Než starý disk vyhodíte nebo recyklujete, smažte ho správně. Jinak si vaše fotky a hesla přečte kdokoliv

Přetáhnout soubory do koše a vysypat ho nestačí. Data z disku dokáže obnovit kdokoliv s USB adaptérem za pár stovek a volně staženým programem.

Zdroj fotografie: Unsplash

Když ve Windows nebo na Macu smažete soubor, systém obvykle odstraní jen záznam o tom, kde se soubor na disku nachází. Samotná data přitom mohou zůstat zachována, dokud jejich místo nepřepíší jiné informace. Podobné je to s rychlým formátováním: Microsoft výslovně uvádí, že funkce Quick Format vytvoří novou strukturu souborového systému, ale obsah disku kompletně nepřepíše. Britský Úřad komisaře pro informace (ICO) upozorňuje, že po takovém formátování lze soubory často snadno obnovit pomocí běžně dostupných programů.

Fotografie, uložená hesla, e-maily, čísla účtů nebo daňová přiznání tak mohou na disku zůstat i poté, co se zdá, že je všechno smazáno. Microsoft navíc nabízí nástroj Windows File Recovery, který dokáže za určitých podmínek obnovit soubory i z naformátovaných disků. V některých případech tak k pokusu o obnovu stačí fyzický přístup k disku, vhodný adaptér a volně dostupný software. Žádná specializovaná laboratoř ani hackerské schopnosti nejsou nutné.

Proč sběrný dvůr vaše soukromí neřeší

Český zákon č. 542/2020 Sb. stanovuje pravidla pro nakládání s elektroodpadem, jeho sběr, skladování a předávání ke zpracování. Výslovnou povinnost bezpečně mazat osobní data z pevných disků odevzdaných spotřebiteli jsme v něm ale nenašli. Projekt Remobil, který se v Česku zabývá recyklací mobilních telefonů, doporučuje uživatelům, aby si data ze zařízení odstranili ještě před jeho odevzdáním. Sběr a následné zpracování totiž mohou probíhat v několika různých fázích a ne každé zařízení se ihned dostane k samotné likvidaci.

Princip je jednoduchý: sběrný dvůr řeší bezpečné nakládání s elektroodpadem, nikoli automaticky ochranu všech osobních údajů na vašem disku. Pokud se o jejich odstranění začnete starat až po odevzdání zařízení, může už být pozdě. Nejlepší je proto disk bezpečně vymazat ještě doma, než ho předáte dál.

Jak disk správně smazat ve Windows

Zásadní rozdíl je mezi běžným smazáním souborů a skutečným přepsáním dat. Windows nabízí nástroj, který umožňuje přepsat celý disk bez instalace další aplikace. Je ale potřeba postupovat opatrně: chyba při výběru disku může vést k nevratné ztrátě dat.

Nejjistější postup pomocí nástroje DiskPart:

• Zálohujte všechny soubory, které chcete zachovat.
• Připojte starý disk k počítači, například jako druhý disk nebo prostřednictvím USB adaptéru.
• Otevřete Příkazový řádek jako správce.
• Zadejte postupně následující příkazy:
  • diskpart
  • list disk (zobrazí seznam připojených disků; pečlivě ověřte jejich velikost a číslo)
  • select disk X (místo X zadejte číslo starého disku)
  • clean all

Příkaz clean all podle dokumentace Microsoftu přepíše každý sektor vybraného disku nulami. Tím se výrazně ztíží, respektive u běžného pevného disku znemožní obnova původních dat standardními softwarovými nástroji. Alternativou je příkaz format X: /P:0, který přepíše nulami volné místo naformátovaného svazku. Tento postup však není totožný s přepsáním celého fyzického disku, a proto ho nelze považovat za rovnocennou náhradu příkazu clean all.

Jeden průchod nulami u běžného magnetického pevného disku zpravidla stačí. Americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST SP 800-88) popisuje metody bezpečného mazání, mezi něž patří i přepis dat. Konkrétní vhodná metoda však závisí na typu média a požadované úrovni zabezpečení. Vícenásobné přepisování běžného HDD obvykle nepřináší významný bezpečnostní přínos, zato prodlužuje celý proces.

Počítejte spíše s hodinami než s minutami. Přepis disku s kapacitou několika set gigabajtů může přes USB 3.0 trvat desítky minut až několik hodin. Terabajtový disk připojený přes pomalejší USB 2.0 může pracovat i přes noc. Během procesu nemusíte sedět u počítače, ale zabraňte jeho uspání a hlavně si ještě před spuštěním příkazu ověřte, že jste vybrali správný disk. Příkaz clean all smaže všechna data na zvoleném disku a jejich následná obnova může být velmi obtížná nebo nemožná.

Jak na to na Macu, a proč je u SSD všechno jinak

Na Macu otevřete aplikaci Disková utilita (Disk Utility), v nabídce Zobrazení vyberte možnost „Show All Devices“, označte fyzický disk, nikoli pouze jeden z jeho oddílů, a zvolte „Erase“. U některých klasických pevných disků HDD může být dostupná také možnost „Security Options“, která umožňuje zvolit bezpečnější způsob přepsání dat.

U moderních Maců s čipy Apple Silicon nebo bezpečnostním čipem T2 je vhodnou možností funkce „Erase All Content and Settings“, pokud ji daný model a verze systému podporují. Apple vysvětluje, že tento postup odstraní data a znepřístupní příslušné šifrovací klíče, takže původní informace nelze běžným způsobem dešifrovat.

Zásadní upozornění: u SSD disků neplatí stejný postup jako u HDD. Apple výslovně uvádí, že možnost „Security Options“ není pro SSD dostupná. Důvodem je odlišný způsob ukládání dat: řadič SSD spravuje paměťové buňky a jejich opotřebení, takže běžné přepisování nemusí spolehlivě zasáhnout všechna místa, kde mohou zůstat původní data.

Výrobci proto pro SSD nabízejí speciální funkce, například Secure Erase nebo jiné postupy bezpečného mazání podporované konkrétním modelem. Samsung u svých SSD doporučuje využívat příslušné nástroje a postupy výrobce. Pokud se chystáte SSD vyřadit z provozu, ověřte si konkrétní doporučení pro daný model. Postup určený pro klasické magnetické disky nemusí být vhodný.

Starý disk, starý konektor, co s tím

Než začnete data mazat, musíte disk nejprve připojit k počítači. U hardwaru starého deset nebo patnáct let se můžete setkat s rozhraním, které dnešní počítače už běžně nemají.

• SATA – rozšířené rozhraní používané u většiny modernějších pevných disků a mnoha SSD. Poznáte ho podle dvou plochých konektorů: menšího datového a širšího napájecího.
• PATA/IDE – starší rozhraní, které se používalo především u pevných disků starších počítačů. Typický je široký konektor se 40 piny, do kterého se zapojuje plochý kabel.

Pokud si nejste jistí, můžete si pořídit USB adaptér podporující obě rozhraní, ideálně s vlastním napájením. V Česku se podobné adaptéry běžně prodávají. Základní modely, například Gembird USB–IDE/SATA, se na Heurece objevují od přibližně 230 Kč, zatímco pokročilejší řešení s USB 3.0, například Unitek Y-3324, mohou na Mironetu stát kolem tisícikoruny. Ceny se samozřejmě mění a záleží také na konkrétní výbavě adaptéru. Pro jednorázové připojení starého disku může stačit levnější varianta, pokud podporuje správné rozhraní a potřebné napájení.

Když se disk už netočí

Nefunkční disk automaticky neznamená, že jsou jeho data v bezpečí. ICO upozorňuje, že informace mohou být stále dostupné i ze zařízení, které se běžně nespustí. Pokud disk nelze připojit nebo z něj nelze číst, softwarové přepsání samozřejmě neprovedete.

V takovém případě záleží na stavu disku a na tom, jak citlivá data obsahuje. NIST mezi metody fyzické likvidace řadí například drcení nebo jiné postupy, které médium spolehlivě zničí. Pouhé ohnutí, naříznutí nebo prostřelení nemusí zaručit, že budou zničena všechna místa, na nichž lze data přečíst.

U klasického HDD lze zvážit odbornou likvidaci nebo fyzické zničení magnetických ploten. Pokud jde o citlivá data, bezpečnější volbou je předat disk specializované firmě, která provede ověřenou skartaci. U SSD je nutné zvolit postup odpovídající jeho konstrukci, protože neobsahuje magnetické plotny, ale paměťové čipy.

Jeden starý disk v šuplíku může působit jako maličkost. Ve skutečnosti na něm ale mohou být uložené roky vašeho digitálního života. A pokud data před vyřazením zařízení bezpečně neodstraníte, může k nim získat přístup někdo další. Věnovat několik desítek minut správnému postupu se proto rozhodně vyplatí.