HDMI porty na televizi nejsou stejné. Kdo zapojí konzoli do špatného, přijde o polovinu výkonu

Jeden televizor, čtyři HDMI zdířky, a jen jedna nebo dvě z nich PS5 na plný režim 4K při 120 spustí za sekundu.

Zdroj fotografie: Unsplash

Vypadají stejně, mají stejný tvar i stejný konektor. HDMI porty na zadní straně televize se ale mohou lišit tak zásadně, jako by patřily ke dvěma různým generacím elektroniky. Kdo připojí konzoli do portu určeného primárně pro soundbar, nepřijde sice o výkon čipu (ten zůstane stejný), ale televizor konzoli nahlásí nižší strop. PS5 se mu poslušně přizpůsobí a hráč skončí na 60 Hz místo 120 Hz, bez plynulého přepínání obnovovací frekvence a bez automatického herního režimu. Přesně ta „polovina“, o které se mluví, je polovina obnovovací frekvence. A nejhorší na tom je, že obraz vypadá „normálně“, jen ne tak dobře, jak by mohl.

Proč nejsou všechny porty stejné

Označení „HDMI 2.1“ na krabici televizoru neznamená, že každý port na přístroji zvládne všechno, co standard nabízí. HDMI Licensing Administrator uvádí, že jednotlivé funkce HDMI 2.1 mohou být implementovány rozdílně a výrobce rozhoduje o tom, které funkce budou na konkrétním zařízení dostupné. Důvod je jednoduchý: plně vybavený port vyžaduje dražší řadič, robustnější napájení a náročnější certifikaci. Proto bývají na televizoru typicky jen jeden nebo dva porty schopné přenášet 4K při 120 Hz s podporou VRR (proměnlivá obnovovací frekvence) a ALLM (automatický režim nízké latence). Zbývající porty často zvládnou pouze 4K při 60 Hz, případně slouží primárně pro zvukový návrat přes ARC nebo eARC.

Starší standard HDMI 1.4 ilustruje rozdíly ještě názorněji: jeho oficiální strop pro rozlišení 3 840 × 2 160 je 30 snímků za sekundu. Plných 120 Hz nabídne jen při nižších rozlišeních, například Full HD. Kdo má doma televizi s mixem portů nebo zařízení různých generací, může jedním kabelem získat špičkový obraz a druhým obraz výrazně omezený.

Tři druhy jednoho problému

Špatný port je jen první dílek skládačky. V praxi se na herním zážitku podílejí tři věci najednou:

Port – musí fyzicky podporovat 4K/120 Hz, VRR a ALLM. Samsung u části modelů uvádí jako optimální HDMI port označený ikonou hry, Sony zase přiřazuje plné funkce různým portům podle modelových řad. Porty přitom nemusí být na těle televizoru vůbec označené; výrobci často doporučují ověřit si informace v manuálu nebo na stránce podpory konkrétního modelu.

Nastavení televizoru – i na správném portu může televize zůstat v omezeném režimu. U Samsungu je třeba aktivovat Input Signal Plus a herní režim, u Sony přepnout formát HDMI signálu na Enhanced Format, případně na variantu podporující 4K120 a VRR. Bez tohoto kroku televize konzoli nahlásí nižší možnosti a ta se jim přizpůsobí.

Kabel – rozhoduje typ, ne cena. Oficiální specifikace HDMI rozlišuje několik kategorií kabelů. High Speed HDMI Cable zvládá až 10,2 Gb/s, Premium High Speed HDMI Cable až 18 Gb/s a Ultra High Speed HDMI Cable až 48 Gb/s. Pro PS5 stačí přibalený kabel, protože odpovídá kategorii Ultra High Speed. Kdo ale sáhne po starším kabelu ze šuplíku, může si nevědomky nasadit nižší limit.

Jak si ověřit, v čem vlastně hrajete

PS5 automaticky detekuje, co jí televizor a port dovolí, a nastaví nejlepší dostupný režim. Žádné dramatické varování nepřijde, konzole prostě tiše přijme to, co dostane. Ověření zabere minutu: v menu PS5 stačí otevřít Nastavení → Obrazovka a video → Výstup videa a podívat se na položku „Informace o připojeném HDMI zařízení“. Tam je černé na bílém, jaké rozlišení, obnovovací frekvenci a funkce televizor aktuálně hlásí. Pokud tam chybí 120 Hz nebo VRR, něco v řetězci nesedí.

Obecné pravidlo zapojení pro domácnost se soundbarem a konzolí:

Zařízení	Kam ho zapojit	Proč
Soundbar / AV receiver	Port s označením eARC / ARC	Zajistí návrat zvuku z TV včetně pokročilých formátů, například Dolby Atmos
PS5	Port s podporou 4K/120 Hz, VRR a ALLM	Plný obrazový režim konzole
Set-top box / dekodér	Zbývající volný port	Nepotřebuje 120 Hz ani VRR

Pokud se na televizoru eARC port a herní port překrývají (což se u některých modelů stává), prioritu by mělo dostat zařízení, u kterého záleží na obrazovém výkonu. Soundbar lze v krajním případě připojit optickým kabelem, byť s určitými omezeními některých zvukových formátů.

Nejdražší chyba není špatný kabel

Nový Ultra High Speed HDMI kabel stojí pár stovek korun. Skutečná cena špatného zapojení se měří jinak: měsíce nebo roky hraní v režimu, který nevyužívá vše, za co jste zaplatili, ani u konzole, ani u televizoru. Závodní simulátor při 60 Hz místo 120 Hz je stále hratelný. Ale plynulost, kterou 120Hz režim přináší v rychlé akci, je po správném připojení vidět okamžitě, zvlášť ve střílečkách a sportovních hrách.

Než příště zapnete konzoli, otočte televizi a podívejte se, do kterého portu vede kabel. Pak otevřete nastavení a ověřte, co vám televizor skutečně nabízí. Možná zjistíte, že jste celou dobu hráli se zataženou ruční brzdou.