Ruský dělník dostal omylem vyplaceno 1,8 milionu korun namísto 12 tisíc. Peníze nevrátil: „Mám právo si je nechat,“ hájí se
Lukáš Altman
Lukáše psaní naplňovalo už od dětství, že se tím bude živit si uvědomil ještě jako student v roce 2013. V tu dobu už si několika dílčími texty začal přivydělávat. Jeho profesionální kariéra začala o tři roky později, kdy se stal externím redaktorem pro portál Alza.cz. Od té doby spolupracoval s řadou firem různých rozsahů a dokonce založil několik vlastních projektů, včetně Mobify.cz, který časem přešel pod společnost abcMedia Network. Nyní se Lukáš řadí mezi nejvlivnější české redaktory v oblasti elektroniky.
Továrnímu dělníkovi přistál na účtu plat 34 zaměstnanců. Omyl rozpoutal právní boj i otázku, zda má zaměstnanec právo si peníze nechat.
V Rusku se odehrál neuvěřitelný příběh, kdy obyčejná chyba v účetním systému změnila jednomu muži kompletně život. Tovární dělník omylem obdržel výplaty všech svých 34 kolegů, ale místo toho, aby peníze vrátil, se rozhodl si je nechat s tím, že jde o jeho zaslouženou odměnu a má na ni nárok. Dle redakce Mobify to poukazuje na selhání firemního systému a bitvu morálky se zákonem.
Ani výhružky firmy ho nedonutily peníze vrátit
Když se Vladimir Ryčagov z města Chanty-Mansijsk podíval v lednu na svůj bankovní účet, nemohl uvěřit svým očím. Místo očekávaných pár tisíc rublů se mu na účtu objevilo více než 7,1 milionu rublů, tedy asi 1,8 milionu korun. Po několika hovorech z účetního oddělení zjistil, že to byl omyl. Jenže místo vrácení peněz se rozhodl si je nechat.
Vladimir byl tehdy vedoucím oddělení ve stavební společnosti Severavtodor a zrovna čerpal neplacenou dovolenou. Místo obvyklých 45 000 rublů (asi 11 300 Kč) mu přišly na účet platy všech 34 zaměstnanců z jiné pobočky. Když si uvědomil, že se to opravdu stalo, rozhodl se prý peníze investovat do nové životní kapitoly, jak popsal BristolLive.
Podle soudních dokumentů šlo o technickou chybu v systému mzdové agendy. Firma žádala o vrácení, ale Ryčagov odmítl. Jelikož byla částka označena jako „mzda“, má na ni prý nárok. Po několika výhrůžkách ze strany společnosti změnil telefonní číslo, prodal majetek a přestěhoval se s rodinou více než 5 000 kilometrů daleko.
Právní bitva o 1,8 milionu korun
Zaměstnavatel se rozhodl případ řešit soudně a tvrdí, že jde zcela jasně o chybný převod, který se dá jednoduše prokázat. Společnost získala soudní příkaz na zmrazení účtů, ale dělník se odvolal. Nejvyšší soud tak momentálně řeší, jestli musí Ryčagov peníze vrátit, nebo se na něj vztahuje nějaká právní výjimka.
Vladimir sám tvrdí, že se po konzultaci s právníky a prozkoumání podobných případů z internetu ujistil, že když šlo o technickou chybu, může si přece částku ponechat. Podle jeho názoru by se o vrácení dalo mluvit pouze v případě, že by šlo o chybu fakturační, a ne systémovou.
Podobné případy se skutečně už staly. V Chile pracovník potravinářské firmy omylem obdržel výplatu 127 000 liber (zhruba 3,7 milionu Kč). Slíbil, že peníze vrátí, ale podal výpověď a zmizel. V Austrálii se zase barman Dan Saunders dostal k více než 1,6 milionu dolarů (asi 37 milionů Kč) díky chybě bankomatu. Peníze utratil za soukromé lety, večírky a luxusní hotely, jak uvedl theSun.
Rostoucí automatizace chybám nahrává
Tento příběh otevřel zajímavou otázku o tom, kde končí odpovědnost jednotlivce a začíná selhání systému. Z právního hlediska by měl nechtěně vyplacené peníze vrátit, ale z lidského hlediska lze chápat to pokušení, které s sebou přináší vidina takových peněz spadlých do klína jen tak.
Vzhledem k čím dál větší automatizaci účetnictví a digitalizaci finančních procesů soudíme, že se podobné incidenty mohou stávat častěji. Stačí totiž jedno chybné kliknutí, špatně nastavená proměnná v systému nebo selhání softwaru a běžný zaměstnanec se přes noc může stát „milionářem“.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana