Otevřete jednu webovou stránku a uvidíte, co všechno o vás prohlížeč prozradí. Většina lidí je z rozsahu dat v šoku

Stačí načíst jednu stránku, bez přihlášení, bez formuláře, a během chvíle se vám vypíše seznam desítek údajů, které o vás prohlížeč sdílí s každým webem.

Zdroj fotografie: Unsplash

Projekt se jmenuje /taken a jde o čtvrtou část série Since You Arrived od vývojáře Matta Wheelera. Po otevření stránky na vás nečeká žádný dotazník ani cookie lišta. Místo toho začne vypisovat, jaké informace o vašem zařízení a prohlížeči může web získat. Patří mezi ně například přibližná poloha odvozená z IP adresy, typ a verze prohlížeče, jazyk systému, informace o grafickém čipu, dostupné fonty, časové pásmo, rozměry a hustota displeje nebo preference tmavého režimu. V některých prohlížečích lze získat také informace o stavu baterie.

Nejde o žádný hack ani zneužití bezpečnostní chyby. Stránka využívá běžné webové technologie a rozhraní, jejichž prostřednictvím mohou weby získávat informace o prostředí, ve kterém se zobrazují. Rozsah dostupných údajů se přitom liší podle prohlížeče a jeho nastavení. Zájem o projekt dokládají i čísla: Wheeler na LinkedInu uvádí přes milion otevření celé série a stránka /taken se dostala na titulní stranu Hacker News, kde získala 625 bodů a téměř tři stovky komentářů. Na uživatele nepůsobí ani tak jeden konkrétní údaj, jako spíš skutečnost, že se jich tolik objeví přehledně vedle sebe.

Proč to není malware, ale běžný web

Každý z těchto údajů může mít legitimní technické využití. Informace o grafickém čipu pomáhají webům přizpůsobit vykreslování grafiky, fonty a rozlišení ovlivňují zobrazení stránky a jazyk či časové pásmo usnadňují lokalizaci obsahu. Problém nastává ve chvíli, kdy web získá více podobných informací a zkombinuje je do jednoho celku. Jednotlivé údaje samy o sobě nemusejí být nijak výjimečné, jejich kombinace ale může být překvapivě specifická. Stránka /taken to vystihuje slovy: „the design is the problem“.

Studie organizace EFF se zabývala tím, nakolik lze uživatele rozlišit podle vlastností jejich prohlížečů. V jedné z analýz vyšla průměrná informační hodnota otisku prohlížeče na více než 18 bitů entropie. To odpovídá vysoké rozlišovací schopnosti: při zjednodušeném přepočtu může jít přibližně o jednoho uživatele z 286 777. Mozilla ve svém výzkumu zase uváděla, že v jednom zkoumaném vzorku mělo zcela unikátní otisk 33,6 % uživatelů.

Je však důležité rozlišovat mezi unikátním otiskem v konkrétním vzorku a možností dlouhodobě sledovat jednoho člověka napříč různými weby. Fingerprinting může sledování usnadnit, ale jeho úspěšnost závisí na konkrétních údajích, nastavení prohlížeče i způsobu, jakým je web využívá. K získání takového otisku navíc nejsou nezbytné cookies ani přihlášení.

Co inkognito režim skutečně řeší a co ne

Častá reakce na podobné zjištění zní: „Přepnu do inkognita.“ Jenže Google u Chromu výslovně upozorňuje, že anonymní režim uživatele neschová před navštívenými weby. Především omezuje ukládání historie prohlížení, cookies a dalších dat do běžného profilu prohlížeče. Samotné weby však stále mohou získávat informace o prohlížeči a zařízení.

Podobně se vyjadřuje i Tor Project. Soukromé prohlížení samo o sobě neznamená ochranu před online sledováním ani fingerprintingem. Tor Browser je jiný případ: je navržen tak, aby omezoval možnost rozlišovat jednotlivé uživatele podle vlastností jejich prohlížeče, a zároveň směruje provoz přes síť Tor, která pomáhá skrýt skutečnou IP adresu před navštívenými weby.

VPN řeší jinou část problému. Při správném nastavení skryje vaši původní IP adresu před navštíveným webem a nahradí ji adresou VPN serveru. Tím může omezit přesnost odhadu polohy založeného na IP adrese. Informace o fontech, rozlišení displeje, časovém pásmu nebo dalších vlastnostech prohlížeče však automaticky nezmění. VPN a ochrana soukromí přímo v prohlížeči se proto mohou vhodně doplňovat, ale jedna druhou nenahrazuje.

Který prohlížeč chrání nejlépe

Z hlediska ochrany proti fingerprintingu se vyplatí zaměřit především na tyto možnosti:

• Tor Browser – je navržený s důrazem na ochranu před sledováním a omezení fingerprintingu. Zároveň směruje provoz přes síť Tor, takže navštívené weby běžně nevidí vaši skutečnou IP adresu. Jde o jednu z nejdůslednějších možností ochrany soukromí, může však přinášet pomalejší načítání některých stránek a problémy s kompatibilitou.
• Firefox – nabízí ochranu proti známým sledovacím skriptům a fingerprinterům. V režimu Rozšířená ochrana proti sledování (ETP) Strict nebo v soukromých oknech může blokovat další sledovací prvky. Konkrétní úroveň ochrany závisí na nastavení a verzi prohlížeče. Mozilla také odstranila podporu rozhraní Battery Status API, které může za určitých okolností přispívat k identifikaci zařízení.
• Chrome a další prohlížeče na bázi Chromia – Google postupně zavádí a upravuje opatření, která mají omezit některé možnosti sledování, například omezením množství informací dostupných prostřednictvím identifikace prohlížeče. Rozsah ochrany proti fingerprintingu se ale liší podle konkrétní funkce, verze prohlížeče a nastavení. Nelze proto předpokládat, že samotné používání Chromu zajistí stejnou úroveň ochrany jako specializované nástroje.

Co můžete udělat hned teď

Nejdřív si můžete vyzkoušet, jaké informace váš prohlížeč zpřístupňuje. Otevřete /taken a výsledek porovnejte s testem Cover Your Tracks od EFF. Ten zkoumá mimo jiné to, jak snadno lze váš prohlížeč rozlišit od ostatních a zda zachytí některé běžné metody sledování. Výsledek berte jako orientační test, nikoli jako úplné měření vašeho soukromí na internetu.

Pak můžete vyzkoušet několik konkrétních kroků:

• Ve Firefoxu zapněte režim ETP Strict. Pokud je pro vás ochrana soukromí prioritou, zvažte také Tor Browser.
• Použijte blokátor sledovacích prvků. EFF doporučuje například nástroj Privacy Badger, který pomáhá omezovat sledování napříč weby.
• VPN používejte jako doplněk pro skrytí skutečné IP adresy, nikoli jako náhradu ochrany proti fingerprintingu.
• Nezapomínejte, že evropská legislativa nezakazuje samotnou technickou existenci těchto možností. Pravidla ochrany soukromí ale mohou za určitých okolností vyžadovat souhlas se získáváním a využíváním údajů pro sledování či profilování. Konkrétní povinnosti závisí na způsobu zpracování dat a příslušných právních předpisech.

Sledování nezačíná cookie lištou

Stránka /taken uvádí, že do zařízení neukládá cookies, data do localStorage ani záznamy do IndexedDB. To ale neznamená, že při návštěvě neprobíhá žádná komunikace se serverem. Podle popisu projektu si server uchovává záznamy o požadavcích, které zahrnují IP adresu, informace o prohlížeči, navštívenou cestu, odkazující stránku a čas požadavku.

A co když v prohlížeči vypnete JavaScript? Stránka sama upozorňuje, že se tím její výpis zastaví, ale část údajů už mohla být odeslána při samotném načtení stránky. Server totiž může z běžného požadavku získat například IP adresu, některé informace o prohlížeči nebo údaje o navštívené adrese, aniž by potřeboval spustit JavaScript.

Právě v tom spočívá hlavní myšlenka celého projektu. Největší problém nepředstavuje jeden údaj o grafickém čipu nebo dostupných fontech, ale souhrn mnoha různých signálů, které mohou pomoci rozpoznat konkrétní prohlížeč. Cookie lišta přitom není jediným ukazatelem toho, zda web získává informace o vašem zařízení. Některé údaje může zjistit i bez cookies a bez toho, abyste se kamkoli přihlásili.