Klimatizace žere tisíce korun ročně, správné rolety udělají totéž zadarmo. Naměřený rozdíl je značný, ale většina lidí volí špatný typ

Splitová klimatizace o výkonu 3,5 kW spolkne za léto elektřinu zhruba za 1 100 Kč. Při delším provozu jdou náklady přes čtyři tisíce.

Zdroj fotografie: Pexels

Tisíce korun ročně za chlazení nejsou přehnaná čísla, stačí se podívat na energetické štítky běžných domácích splitů. Podle technických listů Daikin se roční spotřeba energie na chlazení pohybuje od 97 kWh u nejmenších jednotek po 401 kWh u výkonnějších modelů. Při průměrné ceně elektřiny 6,43 Kč za kilowatthodinu v sazbě D02d, kterou uvádí ČSÚ pro leden 2026, to dělá zhruba 624 až 2 578 Kč ročně podle údajů na energetickém štítku. Jenže štítek počítá s laboratorním režimem. Kdo nechá klimatizaci běžet osm hodin denně po celé léto (řekněme 90 dní), dostane se při průměrném odběru jednoho kilowattu na 720 kWh, tedy asi 4 630 Kč za sezónu. A přitom existuje řešení, které v provozu nestojí ani korunu: venkovní rolety nebo žaluzie namontované před sklem. Naměřený rozdíl oproti interiérovým roletám je prokazatelný. Problém? Lidé si masivně kupují vnitřní varianty (rolety den a noc, látkové rolety, bezvrtací systémy), které řeší světlo a soukromí, ale proti vedru fungují výrazně hůř. Prošli jsme nabídky českých e-shopů i výrobců a potvrdili, že vnitřní stínění dominuje sortimentu i marketingu. Výrobci sami popisují rolety den a noc jako „nejoblíbenější typ“ a propagují je hlavně díky snadné montáži a designu. Právě proto po nich lidé sahají nejčastěji, a právě proto volí špatný typ, pokud jim jde primárně o letní chlazení.

Proč záleží na tom, jestli je roleta před sklem, nebo za ním

Fyzika je jednoduchá. Sluneční záření dopadá na okno a prochází sklem dovnitř. Jakmile je uvnitř, absorbuje se stěnami, podlahou a nábytkem a přemění se na teplo, které už se snadno neuvolní ven. Vnitřní roleta tohle nezmění, zachytí část světla, ale tepelný zisk už vznikl. Venkovní stínění naopak odráží nebo pohlcuje záření ještě před sklem. Interiér se tak vůbec nezačne tolik ohřívat.

Výzkum zadaný britskou asociací BBSA v bloku londýnských bytů naměřil teplotu 47,5 °C v místnosti bez jakéhokoli stínění. S externími žaluziemi klesla na 28 °C. S interními na 32 °C. Čtyři stupně rozdílu mezi venkovním a vnitřním stíněním, to je v rozpáleném bytě propast mezi spánkem a bezesnou nocí.

Kontrolovaný experiment publikovaný v recenzované studii z roku 2025 v Poznani potvrdil totéž přesnějšími čísly: plně spuštěné externí rolety snížily teplotu oproti nezastíněnému oknu o 1,4 °C, vnitřní rolety den a noc jen o 1,2 °C. Venkovní stínění drželo interiér stabilně asi o jeden stupeň níž než vnitřní. A co je zásadní: i polovičně stažené venkovní rolety si zachovaly 80 až 90 procent tepelného efektu plně stažených rolet, ale pustily dovnitř více denního světla. Nemusíte tedy bydlet ve tmě, abyste ubrali vedro.

Co přesně je ten „správný typ“ a kolik stojí

Správným typem pro boj s přehříváním je jakékoli stínění umístěné vně okna. V praxi to znamená tři hlavní kategorie:

• Venkovní rolety – klasické lamelové rolety v kastlíku nad oknem, plastové nebo hliníkové.
• Venkovní žaluzie – umožňují naklápět lamely a řídit množství světla i při plném zastínění.
• Screenové rolety – textilní síťovina napnutá před oknem, vhodná i na balkony a pergoly.

Všechny tři varianty sdílejí klíčovou vlastnost: zastavují sluneční záření dříve, než projde sklem. Podle Isotry začínají plastové venkovní rolety orientačně na 2 000 Kč za metr čtvereční, hliníkové od 6 000 Kč za metr čtvereční. Pro celý malý dům uvádí výrobce LOMAX modelovou cenu od 54 000 Kč bez DPH, montáže a dopravy. Montáž se naceňuje individuálně podle typu uchycení, elektrické přípravy a počtu oken.

„Zadarmo“ tedy platí pro provoz, rolety nepotřebují elektřinu, kompresor ani chladivo. Pořizovací náklady samozřejmě reálné jsou. Ale i ty se mohou vrátit.

Když se investice zaplatí

Redakční modelace, ne univerzální garance: dvě okna po jednom metru čtverečním v hliníkových venkovních roletách vyjdou zhruba od 12 000 Kč. Pokud nahradí přibližně 240 kWh sezonního chlazení klimatizace, ušetří ročně kolem 1 540 Kč za elektřinu. Návratnost čistě na energii: asi 7,8 roku. U většího domu se šesti metry čtverečními stíněné plochy a úsporou odpovídající 401 kWh ročně vychází návratnost kolem 14 let.

Jenže tohle jsou jen úspory za elektřinu. Pokud venkovní rolety oddálí nebo úplně nahradí koupi klimatizace za 15 až 30 tisíc korun, ekonomika se zásadně změní. A v zimě hliníková roleta funguje jako další izolační vrstva, snižuje tepelné ztráty oknem, takže šetří i na vytápění.

Co dělat, když venkovní rolety nejdou, a co rozhodně nefunguje

Ne každý si může namontovat venkovní stínění. Nájemníci potřebují souhlas majitele nebo SVJ, protože jde o zásah do fasády nebo okenního rámu. Pro ně existuje kompromis: takzvané voštinové rolety s dutinkovou strukturou. Americké ministerstvo energetiky u nich uvádí až 15% snížení celkové spotřeby energie na vytápění a chlazení oproti stavu bez stínění, více než u běžných vinylových žaluzií. Pořád jsou za sklem, takže nedosahují účinnosti venkovního řešení, ale patří mezi nejlepší interiérové varianty, které existují.

Co naopak proti vedru téměř nepomůže? Klasické rolety den a noc. Jsou konstruované pro plynulou regulaci světla střídáním průhledných a neprůhledných pruhů. Vypadají elegantně, montují se bez vrtání a stojí málo. Právě proto jsou tak populární. Ale teplo neřeší, a to je přesně ta chyba, kterou dělá většina lidí.

Kde začít: tři kroky místo jednoho velkého nákupu

Nezačínejte znovu zastínit celý dům najednou. Projděte si, která okna míří na východ, západ nebo jih a nemají přirozený stín. Tam je solární zisk největší a tam má venkovní stínění největší efekt. Začněte jedním oknem v nejhorších místnostech. Teprve když venkovní řešení opravdu nejde, sahejte po termoizolačním plisé nebo voštinové roletě zevnitř.

Klimatizace není nepřítel. Ale platit tisíce ročně za chlazení místnosti, kterou by před přehřátím ochránila roleta před okenním sklem, je zbytečný luxus.