Robot s umělou inteligencí volá lidem a během hovoru jim vykrade peníze z účtu. Může volat i z čísla banky
Někteří podvodníci už se ani nenamáhají, aby volali lidem sami, ale využívají k tomu umělou inteligenci. Robot se pak snaží z lidí tahat autorizační kódy.

Jak dokáže umělá inteligence v mnoha směrech pomáhat, může v nesprávných rukách stejně tak škodit. Redakce Mobify dává za příklad navolávacího AI bota, který krade přihlašovací údaje tím, že se vydává za pracovníka banky nebo jiné instituce, aby volaného zmanipuloval a vybral mu účet. Sice existuje jistá míra ochrany, tu však může sama oběť nevědomky pomoci zdolat.
Umělá inteligence zajistí věrohodnost hovoru
Útočníci bohužel dostali do rukou velice mocné nástroje, které si sami upravují ke škodlivé činnosti. Robot posilněný umělou inteligencí zavolá lidem poté, co se podvodníkům podaří nějak získat jejich přihlašovací údaje k internetovému nebo mobilnímu bankovnictví, uvádí theSun. Ale přesný scénář popsán není, i když může AI robot např. tvrdit, že je účet v ohrožení.
To pochopitelně může v člověku vyvolat paniku, a aby své peníze ochránil, bude s domnělým pracovníkem banky spolupracovat. Útočník se přitom může pokusit získat jeho přihlašovací údaje sám prostřednictvím nějakého škodlivého softwaru, případně si je může dokonce zakoupit z databáze, do níž je nahrávají hackeři a prodávají je jiným útočníkům.
Často se tedy stane, že mají správnou kombinaci hesla a jména (event. e-mailu nebo klientského čísla), ale nemohou se dostat přes 2FA (dvoufaktorové ověření). A to je právě důvod, proč volají. Během hovoru se budou snažit do účtu přihlásit a z oběti vytáhnout buď zaslaný jednorázový kód, případně potvrzení (já třeba potvrzuji přihlášení přes aplikaci na telefonu).
V momentě, kdy to volaný udělá, dá tím útočníkovi přístup ke svému účtu, z něhož mu následně začnou mizet peníze. Transakce často nevyžadují povolení, jsou-li do 500 Kč, jindy jsou limity vyšší. Útočník si může následně také zobrazit i kompletní údaje o kartě, které lze dohledat v bankovnictví, a provádět platby skrze kartu, nikoliv samotné převody.
Umělá inteligence přitom dokáže vytvořit natolik realistický hlas a chovat se v řadě případů tak přirozeně, že ji de facto nerozeznáte od člověka. Jestli se vám ale nebude něco zdát, zkuste položit otázku na tělo nebo dotaz, který absolutně neodpovídá tématu. A podle reakce uvidíte, zda se jedná o člověka či nikoliv, robot dost možná zareaguje „divně“.
Někdy volají z oficiálního čísla, takže pozor
Jistou zárukou, že mluvíte se správnou osobou, může být hovor přicházející z oficiálního čísla banky (nebo jiné společnosti). Ale není to úplně pravda a osobně se mi to stalo s Českou spořitelnou, u níž jsem měl kdysi účet. Volalo mi neznámé číslo, které jsem rychle „vygooglil“ a zjistil, že jde právě o „spořku“, ačkoliv to byl nakonec podvodník.
Tato metoda je nazývána spoofing, uvádí PČR; podvodníci si jednoduše dokáží vypůjčit jakékoliv číslo a volat z něj, na druhou stranu vy zpátky nezavoláte (museli byste ho zadat ručně). Takže v momentě, kdy po vás někdo bude chtít jakékoliv osobní údaje, číslo karty, potvrzení transakce a cokoliv jiného, „odpálkujte“ ho a pokus o podvod nahlaste.
Banka po vás totiž nebude nikdy nic z toho žádat, veškeré informace o vás logicky vidí ve svém systému, do něhož má přístup. A jestli budete chtít něco řešit s člověkem, raději si sjednejte schůzku na pobočce, případně zavolejte vy do banky – ale stále platí, abyste neudávali žádné osobní údaje, ani číslo OP, zkrátka absolutně nic, co by šlo zneužít.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana