Windows 11 ukrývá zapomenuté nastavení, které zrychlí Wi-Fi. Testování výsledku mluví jasně

Hluboko ve Správci zařízení se skrývá položka Vysílací výkon, která dokáže ve slabším signálu více než zdvojnásobit rychlost stahování.

Zdroj fotografie: PxHere

Většina uživatelů Windows 11 nikdy neotevře kartu Upřesnit ve vlastnostech svého Wi-Fi adaptéru. Právě tam ale čeká volba, kterou běžná aplikace Nastavení vůbec nenabízí, Transmit Power, v české lokalizaci označená jako Vysílací výkon. Nejde o žádný hack ani registrový trik. Je to oficiální vlastnost ovladače bezdrátové karty, kterou dokumentují Intel i Dell a která říká adaptéru, jak silně má vysílat směrem k routeru. Ve výchozím stavu nemusí být nastavená na maximum. A právě to může brzdit Wi-Fi v místnostech, kam signál doléhá jen tak tak. Veřejně dostupný praktický test na dvou noteboocích s kartami Intel ukázal, že po přepnutí na nejvyšší hodnotu (v kombinaci s dalším pokročilým nastavením) vyskočil download ze 43,81 na 101,77 Mb/s. Nárůst o 132 procent. Testování ale zároveň ukázalo, že metr od routeru se nezmění prakticky nic.

Kde přesně nastavení najdete

Cesta je stejná v české i anglické verzi systému a funguje i na Windows 10. Klikněte pravým tlačítkem na Start, zvolte Správce zařízení a rozbalte sekci Síťové adaptéry. Najděte svůj bezdrátový adaptér; pokud si nejste jistí, který to je, Dell doporučuje ověřit výrobce přes Nastavení Wi-Fi → Vlastnosti hardwaru. Dvojklikem otevřete vlastnosti adaptéru, přepněte na kartu Upřesnit a v seznamu vlastností hledejte Transmit Power nebo Vysílací výkon. V poli Hodnota přepněte na Nejvyšší (případně 5 nebo Highest) a potvrďte OK.

Důležitá poznámka: tuhle položku neuvidí každý. Není to centrální přepínač Windows, ale vlastnost konkrétního ovladače konkrétní karty. Pokud ji v seznamu nemáte, váš adaptér nebo jeho ovladač ji jednoduše nevystavuje. Nic s tím nenaděláte, leda aktualizovat ovladač a zkusit znovu.

Co říkají čísla a za jakých podmínek

Veřejně dohledatelný test webu Digital Citizen provedený na dvou noteboocích s Intel Wi-Fi kartami přinesl výmluvná čísla. Je ale fér říct, že test měnil současně dvě pokročilé vlastnosti (Transmit Power i Throughput Booster), takže výsledky nelze připsat jen vysílacímu výkonu.

Scénář (slabší signál)	Před změnou	Po změně	Nárůst
Download – notebook 1	43,81 Mb/s	101,77 Mb/s	+132 %
Upload – notebook 1	10,01 Mb/s	56,38 Mb/s	+463 %
Download – notebook 2	98,02 Mb/s	185,79 Mb/s	+89,5 %
Upload – notebook 2	43,44 Mb/s	130,46 Mb/s	+200 %

V jednom z měření navíc klesl ping z 30 ms na 4 ms. Jenže (a to je klíčové) v místnostech blízko routeru se zlepšení prakticky neprojevilo. Vyšší vysílací výkon pomáhá tam, kde je signál na hraně, ne tam, kde máte plné čárky.

Intel sám ve své dokumentaci k pokročilým nastavením vysvětluje logiku: vyšší výkon klienta zvětšuje dosah a zlepšuje komunikaci s přístupovým bodem v prostředí s omezeným počtem rádiových zařízení. U profilů 802.11ax přímo doporučuje hodnotu Highest. Zároveň ale upozorňuje, že v hustém rádiovém prostředí (panelák s desítkami sítí kolem) může být nižší výkon paradoxně lepší, protože generuje méně interferencí.

Proč to není nastavené na maximum od výroby

Logická otázka. Odpověď je prozaičtější, než by člověk čekal. Windows 11 tuhle hodnotu neurčuje centrálně za všechny karty. Je to záležitost výrobce; ten rozhoduje, jaké pokročilé vlastnosti do ovladače vloží a jakou výchozí hodnotu jim přiřadí. Microsoft v dokumentaci ovladačů popisuje mechanismus, kterým výrobci přidávají vlastní stránky vlastností do Správce zařízení, ale obsah těchto stránek je plně v režii výrobce.

Dalším důvodem je spotřeba energie. Intel ve své znalostní bázi k řízení napájení bezdrátových adaptérů výslovně uvádí kompromis mezi výkonem Wi-Fi a výdrží baterie. Přesné procento dopadu na výdrž se veřejně nepodařilo dohledat, ale principiálně platí: silnější vysílání = vyšší spotřeba. U stolního počítače to nehraje roli. U notebooku na baterii to za zvážení stojí.

A pak jsou tu regulatorní limity. Vysílací výkon bezdrátových zařízení podléhá regionálním pravidlům; výrobce nastavuje maximum tak, aby nepřekročil povolené hodnoty. Volba Highest vás za tyto limity nedostane, pohybujete se uvnitř toho, co výrobce a regulátor povolili.

Jak změřit, jestli vám to pomohlo

Změnit nastavení je půlka práce. Druhá půlka je ověřit, že to skutečně něco přineslo. Pro poctivé srovnání doporučujeme:

• Změřte rychlost před změnou a po změně na stejném místě v bytě, ideálně tam, kde máte nejslabší signál.
• Vypněte ostatní síťový provoz na počítači i v domácnosti, pokud je to možné.
• Pro rychlosti nad 300 Mb/s je přesnější desktopová měřicí aplikace než test v prohlížeči; webové testy mohou být omezené režií prohlížeče.
• Udělejte aspoň tři měření a průměrujte. Jedno číslo nic neříká.

Po potvrzení změny nemusíte nutně restartovat celý počítač. Microsoft u pokročilých vlastností adaptéru uvádí, že často stačí restart síťového adaptéru; systém provede reload ovladače po potvrzení nové hodnoty. Pokud se Wi-Fi neobnoví korektně, plný restart je bezpečná záloha.

Komu to skutečně pomůže a komu ne

Podle nás má tenhle tip největší hodnotu pro lidi s notebookem v paneláku nebo rodinném domě, kde router stojí v chodbě a pracovna je o dvě místnosti dál. Tam, kde Wi-Fi balancuje mezi „jde to“ a „nejde to“, může vyšší vysílací výkon klienta přehodit misky vah. Naopak, pokud sedíte metr od routeru a stahujete plnou rychlostí, nic se nezmění. A pokud máte zastaralý router s jedním pásmem a desítky sousedních sítí kolem, vyšší výkon může interference ještě zhoršit.

Není to náhrada za lepší router, mesh systém nebo přesun přístupového bodu blíž k pracovnímu stolu. Je to ale jedno kliknutí navíc, které v pravý moment dokáže proměnit nepoužitelnou Wi-Fi v použitelnou.