Nabíjení elektromobilu ze solárů na střeše vyjde skoro zadarmo. Většina majitelů ale dělá zásadní chybu

Kilowatthodina ze slunce nemá účet za plyn ani fakturu od dodavatele. Jenže bez správného návrhu systému skončí většina solární energie jinde než v autě.

Zdroj fotografie: Pexels

Když svítí slunce a panely na střeše jedou naplno, variabilní cena elektřiny se blíží nule. Proti tomu stojí tvrdá čísla z aktuálních ceníků: při běžné spotřebě elektromobilu 18 kWh na 100 kilometrů zaplatíte v domácím nízkém tarifu D27d u ČEZ zhruba 131 korun za stejnou vzdálenost, na veřejné AC stanici kolem 178 korun a na rychlonabíječce přes 223 korun. Ročně při nájezdu 20 000 kilometrů je to rozdíl mezi téměř nulou a 26 až 45 tisíci korunami. Háček je v tom, že většina domácích fotovoltaik na tuhle úsporu vůbec není připravená, ne proto, že by panely nefungovaly, ale proto, že je nikdo nenavrhl s ohledem na auto.

Chyba, která se dělá ještě před první jízdou

Typický scénář vypadá takhle: rodina si pořídí fotovoltaiku dimenzovanou na historickou spotřebu domu, tedy světla, lednici, tepelné čerpadlo. Instalatér spočítá 5 nebo 6 kWp, všichni jsou spokojeni. O rok později přijede do garáže elektromobil a najednou chybí výkon. Auto potřebuje ročně dalších 3 600 kWh jen pro sebe, ale panely na to nemají kapacitu.

Energetická společnost Tauron, která téma podrobně rozebírá, uvádí, že systém se musí od začátku navrhovat na součet spotřeby domu i vozu. Jenže to se často neděje. Wallbox se řeší jako dodatek, bateriové úložiště se koupí v nevhodné velikosti a nikdo s tím nepočítá, že auto parkuje doma hlavně večer, tedy v hodinách, kdy panely už dávno nevyrábějí.

Nejde tedy o jednu chybějící krabičku. Jde o špatně navržený celek.

Kolik panelů navíc auto skutečně potřebuje

Výpočet je přímočarý. Při nájezdu 20 000 km ročně a spotřebě 18 kWh/100 km potřebuje auto 3 600 kWh. Připočtěte zhruba 10 % na ztráty při nabíjení a jste na necelých 4 000 kWh. V Česku jeden nainstalovaný kWp vyrobí orientačně 950 až 1 100 kWh za rok, E.ON uvádí zjednodušeně tisícovku.

To znamená, že jen pro elektromobil potřebujete přidat na střechu asi 3,6 až 4,2 kWp navíc nad rámec toho, co už pokrývá dům. Kdo tohle číslo nezapočítává do projektu, bude v poledne prodávat přebytky za pár korun do sítě a večer kupovat elektřinu za plnou cenu zpátky.

Kdy má smysl baterie a kdy stačí chytrý wallbox

Klíčová otázka zní: kdy se auto reálně nabíjí? Kdo pracuje z domova a může zapojit wallbox v poledne, vystačí si s chytrým řízením výkonu, wallbox odebírá přesně tolik, kolik panely zrovna vyrábějí. E.ON i ČEZ nabízejí stanice s dynamickým řízením, které tohle umí automaticky.

Kdo ale přijíždí domů až v pět odpoledne, naráží na problém. Panely v tu dobu už sotva škrábou a auto se de facto nabíjí ze sítě. Tady vstupuje do hry bateriové úložiště: přes den nasaje polední přebytky, večer je pustí do wallboxu. ČEZ ve svém materiálu k fotovoltaice přímo popisuje, že když elektrárna nevyrábí dostatek, domácnost automaticky bere energii ze sítě.

Baterie ale není levná a ne vždy se vyplatí. Podle nás dává největší smysl tam, kde má domácnost přes den malé spotřeby a velké polední přebytky, tedy typická rodina, kde přes den nikdo není doma.

Co to stojí a kde hledat podporu

Samotné wallboxy se podle ČEZ pohybují od 15 do 60 tisíc korun podle výkonu a funkcí. K tomu připočtěte odbornou instalaci a revizi, ČEZ zároveň uvádí, že běžná zásuvka 230 V není pro pravidelné nabíjení bezpečné řešení a kapacitu domovní sítě musí posoudit elektrikář.

Na straně dotací existuje několik cest:

• Standardní výzva NZÚ počítala s podporou 15 000 Kč na dobíjecí stanici.
• Novější pravidla NZÚ pro rok 2026 vedou wallbox jako způsobilý výdaj v kombinaci s dalšími opatřeními a nabízejí zvýhodněný úvěr na FVE i baterii (25 000 Kč na 1 kWp pro panely, 15 000 Kč na 1 kWh pro baterii).

Důležitý detail z roku 2026: od ledna domácnosti neplatí v regulované složce ceny elektřiny příspěvek na obnovitelné zdroje, který dříve činil 495 Kč/MWh bez DPH. Domácí odběr ze sítě se tím mírně zlevnil, ale pořadí levnosti (vlastní FVE, pak noční tarif, pak veřejné AC, nakonec DC) se nezměnilo.

Bonus pro baterii v autě: pomalejší nabíjení méně degraduje

Domácí wallbox má ještě jednu výhodu, o které se mluví méně. Podle rozsáhlé analýzy společnosti Geotab z ledna 2026, která zahrnula přes 22 700 elektromobilů, degradují baterie nabíjené převážně pomalým AC proudem tempem kolem 1,5 % kapacity ročně. U vozů často dobíjených na rychlonabíječkách nad 100 kW to bylo až 3 % ročně, tedy zhruba dvojnásobek. Studie NREL zároveň dodává, že u většiny řidičů s rozumným mixem nabíjení je dopad rychlonabíjení malý, pokud má auto kvalitní teplotní management.

Přesto: kdo nabíjí doma ze solárů výkonem 7 nebo 11 kW, dělá pro životnost trakční baterie víc než ten, kdo každý druhý den stojí u stopadesátikilowattové stanice.

Celé kouzlo „nabíjení skoro zadarmo“ nestojí na počtu panelů na střeše. Stojí na tom, kolik z elektřiny se skutečně dostane do auta, a ne do přetoků za pár korun nebo do večerního nákupu ze sítě. Kdo tohle vyřeší už při návrhu systému, ušetří desítky tisíc ročně. Kdo to řeší až zpětně, může situaci zlepšit chytrým wallboxem a posunem nabíjení do slunečních hodin.