Fyzik spočítal, kam v bytě patří Wi-Fi router. Většina Čechů ho má na nejhorším možném místě

Britský fyzik Jason Cole vzal půdorys bytu, přiřadil stěnám fyzikální vlastnosti a nechal počítač šířit signál. Výsledek? Router patří do středu dispozice.

Zdroj fotografie: Unsplash

Cole v roce 2014 publikoval na svém blogu projekt s názvem Helmhurts, ve kterém modeloval Wi-Fi signál jako elektromagnetickou vlnu procházející bytem. Stěnám přiřadil konkrétní hodnoty permitivity, router nastavil jako bodový zdroj záření a řešil Helmholtzovu rovnici; později model rozšířil i o časově závislé krokování Maxwellových rovnic metodou FDTD. Závěr byl jednoznačný: nejrovnoměrnější pokrytí vyšlo, když router stál co nejblíže středu půdorysu. Každý posun do rohu nebo k vnější stěně znamenal dramatický propad signálu v protilehlých místnostech. A právě tady narážíme na českou realitu. Podle průzkumu O2 a agentury MEDIAN na vzorku 1 030 respondentů má 57 % Čechů modem v obýváku, často v rohu u televize, a téměř čtvrtina ho má navíc zakrytý nebo uzavřený ve skříňce. Kombinace rohu, nízké polohy a zakrytí je přitom přesně to, co české návody operátorů i Coleův model shodně označují za jeden z nejhorších možných scénářů.

Router v rohu u televize ztrácí polovinu signálu

Představte si, že router vysílá signál do všech stran jako žárovka světlo. Když ho postavíte do rohu, dvě stěny okamžitě pohlcují nebo odrážejí podstatnou část energie směrem ven z bytu, k sousedům nebo na ulici. O2 na svých stránkách podpory uvádí, že umístění do rohu může znamenat ztrátu až poloviny signálu. A to je teprve začátek.

K rohu se v českých domácnostech přidávají další překážky. T-Mobile ve svém instalačním manuálu k modemu Sagemcom 5670 varuje před umístěním za televizi, u kovových ploch, zrcadel, akvárií nebo v blízkosti mikrovlnné trouby. Britský regulátor Ofcom k tomu přidává baby monitory, bezdrátové telefony a dokonce vánoční světelné řetězy. Všechno, co buď pracuje na podobné frekvenci, nebo představuje velkou odrazovou či „mokrou“ překážku, Wi-Fi signál degraduje.

Fyzikální vysvětlení je přitom elegantně jednoduché. Podle technické dokumentace Cisco má vlna na frekvenci 2,4 GHz délku přibližně 12,5 centimetru a na 5 GHz jen asi 6 centimetrů. Když se přímá vlna od routeru potká s vlnou odraženou od stěny nebo kovového předmětu v protifázi, signály se mohou částečně vyrušit a vznikne takzvané hluché místo. Stačí posunout router o pár centimetrů a geometrie odrazů se změní natolik, že hluchý bod zmizí. Cole sám napsal, že rozložení pole je „extrémně citlivé“ na polohu zdroje.

Kam router skutečně patří: pět pravidel, která se shodují všude

Coleův model, české návody operátorů, Google i Ofcom se shodují na krátkém seznamu pravidel:

• Střed dispozice. Ne geometrický střed bytu, ale místo co nejblíže středu prostoru, kde se skutečně pohybujete a připojujete zařízení.
• Výška okolo 1,5 metru. T-Mobile doporučuje přibližně tuto hodnotu, O2 mluví o umístění „nad podlahou“ a Google doporučuje router umístit na vyvýšené místo. Podlaha je nejhorší varianta, signál se zbytečně šíří do míst, kde ho nevyužijete.
• Otevřený prostor. Žádná skříňka, žádná dekorační krabice, žádná police obložená knihami. I dřevěný kryt může signál tlumit a navíc zadržuje teplo, jak upozorňuje Linksys.
• Dál od rušičů. Mikrovlnka, televize, kovové plochy, akvárium. Ideálně alespoň metr odstupu.
• Antény do různých směrů. V bytě na jednom patře svisle. Ve vícepatrovém domě jednu svisle a druhou pod úhlem přibližně 30 stupňů, aby signál lépe pronikal mezi podlažími.

Problém je, že technik od operátora řeší přivedení služeb do bytu, ne optimální Wi-Fi architekturu. Router připojuje k ONT, terminátoru nebo koaxiální zásuvce, a ta bývá v předsíni, u vstupních dveří, prostě tam, kam vedou kabely z chodby. T-Mobile u optiky požaduje modem maximálně tři metry od optické zásuvky. Výsledek: router skončí na botníku v předsíni a tam zůstane roky.

Nejlevnější upgrade: přesun o metr a o jednu polici výš

Řešení přitom nestojí ani korunu. Stačí delší ethernetový kabel od vstupního bodu služby a přesun routeru hlouběji do bytu. O2 doporučuje zkusit pouhé přestěhování modemu jako úplně první krok, než začít řešit dražší tarif nebo nový hardware. TP-Link to říká ještě přímočařeji: většina problémů se slabou Wi-Fi není hardwarová, ale souvisí s umístěním zařízení.

Když přesun nestačí, typicky ve větších bytech nad 80 metrů čtverečních nebo v patrových domech se silnými zdmi, přichází na řadu mesh systém nebo přístupový bod. Ofcom upozorňuje, že klasický opakovač signálu sice rozšíří dosah, ale často za cenu nižší rychlosti a horší odezvy. Mesh síť naproti tomu udržuje vyšší výkon připojení a lépe pokrývá složité dispozice.

Pro české domácnosti je tohle téma zvláště relevantní. Podle Sčítání 2021 je přes 54 procent obydlených bytů v Česku v bytových domech, panelácích a činžácích, kde jsou dispozice často úzké, stěny mohou být železobetonové a router často končí v nejnevhodnějším koutě bytu.

Jak si ověřit, že přesun pomohl

Před přesunem a po něm změřte rychlost na stejném zařízení, ve stejné místnosti a ideálně ve stejnou denní dobu. Zdarma poslouží ČTÚ-NetTest, oficiální nástroj Českého telekomunikačního úřadu, který měří download, upload i ping. Důležitá poznámka: pro případnou reklamaci služby u operátora ČTÚ uznává pouze certifikované měření po kabelu přímo do routeru. Wi-Fi test ale pro srovnání dvou poloh routeru v bytě funguje spolehlivě – hledáte především rozdíl mezi jednotlivými umístěními, ne absolutní číslo.

Nejlepší upgrade domácí Wi-Fi často není nový router, lepší tarif ani mesh za tisíce korun. Stačí vzít krabičku z botníku v předsíni, položit ji na polici uprostřed bytu a nechat fyziku pracovat. Jason Cole to spočítal. Čeští operátoři to potvrzují. Zbývá to udělat.