ale zatím není potvrzeno ani formální obvinění.

Co na to česká spravedlnost

Otázka, zda se něco podobného může stát v Česku, není akademická. Policie ČR téma AI minimálně vzdělávacím způsobem řeší, v jejím e-learningovém systému existuje kurz „Průvodce policisty světem AI“. Podrobná veřejná metodika k použití generativní AI při sepisování služebních zpráv ale dohledatelná není.

O krok dál je české ministerstvo spravedlnosti. Jeho interní Politika č. 25 stanoví, že AI je podpůrný nástroj, nikoli náhrada odborného úsudku, a výstupy musí být vždy ověřovány člověkem. Pro práci s neveřejnými justičními daty je povolen výhradně Microsoft Copilot, ostatní generativní nástroje jsou na pracovních stanicích zakázány. Soudy AI využívají hlavně podpůrně, například systém BEEY pro přepis jednání, a ministerstvo uvádí, že žádný systém AI nerozhoduje o vině, trestu ani procesních otázkách.

Zároveň ale ministerstvo přiznává, že nemá zvláštní metodiku pro procesní hodnocení „AI důkazů“ v trestním řízení ani statistiky o jejich použití. Jinými slovy: pravidla pro to, jak AI v justici používat, existují. Pravidla pro to, jak se bránit proti AI důkazům předloženým jinou stranou, zatím chybí.

Problém není v technologii, ale v auditní stopě

Derbyshirský případ neukazuje pouze selhání jednoho člověka. Ukazuje, co se stane, když plynulý AI text bez kontrolního mechanismu vstoupí do prostředí, kde má každé slovo právní váhu. Osobní prohlášení oběti má zachytit autentický hlas poškozeného, není to dokument optimalizovaný pomocí promptu na maximální dopad. Právě tady podle nás leží hranice, kterou britská policie překročila ještě dříve, než stihla vybudovat potřebné zábrany. A Česko, přestože má o krok lepší interní pravidla, tuto hranici pro příchozí AI důkazy zatím ani nevytyčilo.